Šli jsme nahoru do mého pokoje. ,,stalo se něco?" Zeptala jsme se ho ,,nemůžeš být oblečená takto když tady je návštěva, nemyslím to zle mne to ani nevadí ale je to návštěva" ,,omlouvám se" ,,to je v pohodě ano" a usmál se na mne a já mu to oplatila ,,tak já se půjdu obléci" on kývnul a odešel dolu. Já se převlekla a šla znovu jsem šla dolu šla jsem mezi ně do kuchyně a udělala si jídlo a posadila jsem se k jídelnímu stolu a slyším z kuchyně ,,nějaký nový úlovek na den?" Řekl asi nějaký jeho kamarád ,,ne to je moje nevlastní sestra blbe" byl zaražený. ,,viď Melanie" a usmál se na mne ,,ano" to ještě ale neví že s ním spím. Řekla jsme si v duchu. ,,notak Marku nekoukej na ní nelíbí se jí to" dojedla jsem a šla umýt svoji misku. ,,notak kluci ta už je zabrána už dávno" zastal se mne Noa. ,,a kdo ji má zabranou hnedka bych ji bral" Noa se nasral a vyšel z domu směr auto. ,,Noa" běžela jsem za ním ,,počkej!" Ale ignoroval mne já ho doběhla a ještě jsem stihla nasednout do auta. ,,Melanie vystup" ,,ne pojedu s tebou"
Pohled Noaha
Nasedla do auta a já ji řekl ať vystoupí ale nedala si říct prej že pojede semnou. Nechtěl jsem před ní vybuchnou takže jsem se musel ovládat. Jsem až moc výbušný člověk dokáže mne nasrat všechno. Jely jsme na louku kde to bylo naše oblíbené místo s rodičema seděli jsme v autě a nic neříkali. ,, jsi naštvaný?" Zeptala se mne ,, ani nevíš jak ale nechci tady být hnusný na tebe protože za ti nemůžeš." Najednou si přesedla ze spolujezdce do mého klína a opřela se o mne hlavou ,,a co bych měla udělat aby jsi nebyl nasraný?" Zase se zeptala jemným hlasem ,,nic nedělej" a začal jsem ji líbat na krku a bylo vidět že se jí to líbilo a najednou mi zazvonil mobil ,,do prdele to musíte volat zrovna teď!" Zvedl jsem to ,,hej kam jsi jako odešel?" Začal jsem se tam s nimi hádat a furt mi Mel seděla v klíně a koukala na mne ,,sklapni teď" sundal jsem ze sebe Mel ,,hnedka přijdu ano?" A ona kývla byla smutná. Vyšel jsem z auta a dohadoval jsem se tam s ním protože jedna zásilka se nedourčila při přestřelce. Byl jsem strašně nasraný. Až na tolik že jsem to típnul a kopl do auta protože už jsem to nemohl vydržet nasedl jsem do auta ,,Promiň jsem strašně nasranej" zase si na mne sedla a říká ,,to bude dobrý klid nádech výdech ano klid" takhle mne utěšovala a já ji obejmul jak jen jsem mohl ,,nemůžu dýchat" řekla a lapala po dechu ,,omlouvám se" potom celou cestu mi seděla v klíně a já řídil a potom usla. Byla tak sladká a roztomilá. Když jsme dorazili domů vzal jsem ji do náruče a odnesl k ní do postele a vrátil se zase do kuchyně za ostatníma je tam pořádně seřvat.
