Zavřela oči a vybavila se jí jedna scénka z dětství byla tehdy s jedním klukem a byli nejlepší kamarádi a dělali spolu všechno možné hráli si spolu, 'mátili' se, běhali spolu v dešti a smáli se spolu. Tehdy se na ně všichni dívali a říkali si že to jsou snad nejlepší přátelé na světě a nikdo si nedokázal ani představit co by se stalo kdyby se tihle dva rozešli. Emm jako malá trénovala s ním a jejím 'praprapradědou' který ji už tehdy bral jako nejkrásnější princeznu na světě. S tím klukem toho při tréninku zažili mnoho a měli mnoho úrazů od zlomených kostí přez modřiny a roztržené obočí nebo třeba ret až po bodnutí čehokoliv kamkoliv (například nůž do břicha). Stříleli nebo házeli spolu do terče a pořád se smáli. Párkrát spolu vyšli do nějaké bitvy a bojovali bok po boku a všechno jim spolu vycházelo ale nic není napořád. Jednou je unesli a byli spolu. Bojovali spolu ale tentokrát bylo něco jinak- byli sami. Věděli co mají dělat ale i tak je tentokrát neměl kdo zachránit. Od začátku bitvy byli u sebe pak je ale ti vojáci oddělili od sebe a musili hrát sami za sebe na Emm šlo ale míň vojáků než na něj a ona si toho všimla a začala se strašně bát že by o něj mohla přijít ale nemohla pro něj nic udělat. Jeden voják po chvíli zvedl meč s velice chladným úsměvem mu ho bodl do zad a on se naposledy usmál na Emm a spadl k zemi. Jak Emm viděla že spadl k zemi vytryskly jí z očí slzy a nějak 'vybouchla' a všechny tím omráčila. Věděla že už bude pozdě ale utíkala za ním a viděla ho jak leží mrtvý na zemi ohla se k němu a obejmula ho zvedla se s ním a odešla pryč někde mu sama ručně vykopala hrob dala ho do něj, dala na něj kámen a udělala z toho krásný hrob. Strašně brečela dvojka která se nikdy nerozdělí se rozdělila. Emm se cítila hodně opuštěně jak odcházela dívala se koutkem oka na jeden velký hrad místo kde on zemřel pak přišla domů a všichni se jí ptali co se jí stalo a kde je on a Emm na to nedokázala odpovědět a jen si sedla do stáje a byla s koňmi. Pak se Emm vrátila zpět do reality a otevřela oči plné slz
Tohle byly vzpomínky Emm na její dětství.
Omlouvám se za chyby a za čárky a tečky. Asi zrovna tohle nebude moje silná stránka.
A teď se s vámi zase loučím.
