83.

317 26 12
                                    

ʏᴏᴏɴɢɪ
Rozrazily se dveře a já sebou cukl.,, Min Yoongi! Ty idiote!"Vykřikla Taejoon a už si to kráčela k mé posteli.

,, Bože, kdo ji sem pustil?"Zamumlal jsem a odvrátil pohled.

,, Jsi až takový idiot, že kývneš Jungkookovi na to, že půjdeš na operaci?"Prohlásila a ukázala na bruneta u dveří. Vedle něj stál Tae.

,, Kývnu... Komu?"Nadzvedl jsem obočí a odložil mobil.

,, Jungkookovi! Tomu magorovi vedle Taeho."

,, Já se rozhodl sám."Upřesnil jsem a podíval se na toho bruneta.,, Vždyť ho ani neznám."

,, Je to tvůj nejlepší kámoš."Řekla Taejoon a ten Jungkook sklopil pohled.,, Yoongi... Ty si vážně nevzpomínáš? Pokud je tohle vtip, tak hodně blbej vtip!"

,, Joonie, to je tak už hodně dlouho."Povzdechl si Tae a objal Jungkooka kolem pasu.,, Právě proto chce i Jungkook, aby šel na tu operaci. Mysleli jsme, že by Jimin byl také rád."

,, Přesto na tu operaci jdeš! Co já tady budu dělat bez teb-"

,, Ježiš, Joonieee."Protočil jsem oči a sedl si. Chytl jsem ji za paže.,, Nedělej z toho takové drama. Neumřu."Přikývla a zabořila hlavu do mé hrudi.,, To je hysterická ženská."

,, Ticho, bojím se o tebe."Opáčila.

,, Jenže jdu jen na operaci, nic se mi při ní nestane."

,, Jo, budou ti vrtat do hlavy, ale nic se ti nestane, to určitě."Zamručela a konečně si sedla na postel.,, To, že Jungkookovi Tae musel špárat do ramene, aby vytáhl kulku, je něco jiného, takže mlč."

,, To mi prosím nepřipomínej."Uchechtl se Tae a pohladil toho Jungkooka po vlasech.,,Bylo to nechutný a nechtěl jsem Jungkookovi ublížit. Řval jak posednutý ďáblem."

,, Drž pusu, bolelo to jako kráva."Upřesnil Jungkook a odtáhl se od něj.

,, Tichoooo už podruhé! Snažím se být dramatická."Ohradila se Taejoon a taktéž se ode mě odtáhla.,, Fajn, budu pozitivní. Zvládneš to, jasný?"

,, Změna nálady, nejsi náhodou zase těhotná?"Nadzvedl jsem obočí.

,, Co- Ne!"Odpověděla a otočila se na ty dva u dveří.,, On to pořád kazí!"

Všichni jsme se zasmáli a já se ohlédl na Jimina. Stále spal.

ғʟᴀsʜʙᴀᴄᴋ
,, Yoongi, jsem nervózní."Promluvil Jimin a stiskl mi ruku, když jsme se autem blížili ke škole.

,, To mi říkáš až teď?"Lehce jsem se usmál a věnoval mu krátký pohled.,, Hlavně, (teď opravdu nevím, jestli se tam musí psát čárka 🤣) že celou cestu jsi byl ticho a doma jsi mi říkal, jak jsi strašně v pohodě a že to zvládneš."

,, Já si to rozmyslel."Upřesnil a sklopil pohled.

,, Rozmyslel sis, že jsi v pohodě?"Rýpnul jsem si a on se na mě zamračil.,, Promiň. Však to bude v pohodě. Jen si pro něco zajdeš, nic víc."Jimin si teď totiž musí jít pro opožděné vysvědčení ještě z prvního půlroku, kdy u nás na škole ještě byl. A dneska má zrovna ředitelské volno kvůli technickým problémům, a tak se domluvil s učitelem, že si pro to přijde. No nevypadá, že je teď v pohodě s tím, že uvidí své bývalé spolužáky.

,, No a pak co?"

,, Pak tě dovezu ke mně domů, odkud zavolám učiteli, že jsme měli bouračku a mám zlomené obě nohy, takže nedojdu do školy."Prohlásil jsem a on se rozesmál. Usmál jsem se a odbočil na parkoviště před školou.,, Co je? Můj plán je geniální."

,, Jo, to určitě."Zasmál se. Smích mu však uvízl někde v háji, když viděl kolik je lidí před školou, a zabořil se celým tělem do sedačky.,, Já tam nejdu."

,, Ale jdeš, stydlivko."Řekl jsem a zaparkoval. Vypl jsem motor a políbil ho na tvář.,, Tak pojď, jsou tam kluci a Yeji."

Vystoupil jsem z auta a zabouchl dveře. Obešel jsem auto a snažil se ignorovat pohledy téměř všech žáků naší školy. To bude úžasný. Už vidím toho Jacksona, jak je šťastný z toho, že se Jimin opět objevil v Seoulu. A vlastně se tímhle i potvrzuje, že jsme s Jiminem spolu. Takže můj skvělý přítel bude štěstím bez sebe také. No jo, ti dva se prostě zbožňují.

Otevřel jsem Jiminovi dveře a provokativně se na něj opět usmál. Propálil mě nenávistným pohledem a něco zamumlal. Nakonec však stejně nějak vylezl z auta. On si prostě myslí, že tomu může uniknout, chudáček. Sám si to domluvil, takže ať za to neviní mě.

,, Idiote."Zašeptal a pokusil se se za mě schovat.

,, Já za nic nemůžu."Odvětil jsem a zavřel ony dveře.,, Submisivní první, zlato."

Políbil jsem ho a on mě štípl do bradavky. Sykl jsem a sledoval, jak si to odvážně vykročil ke klukům.,, Zvládnu to."

,, Vždyť já vím."Vydechl jsem a došel ho. Obmotal jsem si ruku kolem jeho pasu.,,Máš přeci vzor tvého přítele, který také vše zvládne a sere na názory ostatních."

,, To je fakt."Přitakal a pokýval hlavou.

,, Jako vážně?"

,, Ne."

,, Pff, to je mi urážka."Odfrkl jsem si a pustil ho, přičemž se na mě podíval.

Jackson se rozešel směrem ke nám. Už teď jsem věděl, že to pro Jimina bude špatně.

_______________________________________
안녕! 👉👈
Flashback, který stojí za prd, bude pokračovat v příští kapitole, aby vám to bylo jasno 🤣 Mimochodem, už to vidím na nějaké dvě, možná tři kapitoly a pak epilog ༎ຶ‿༎ຶ
-ᴋɪᴋɪ

846slov❤️

Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang