soulmate from another reality

sedm

  ELENA POHLED
*31.8*
Začala jsem si balit věci abych byla připravená, protože zítra už odjíždím *happy laugh*. Ponožky, trička, tepláky, kraťasy, uniforma... Sakra. Nemám hůlku! Někdo zaklepal. "dále!" vešel dovnitř Sirius.

"pojď, jdeme do příčné ulice ti koupit věci" řekl s úsměvem jako by jsme se znali celý život. Což není pravda. "jak se tam chceš dostat? Nevim jestli sis toho všiml, ale žiju 4 hodiny od místa kde by to mělo být podle filmů.." sakra "filmů? Nemam tušení co meleš, ale už pojď" řekl a vyšel z pokoje. Šla jsem za ním s dopisem který mi dala mamka, jsou v něm věci co potřebuju do Bradavic.

Jsme v příčné ulicia jdeme ke Gringotovým pro siriuse peníze, protože Lily mě samozřejmě nechala na holičkách a všechno věnovala Harrymu." Dobrý den, jdu si vyzvednout peníze z mého trezoru" řekl Sirius a dal na stůl skřeta menší zlatý klíč na otevření. "Dobře. Pojďte se mnou" kývl skřet, slezl ze své vysoké židle a šel směrem k dveřím na druhém konci místnosti. Došli jsme ke dveřím, malinké stvoření před nimi vyndalo kroužek na kterém bylo odhadem tak 30 klíčů, vybral jeden a zasunul ho do dírky ve dveřích.

  "lampu prosím" vznesl otráveně když vylézal z vozíku. Teď už jsme před trezorem a já jen čekám až to otevře a tam bude velký nic. Vzal si Siriuse klíč a odemkl. Hned co to otevřel jsem nemohla uvěřit svým očím, byla tu hromada zlatých mincí. Sirius vlezl dovnitř a něco z toho vzal, přibližně dost na to aby jsme koupili všechno. "Dobře, můžeme jít"

      - - - po 30ti minutách - - -

Koupili jsme kbelík a učebnice, zbývá nám hůlka, směšnej oblek s čepicí, pero a takový ty další kraviny.. "hele El tak ty si jdi koupit hůlku, já ti jdu pro pero, to je totiž až támhle a ollivander je už tady, navíc na ty pera bude hrozná fronta, protože začali prodávat i barevná pera takže tam jsou teď všichni" řekl Sirius, dal mi do ruky pár zlaťáků a odešel.

  Vešla jsem do obchodu Ollivandera "haló?" nikdo tam nikde nebyl, nebo jsem nikoho neviděla. "Dobré odpoledne slečno, povězte mi, jak se jmenujete?" ukázal se ze dveří starší muž s příjemným úsměvem. "já jsem Elena" usmála jsem se a přistoupila blíž stolku "krásné jméno, víte slečno, hrozně mi někoho připomínate, ale nevím koho.. No nevadí! Koukneme se na hůlku pro vás..." odešel do takové uličky s tisícemi, možná i deseti tisícemi malých podlouhlých krabiček. Jednu krabičku vyndal a podal mi ji. Otevřela jsem krásně fialovou krabici a opatrně vzala hůlku. Mávla jsem s ní. Vyletěl z dřevěné skříňky brouk který poté se zvětšil o asi 12cm.. "proboha to jsem ani nevěděl že jde.. Dejte mi tu hůlku zpátky, tohle není ta pravá" řekl, vzal mi hůlku z ruky a odešel zpátky mezi ostatní hůlky. "zkusíme tuhle-" podal mi hůlku "- je vyrobena z březového dřeva a má v sobě kentaurovu kůži, je zcela jedinečná. Proboha" mezitím co mluvil co v té hůlce je, já začala okolo sebe mít hvězdičky a zlaté světlo, trochu mě to vzneslo nad zem a rozvlálo mé tmavě černé vlasy "PROPÁNA JÁNA CO SE DĚJE" zařvala jsem, ale po chvíli jsem byla zase na zemi. "asi už jsme našli tu vaši novou hůlku" tuhle? Ajaj.. Zaplatila jsem a šla zpátky za Siriusem.

  "jsem zpět, a i s touhle smrtící hůlkou" řekla jsem když jsem se koukala na hůlku v mé ruce "Dobře? Já už mam to pero tak pojď, jdem pro to oblečení co chtěj" odpověděl a vyrazil směrem k nějakému obchodu kde si studenti šili róbu.

  Jsem na řadě. Vždy jdou dva kteří jsoud celkem u sebe mezitím co je dámy co tu pracují měří v pase a na ramenou a tak.. Sedla jsem si na volné křeslo vedle 11ti letého bruneta. Radši jsem nic neříkala a jen čekala až mě změří, ale pak to dítě promluvilo. "co tu děláte madam? Starší roky už by tu být neměli" koukla jsem se na něj takovým tím *u kidding?* výrazem "dělej že mi je 11 a ne 16 ok? Tak to bude lepší." koukl se divně a chvíli i vypadal že něco řekne, ale pak už z něj nevypadla ani hláska. "tak kde jsi El? Hádám že doma ne když mluvíš s ollivandrem" zasmál se mužský hlas. hlas jsem ihned poznala, ale věděla že ted nemůžu odpovědět, ne před prckem kterej je otravnej jak můj mladší bratr. "můžu si odskočit?" zeptala jsem se dámy co mě tu obskakovala " ale jistě" odpověděla s úsměvem na tváři.

  "právě si nechávam dělat ten příšernej oblek do Bradavic, kde jsi ty?" řekla jsem jako odpověď zrzkovi "kupujem učebnice, sraz tady?" věděla jsem že se tam usmíval a ja si nemohla pomoct.. Usmála jsem se od ucha k uchu "si piš" dodala jsem a vešla zpátky, mezitím už dodělali moje oblečení, dali mi ho, já poděkovala, zaplatila a šla směrem k učebnicím "kam jdeš eleno?!" zařval na mě Sirius "za chvíli se vrátím!!" křikla jsem nazpátek..

  Stála jsem kousek od dveří obchodu s učebnicemi. Hned jsem ho tam viděla, je tak vysoký že by jsem ho nemohla ani přehlédnout. Jsem si 100% jistá že to je George, protože jsem slyšela jak George předtím mluvil s Fredem že mu ty ucebnice koupí když mu je špatně a nemůže jít. "otoč se konečně a pojď ke dveřím" řekla jsem a věděla jsem že mě slyšel protože se najednou vysoký zrzek otočil a dal se směrem ke mě.

KONEČNĚ NOVÁ PARTT!!!! omlouvám se za čekání 😌😌😜😜 nějaké nápady na příští part? Ať to neni takový to trapný setkání 😩😩‼️‼️

S láskou - já