"Y/n zlatíčko jak ti je." Řekl můj brácha se kterým se stěhuju do Tokya. "Dobrý nechápu proč by mi mělo být špatně" řekla jsem trochu sarkastickým tónem a při tom jsem pootočila očima. "Nebuď sarkastická víš, že mě to vytáčí" vypadal docela naštvaně tak jsem byla radši ticho. Celou cestu jsme oba byli zamlklí což znamenalo 3 hodinovou jízdu. Najeli jsem na trajekt a čekali než dorazíme do Japonska. Četla jsem si knížku 11. dil Karkulky Čači. Když jsme přijeli do Japonska vyjeli jsme z trajektu. Bratr asi po 5 hodinách nemluvení začal mlet nějaké zajímavosti o Tokyu. Když jsme přijeli do Tokya a přijeli jsme k našemu domu, stoupli jsme si před něj, nebyl nijak hezký, ale ani škaredý. Vypadalo to, že je zanedbaný asi tam 4 roky nikdo nebyl. "Tak to je náš dům" řekl brácha a vešel do něho. Já tam pořád stála a zírala na náš nový dům. Pokrčila rameny a vešla.
Já vím je to krátká část, ale je to uvedení do děje.
YOU ARE READING
THE TEA - Gojou Satoru X Reader
Fanfiction"Jeden jediný čaj změnil všechno" uzavřela jsem historku o člověku, který mi změnil život.
