Pozor, pozor poslouchejte!
I kdyz je vam obcas k breku,
se samotou ulehate k spanku.
Prilehne vam k polstari a spusti tihu na srdci.
Chladny prazdny pocit, tam kde kdysi vrele misto bylo,
laskou vyplneno.
Pocit, ze nikam nepatrite a nikomu nechybite.
Pocit, ze nikdy nebude to lepsi a pomalu vytracite dusi.
Pocit, ze srdce krupne napul.
Pocit, ze hlava uz to nedava.
Pocit, ze stava se z vas troska, ktera uz nikdy nikoho neziska.
Nejde o to ziskat, ale s nekym to vse prozit a svoji
vnitrni schranku plnit navzajem.
Dopisy osudem psane. Ty dobre i ty spatne. I ty co navzdy zustanou tajne .
Precist si par radku z dopisu,
pak podrzi Te nad vodou,
kdyz zivot primeje Te lapat po dechu.
I kdyz je vam obcas k breku,
tohle vsak plac nespravi, na nohy se mas postavit.
Postavit a bojovat,
bojovat za to krasne, silne, opojne.
To, na co tvoje sily staci, i kdyz po boku tvuj pravy nekraci.
I kdyz je vam obcas k breku,
zivot singl muze byt to nejlepsi,
jak najit cestu k sobe,
jak najit cestu k nemu,
jak najit cestu ke stesti.
Byla jsi, jses a vzdy budes KOMPLETNI !
