I Recall

KAPITOLA XI

Potichu jsme našlapovali, když jsme šli směrem ke Grayovi. Snažili jsem se plížit tak, aby si nás ani on ani Jorja nevšimli. Když se Gray posadil ke stolu naproti Jorje, schovali jsme se mezi vedlejší stůl a menši polici, která obsahovala pouze knihy, které nevypadaly tak staře, takže jsme nepředpokládaly, že by se sem jeden z nich vydal. Oba jsme nastražili uši a čekali, až jeden z nich spustí.

„Tyhle knihy by mohly stačit," prohlásil Gray a začal listovat první knihou, která vypadala tak staře, že se z ní hrnuly velké mraky prachu. „Podle toho, co jsem slyšel od otce, by měly během týdne začít námluvy a značkování," pokračoval a stále listoval tlustou knihou.

„Jak je ale možný, že začal takhle brzo?" Zeptala se Jorja a nakrčila na něj obočí. „Snad nikdo kromě vysoko postavených alf nemůže začít značkování dřív, než je to vyhlášeno. A většina vysoko postavených jsou starší chlapy, takže..."

„Takže je blbost, aby některej z nich byl na party mladejch," dokončil její větu Gray a aniž by se na ni jedinkrát podíval, stále pročítal strany knihy. „Ale co když se přeci jen jeden z nich na tu party dostal?" Konečně se podíval na Jorju s vytřeštěnýma očima.

„To by podle mě Cee poznala, že to byl někdo starší," zavrtěla hlavou a po chvíli ticha vytřeštila oči. „Už to mám!" Vykřikla a začala procházet hromadu knih a svitků, které přinesli na stůl. „Ciara říkala, že ten kluk páchl, takže to byl silnej a ještě k tomu vysoko postavenej alfa."

Gray kýval hlavou a koukal se na ní. „Což znamená?"

„Což znamená, že to mohl být jen některý ze synů hlavních linií," usmála se na něj vítězoslavně a vytáhla jeden veliký svitek, který když rozložila, tak se objevil rozsáhlý rodokmen. „Je šest hlavních linií a z toho dvě můžeme vyloučit, protože jejich potomci jsou posledních třicet let jen holky. Pak můžeme vyloučit i tuhle," ukázala na jednu větev rodokmenu. „Tahle rodina má syna, který patří do tý starší kategorie lidí a jak jsem řekla, Cee by určitě poznala, že to byl nějaký starší chlap."

Liam do mě lehce strčil a podíval se na mě. „Byl to mladej kluk?"

„Ovšem. Kdyby to byl někdo starší, poznala bych to. Neslyšel jsi Jorju?" Dloubla jsem ho loktem do boku a zašklebila se.

„Takže nám zbývají jen tři rodiny. A i když jsou jen tři, tak budeme mít hodně práce zjistit, kdo to byl," Jorja se poškrábala na hlavě a naklonila se nad rodokmen. „Tahle rodina," ukázala na větev úplně vpravo, „má osm synů. A tahle," ukázala na druhou stranu papíru, „tahle má synů deset."

„A co ta uprostřed?" Zeptal se Gray a otočil svitek k sobě.

„Ta má syna sice jednoho, ale ten je už pár let zavřenej na Sibiři," odvětila Jorja aniž by se na pergamen podívala.

„Jak to víš?" Gray na ni vykulil oči a zvědavě se k ní naklonil.

„Je to sadistickej debil, co mučí a zabíjí všechny, kdo se snaží vyvlíknout z jeho značky. Prý se jeho otec nasral a zavřel ho někde na Sibiři, aby mu nedělal ostudu. Řekl mi to jeden gama kluk ze smečky," Jorja jen pokrčila rameny a začala opět prohrabávat knihy.

„Ten se tím popisem dokonale hodí na toho, co mě napadl," zašeptala jsem Liamovi, který se na mě podíval a zakýval hlavou.

„Je tu jedna věc, která mě ale zaráží," pokračovala Jorja se zamyšleným výrazem a chytila se za bradu. „Jak je možný, že se jí vytvořila ta modřina. Vždyť přece, když si silnej alfa označí slabýho člověka, tak ten člověk nemá ani šanci vzdorovat," zavrtěla nechápavě hlavou a otevřela jednu z nejtlustších knih a procházel strany pokryty starým písmem.