Vše začalo na mé 18 narozeniny, když jsem sfoukávala svíčky přála jsem si poznat trochu svět. Poté se mi zdál sen o tom jak žiji v Londýně a našla jsem si přítele a spousty přátel bohužel jsem si nepamatovala obličeje a ráno jsem učinila rozhodnutí, že pojedu do Londýna, protože mě v ČR nic nečeká a hlavně moje touha byla větší. Šla jsem to oznámit rodičům nevypadali nadšeně, ale nakonec na to kývli.
O měsíc později :
Byl to přesně měsíc co jsem se rozhodla že se přestěhuji do Londýna a ten den nastal dnes dobaluji poslední věci a za 5 hodin mi letí letadlo. Rodiče slíbili že za mnou budou jezdit a já zase sem takže je snad brzy uvidím, nebudu lhát budou mi chybět. " Sky pojď už" volal taťka. Tak jsem se rozloučila se svým pokojem a šla dolů. Hned co jsem byla dole tak mamka mě začala objímat " Mami taky mi budeš chybět ale asi mě udusíš" uchechtla jsem se. " Já vím promiň zlato ale nechce se mi tě pouštět tak daleko a ještě k tomu samotnou" povzdychla si. Usmála jsem se na ni a dala ji pusu na tvář a se slovy " Neboj se dokáži se o sebe postarat jsem dost stará a taky mi budete chybět ale už musím jít jinak neodletím" zasmáli jsme se všichni tři. " Já vím zlato ale nechci aby jsi dopadla jako tvoje sestra" měla slzy v očích, to už i já jsem měla ano mám sourozence teda spíš měla jsem, ale to vám povím jindy je to furt čerstvé. " Neboj mami" utřela jsem slzy sobě i mamce. Taťka nás obě objal a řekl " Sorry honey, but we have to go" kývla jsem a naposledy zamávala mamce škoda že musí do práce. Nasedla jsem do auta a vyjeli jsme s taťkou na letiště.
" I will miss you, Dad, promise me you will come soon, and most importantly, take care of yourself and take care of my mother" brečela jsem už a objímala tátu. "Honey, don't worry about us, we will manage it and we will come to you soon and most of all take care of yourself" pohladil mě táta po tváři. Usmála jsem se naposledy rozloučila a šla jsem k letadlu. Tak jo Londýne těš se. Už jsem seděla na svém místě a letuška hlásila že čekáme ještě na nějaké lidi a poté už poletíme. Seděla jsem v první třídě protože rodiče na tom trvali o peníze jsem neměli nikdy nouzy ale někdy i když máte peníze nejste šťastní když nemáte někoho s kým si je užívat. Proto jsem na cestě za dobrodružstvím. Jak jsem byla zabraná do myšlenek tak jsem si ani nevšimla že už jsme ve vzduchu. Dala jsem si sluchátka a zavřela oči. Asi za 2 h letuška řekla že budeme přistávat tak ať se připoutáme. Páni je to tady nádherné a to je jen výhled z letadla. Jediné co tak " Welcome London" zašeptala jsem si.
YOU ARE READING
History Repeats
同人小说Tento příběh je opět o klucích, ale zpívají solo ale kdo ví co se stane když se po letech sejdou a začnou vzpomínat na staré dobré časy. Předem se omlouvám za chyby a překlepy.
