Dramatický Útěk

22 6 3
                                    


Převalil se na záda. Dlouho zíral na prázdnou bílou stěnu a tu teď vyměnil za prázdný bílý strop. Když se to tak vezme, strop je vlastně taky stěna, takže se toho moc nezměnilo, až na polohu jeho těla.

"Gaaaaaah já se tak nudííím!"

Otráveně se převalil na břicho a tvář zabořil do polštáře.

"A mám strašný hlaaad!"

Sice mu měkký polštář lehce tlumil jeho slova, pořád dokázal být dost otravný na to, aby upoutal pozornost stráží.

Netrvalo tedy dlouho a na bílém kuželovitém stolku se začalo formovat jídlo a sklenka nazelenalé tekutiny.

Znechuceně se podíval na hromadu čehosi, co připomínalo zkažené maso s přílohou v podobě zmutované zeleniny. Tekutina ve sklence připomínala shake ze zelené papriky a špenátu, ale chuti se to zdaleka tomu nemohlo rovnat.

Dal by cokoliv za zeleninu, než aby byl nucen pít tento hnus.

Polknul, po tváři mu tekl pot. Jeho smysly odmítaly se toho jenom dotknout, ale jeho žaludek křičel zoufalstvím z prázdnoty.

*Detoxikační jednotka připravena Operátore*

'J-jo díky.'

Povzdechl si. Co by jen dal za utlumení chuťových buněk.

Popadl maso rukama, znechuceně sledoval, jak z něho kape omastek.

Sebral dost odvahy na to zakousnout se pořádně, aby to měl rychleji za sebou. Ačkoliv pach mimozemského jídla v kombinaci s chutí mu zvedal žaludek, jeho tělo dokázalo ustát snězení celé porce bez vrhnutí.

Horší byl ale shake. Zatímco jídlo mu alespoň dávalo nějaké nutriční hodnoty, shake by pro lidské tělo normálně představoval silnou dávku jedu, která by hravě porazila koně.

Zatajil dech, zavřel oči, popadl sklenku a kopnul to do sebe.

Sotva sklenku odložil, ozval se u něj dávicí reflex. Naštěstí z něj nevyšlo nic než kašel.

Chytil se za břicho, svalil se na postel.

*Detoxikace dokončená. Dokončuji proces extrakce živin*

"Ah to je bolest to je bolest..."

Zakňučel. Bolest naštěstí ustupovala a brzy si mohl oddechnout. Přežil další setkání tváří tvář Smrti.

<------------->

Celé jeho utrpení mezitím sledoval chapadlák generál Shatra.

Potemnělou místnost ozařovala jen příjemná modrá záře monitorů a holografických tabulek a obrazovek, na kterých jsou záběry ze všech vězeňských cel v sektoru.

"Pane? Já si myslím, že tohle jídlo asi nebude pro lidi příliš vhodné," podotkl houbák, u kterého Shatra zrovna stál.

Chapadlák se jen zasmál.

"Děláš si srandu? Ani nepozná, co je dobré. Tohle jsou ty nejvybranější delikatesy v celém širém okolí. Ta 'věc' je jen přehnaně vybíravá a ráda simuluje."

"Souhlasím, že je to veliká delikatesa, ale pracujeme tu s novým druhem," argumentoval houbák.

Místo odpovědi se ale jen dočkal ostrého pohledu chapadláka, proto raději už nic neříkal.

Projekt: HarbingerOnde histórias criam vida. Descubra agora