MY EVERYTHING (Shinkami)

[4] Doučování

Uplynulo dalších pár dní, no.. vlastně spíš tak tři týdny, a hádejte co? Jsme si pořád blíž a blíž, upřímně ho začínám brát jako jednoho z nejlepších kámošů, chová se dost mile ačkoliv s ním umí být i sranda, navíc na mě vždycky všechno pozná, jak se cítím a tak. Nechce abych se před ním přetvařoval, prostě abych se uvolnil a byl sám sebou tak jak jsem ze začátku říkal já jemu. No není tohle prostě hezu? Já vím že je, ani nemusíte nic říkat mě je to jasný, prostě jsem našel skvělýho kámoše.

Well.. alespoň něco se teda daří, zbytek se začíná pěkně zvrhávat, když jsem doma jsem už většinou unavenej protože jsme byli venku a nebo jednoduše musím přemýšlet nad ním. Učení mi dělá ještě větší problémy než předtím, což bohužel potvrdila včerejší písemka...

V tašce s papírem značícím neúspěšný test jsem si sednul k Toshimu. Asi na mě bylo trochu poznat že jsem smutný když jsem místo každodenní dávky energie přišel dost skleslý, jenže sám říkal že nechce abych se přetvařoval a já si bohužel uvědomuju co tenhle test znamenal.

,,Co se děje? Vypadáš nějak smutně." Začal výjimečně konverzaci on.
,,To nic.. jenom jsme dostali od Aizawy opravené testy." Šeptl jsem a zvednul hlavu. ,,Řekněme že nejsem zrovna jeden z nejlepších, heh."
,,Je to až tak špatný?" Zeptal se jemně.
,,No.. jestli se nejhorší počítá jako špatný tak asi jo." Uchechtl jsem se aby to nebral tak vážně.

,,Počkej chceš říct že jsi to neudělal vůbec?" Naklonil hlavu na stranu. Jenom jsem lehce přikývl a podíval se jinam, bylo mi trapně že to musím přiznat.
,,Jakto?" Řekl zmateně.
,,Um.. učení nikdy nebyla moje silná stránka.. já se vážně snažím, přísahám, ale ono to prostě nejde, vždycky mě od toho něco odradí a pak už najednou mám před sebou papír s něčím co jsem se měl naučit ale nezvládl jsem to." Pousmál jsem se trošičku zoufale.

,,No a proč teda nechodíš na doučování?" Navrhnul.
,,Já to zkoušel, Mina se Serem se učí spolu jenže tím že jsou pár mám pocit že jsou naladěný na stejnou vlnu takže se ve všem hned chápou ale já je nechápu vůbec, Bakugo zase doučuje Kiriho ale.. jeho metody jsou na mě jaksi moc krutý a hlavně moc rychlý, jinými slovy, nikdo se mnou nemá tu trpělivost aby mě to naučil, jsem až moc náročnej." Vysvětlil jsem mu.

,,No a.. co kdybych tě doučoval já? Hádám že problém bude matika jako u všech, ale ta mi vcelku jde." Pousmál se.
,,Jop, je to matika, stejně jako plno dalších předmětů. Ale že bys mě doučoval ty? Hah, to nechceš, věř mi." Zasmál jsem se potichu.
,,Můžu to alespoň zkusit no ne?" Trval si dál na svým.
,,Jo ale zaručuju ti že si poneseš trvalý následky." Řekl jsem s humorem.
,,Nemyslím si, zvládnu toho dost, jenom budem muset najít správnou cestu kterou to pochopíš." Pokrčil rameny.
,,Chováš se jako by to bylo nic ale věř mi, když neuspěl Bakugo, neuspěje nikdo." Podíval jsem se letmo ke stolu kde seděl a zase zpátky.
,,Ale prosimtě, to se ještě uvidí." Věnoval mi povzbudivý úsměv.

,,No to máš pravdu, uvidí se akorát tak moje selhání, ale když teda tolik chceš tak fajn, kdy máš čas?" Řekl jsem už trochu vážně.
,,Začal bych hned dneska upřímně." Zakýval zamyšleně hlavou.
,,Fajn, tak po škole půjdem ke mě, rodiče stejně nejsou doma." Hodil jsem první nápad.
,,Vlastně.. po škole mám ještě trénink, jestli chceš dej mi adresu a já přijdu večer."  Navrhnul.
,,To beru." Hned jsem vyhrabal v tašce papírek a tužku. Napsal jsem mu svojí adresu, přimaloval malý blesk a podal mu ho. ,,Tak prosím, přijď kdy chceš."

,,Huh? Proč ten blesk?" Vzal si papírek a prohlížel si ho. Já vím, mohl jsem mu to sice normálně napsat do zpráv ale tohle se mi líbí víc.
,,Obvykle si na poznámky dělám nějaký malý obrázky abych věděl ke komu nebo čemu se to váže." Řekl jsem jakoby nic.
,,Oh.. máš zajímavý systém." Poznamenal a mě bylo tak trochu jasný na co myslí. Dětinský systém...