Zůstaň se mnou / FF Malfoy, Harry Potter

2.

"... A jedna lžička výluhu z pelyňku a je to" přečetla jsem poslední ingredienci na přípravu Ozdravné masti, jak ji nazývaly v knize a zamíchala obsah kotlíku.
Sáhla jsem do kapsy pro hůlku a pomocí kouzla "Glacius" začala schlazovat horký kotlík, aby se mast dala co nejdříve použít.
Zkusmo jsem do ní namočila špičku prstu a rychle ucukla, kdyby byla mast ještě horká. Naštěstí pro mě a pro můj prst měla teplotu tak akorát. Vzala jsem kotlík a přešla k blonďákovi. Opatrně jsem mu z rány odlepila vlasy a začala mu rány jemně potírat. Při každém doteky sebou cukl, ale neprobudil se, což mě těšilo. Nanesla jsem na něj pořádnou vrstvu a pomocí kouzla "Ferula" vykouzlila obvazy, které mu zraněný trup omotaly. Zvedla jsem se a došla odložit  napůl prázdný kotlík na linku a vzala jsem si z kredence čistou misku. Tu jsem naplnila vodou a vzala si čistý hadr. Přešla jsem k posteli a začala jsem hadříkem opatrně smývat zaschlou krev z jeho obličeje a neobvázaných částí těla. Opatrně jsem mu sundala boty a svlékla kalhoty vděčná, že má na sobě spodní prádlo.

"Ty, Liz, nenařkne tě ze sexuálního obtěžování?" staral se s náznakem humoru Frederick.

"Hahaha, vtipné. Lepší než aby ležel ve své krvy ne? Však se podívej, jak od něj už nasáklo prostěradlo." odpověděla jsem mu a opatrně na mokrá místa nacpala suché ručníky, aby měl zraněný alespoň kůži v suchu. S mokrým spodním prádlem od krve toho moc neudělám, pokud bych ovšem nechtěla, aby mi tu ležel nahý. Při té myšlence jsem zčervenala a rychle ji odsunula do pozadí.

Opatrně jsem ho přikryla peřinou a přešla k plotně. Dala jsem vařit vodu na čaj a v duchu přemýšlela, co jsem si to zase na sebe ušila za boudu.

"Co s ním máš v plánu dál, jestli se mohu zeptat?" řekl vedle mě Freddy a já malém vyskočila z kůže.

"Safra! Vylekal si mě!" vykřikla jsem a rychle se otočila, jestli jsem svou hlasitostí nevzbudila našeho návštěvníka.

"Uff, spí. Já nevím, ani nechápu co to do mě vjelo. Proč jsem se jim do toho vůbec pletla. Možná jsem jim měla dovolit ho zabít. Já fakt nevím co dál" hlesla jsem zoufale a  opřela jsem se dlaněmi o linku, hlavu svěsila mezi ramena a zavřela jsem oči ve snaze, vymazat ten výjevu událostí z dnešního dne, z hlavy.

Na ruce mě zastudil studený list.

"Všechno se zase urovná, uvidíš. Měla jsi k tomu nějaký důvod, něco tě k tomu vedlo, možná podvědomí, možná osud. Říkejme tomu jak chceš, ale podle mě si se zachovala správně. Uvidíme jaký bude až se probudí." chvíli se odmlčel a nechával mě zpracovat jeho slova. Na kytku byl setsakra chytrý. Vážně umím dobře kouzlit.

Usmála jsem se na něj.
"Máš pravdu, tak jako vždycky"

"Hmm a teď, když už jsme si to vyjasnili, máš moje hnojivo? Vážně už se mi kroutí listy. Jsem ošklivý." zafňukal.

Ušklíbla jsem se na něj.
"Někdy zapomínám, že jsi jen květina a ne člověk. Máš toho hodně z nás, než z rostlin, víš to?"

Naježil se, pokud je to vlastně vhodný výraz pro to, co udělal, při slovo "jen" tak jako pokaždé, když to slov použiju, ve stejném slovním spojení.

"Jsem si toho vědom, Liz."

Konvice začala pískat, takže jsem přešla ke sporáku a vypnula oheň. Vzala jsem si svůj oblíbený hrneček a zalila kousky máty vařící vodou. Mátový čaj má pro mě uklidňující účinky, když se cítím rozrušená nebo nervózní, což se s v tomto případě hodí.

Vzala jsem hned a květináč s Frederickem a přešla do křesla. Sedla jsen si a Freda položila vedle sebe na konferenční stolek s naší oblíbenou knihou o dracích.

Pomalu jsem usrkávala čaj a konverzovala s Frederickem o tom, co mezitím dělal, když jsem tu nebyla a já zase popisovala jemu, jak jsem onoho tajemného muže našla.

Máta mě nádherně zahřála a uklidnila a aniž bych se toho všimla, hlava mi padla na stranu a já se ponořila do světa snů.