Starší z bratrů seděl na koženém gauči, popíjel kávu a díval se na záznam zpráv v televizi. Jako obvykle čekal na svého mladšího bratra, než přijde domů. Byl pátek a Sasuke měl ve zvyku chodit s Narutem na 'sklenku saké'. Samozřejmě to vždy nedopadlo jak jinak, než že se oba dva zpili pod obraz a pak se vláčeli domů.
~~~
,,Jsem do-škyt- doma!" z chodby se ozvalo hlasité prásknutí domovních dveří a náhlá rána. Mladší černovlásek si nedával moc velký pozor na to kam šlape, zakopl o malý botník a zkácel se na zem. Itachi byl rychlostí blesku u něj a zvedl mu hlavu.
,,Co děláš prosim tě? Zboříš tu celej barák, pojď pomůžu ti," přehodil si jeho ruku přes svá ramena a druhou jej chytil za bok. Pomalu se zvedl a zamířil společně s jeho malým bráškou do pokoje. Posadil ho na postel a pomohl mu z věcí. Nejdřív boty, které měl doposud na sobě, poté ponožky a ostatní věci. Nechal ho tam ležet jen ve spodním prádle a skládal mu věci na hromádku, nebyl bordelář a měl rád pořádek. Přešel zpět k posteli, natáhnul se pro peřinu. Přikryl jej s ní a měl se na odchodu, u dveří ho ale zastavila bratrova těžko srozumitelná slova, zamumlal něco ve stylu, že ho má rád.
'Fakt jsi na mol Sasuke' povzdychl si, popřál mu dobrou noc a zaklapl za sebou dveře. Scházel schody dolů s plánem jít se konečně vyspat, po opětovném čekání na svého, už měsíc zletilého bratra.
'Je mu osmnáct. Pamatuju si ho, ještě jako malé dítě, které běhá za míčem a při každém úrazu běhá za mnou a žádá mě o utěšení. Každý večer jsem mu musel předčítat pohádku na dobrou noc a každé ráno ho doprovázet do školy. Byl tak roztomilý! Roztomilý malý kluk, který nevěděl, co ho čeká. Ale to už je pryč, je dospělý. V duši malý kluk, kterému by nevadilo zkouknout pohádky co dávali večer v televizi, ale na venek je opravdový, krásný muž.
Vyrostl z tebe kus chlapa bráško,' usmál se, lehnul si na gauč a usnul.
~~~
Mladší černovlasý Uchiha právě scházel, nebo se aspoň snažil sejít schody do dolního patra, když ho do nosu udeřila krásná vůně, linoucí se pravděpodobně z kuchyně. 'Dělá vajíčka' pomyslel si a pokračoval ve scházení.
,,Ale ale, dobré ráno, dáš si taky? Dělám omeletu," ,,Dám si, díky." odsunul židli, usadil se a podepřel si hlavu. ,,Nevíš kdo mě sem odvezl? Nic si nepamatuju," podíval se na bratra a promnul si oči. ,,Přivezl tě Naruto, takže doufám, že ho někde nechytili když byl napitej, měl by ses mu ozvat." Následně vypnul plotnu, otevřel skřínku a na stůl dal dva talíře s příbory.
,,Mám v plánu mu odpoledne zavolat, jestli se dostal domu tak určitě ještě spí. Sám se divím, že jsem vstal. Je.. půl osmé."
O pár minut později už Sasuke stál ve sprše a vzpamatovával se. Natáhl se pro lahvičku sprchového gelu, trochu si nalil do dlaně a namydlil se. Od hlavy, po ramena a rýsující se bříško, až po paty. Ve chvíli, kdy si zrovna umýval svoje nemalé nádobíčko se mu do mysli vkradla představa svého nahého bratra stojícího za ním. 'Ne! To nemůžu bože' povzdychl si a přidal na stisku. 'Jaký by to s ním asi bylo?' začal s pomalými pohyby nahoru a dolu. Začínal pomalu ztrácet racionální myšlení. A i když by prostě neměl, udělal to. S tichým vzdychem si potřísnil ruku bílou teplou tekutinou a opřel se čelem o zeď. 'Jak tam mám teď jít? Nezvládnu to'. Rychle se naposled opláchnul a vylezl.
,,Prosim tě od kdy se sprchuješ tak dlouho? To si tam otevíral tajnou komnatu, nebo snad zachraňoval šípkovou růženku?" ,,N-ne, ale jak to víš? Měříš mi snad čas?" pozdvyhnul tázavě obočí a dal ruce v bok.
,,Připomínáš mi matku, vždycky takhle stála, když chtěla něco 'zopakovat'," uchechtl se. ,,Neměřím ti čas, ale v koupelně trávíš skoro stejně času jako já, takže proto... děje se něco?" zeptal se, když viděl Sasukeho změny výrazu. Je všímavý a pozná, když se něco dějě.
,,Chybí mi, strašně moc," usmál se a po tváři mu stekla slza. Ve vteřině u něj už dlouhovlásek stál a objímal ho. ,,Taky mi chybí, ani nevíš jak," a přitiskl si jej víc k sobě. Stáli tam dobrých pět minut a tulili se k sobě jako malí. ,,Všechno dobrý?" odpovědi se mu ale nedostalo. Odtáhl se a pohlédl na něj. Vztáhl ruku a ukazováčkem mu zvedl hlavu. Zorničky se mu zúžily a nepatrně pootevřel oči o něco víc. 'Červená se?' naklonil hlavu na stranu a zeptal se znovu. ,,Noták, musíš semnou mluvit Sasuke, jinak ti nepomůžu. Konečně se na něj mladší odvážil podívat. Těkal pohledem z očí ke rtům. 'Nevydržím to, prostě ne,' postavil se na špičky a chvilinku setrval. Zvednul ruku a pomalu jej začal hladit po tváři. Zachytil se za jeho zátylek a pomalu přibližoval svůj obličej tomu jeho. Zastavil se těsně, když ucítil, jak se jejich nosy nepatrně dotýkají. ,,Jsi si jistý, že to tak chceš? Nebudeš litovat?" pozdvihl obočí a položil mu ruce na boky. ,,Jsem si jistý už nějakou tu dobu." Sebral poslední zbytky odvahy a spojil jejich rty v něžném polibku.
Ahooj <33 slíbila jsem, že až najdu volnou chvíli, pokusím se tuhle kapitolu trochu poupravit. A jelikož je víkend a já zrovna nemám co na práci, rozhodla jsem se to po několika.. omlouvám se.. týdnech dodělat. Upravila jsem ji do verze, kterou jsem si představovala. Mohla jsem to udělat zajímavější a napínavější o něco víc, ale na druhou stranu chci teď většinu mé fantazie a většinu představ věnovat knížce, kterou mám nadepsanou.
Ještě jednou se mockrát omlouvám a děkuji všem, co si to i přes to všechno přečetli.
Vaše Ajo.
