Recenze podle mne [KVĚTEN 2023 OTEVŘENO]

35. Vlky vyjú vo dvojici

Dneska přicházím se základními informaci o příběhu, který jsem si během čtení dokázala zamilovat a proto vás hned na začátku musím varovat, že tu budu v podstatě jenom pět ódy. Protože ačkoliv jsem crossovery nikdy nemusela, ukázalo se, že zaklínačka Ciri v kouzelnickém světě za dob Pobertů - to je něco pro mě. A pro vás určitě taky, takže neváhejte a běžte si knihu přečíst!

I u mého oblíbence z poslední doby začneme coverem, který dokonale vyjadřuje atmosféru a navíc je i sám o sobě potěšením pro oči. Za mě tedy skvělá obálka, která upoutá pozornost těch správných lidí.

Anotace taktéž není vůbec špatná - poskytuje čtenáři nejdůležitější informace, ale zároveň i trochu mlží. Stejně jako zbytek knížky má skvělý styl psaní, jenž třeba mně osobně naprosto sednul.

A právě u stylu psaní ještě chvíli zůstaneme. Nevím, zda je to pravda, ale rozhodně mi přijde, že už jsi vypsaná a máš pár příběhů i povídek za sebou. Kapitoly jsou jak svou délkou tak pojetím čtivé a tomu přispívá právě i tvůj styl psaní. A popisy? Popisy zvládáš bravurně - dokážeš čtenáře pár slovy dostat do kůže daných postav a vytvořit již zmiňovanou atmosféru. Stejně tak akční scény, jako například ta hned v první kapitole, nepůsobí nijak kostrbatě. Čtenář si nemusí lámat hlavu s krkolomnými pozicemi a chmaty, protože ve tvém podání celý souboj klouže jako po másle.

Postavy si taktéž nemohu vynachválit, protože jako u jedné z mála fanfikcí jsem celou dobu měla pocit, že opravdu odpovídají svému charakteru tak, jak je popsán v originálních dílech. Ciri ze Zaklínače sice neznám tak dobře jako Remuse a ostatní kouzelníky, protože jsem pouze viděla nový seriál a četla první knížku, nicméně jak říkám, jednoduše mi dokonale sedla.

Co si zaslouží speciální pochvalu jsou nadmíru povedené dialogy. Nejen, že působí naprosto přirozeně, ale také jsou místy vtipné, dojemné a jednoduše všechno, co si jen umaneš ma člověka zrovna přenést. A jak už jsem se zmiňovala, to ti jde opravdu výtečně!

Bohužel, vzhledem ke krátkosti celého příběhu se ani mně nedaří příliš rozepsat. Nejspíš za to může i fakt, že se nemám v čem šťourat a co vytýkat, protože z mého pohledu jednoduše není co! Proto se v dnešní recenzi pomalu rozloučíme. Mimochodem ano, mé recenze se snad pomaličku vrátí zpět. Omylem jsem si od nich přes prázdniny dala pauzu, ale doufám, že všechny pisálky, kteří už si o zhodnocení svých děl zažádali již před nějakou dobou, snad brzy zvládnu. Ale teď už se opravdu loučím,
Annaeli2.