Vacuous

1/Don't let the saliva drip down Shawty.

*z pohledu Carissy*

"Tak co sní hodláme dělat?" slyšela jsem tak matně z dálky, ale dost hlasitě na to, aby mě to probudilo. Nespím zrovna tvrdě, ale v případě, že by nás chtěli vykrást, tak by se to mohlo hodit, sice mě to třeba ve škole vadí, protože stačí, když ve předu ta učitelka prskne a mě to probudí, ale já to beru jako výhodu.

Počkat vážně si teď v hlavě přehrávám, proč je dobrý mít lehkej spánek? Potřebuješ pomoct Car. Odbornou.

"Mám jít pro kýbl?" řekl druhý, ale už klučičí hlas. Pomalu jsem se promkrala a promnula si rukama oči "Kdo vás pustil dovnitř?" zeptala jsem se ještě chraplavým, rozespalým hlasem.

U mé postele stála blondýnka- samozřejmě moje nejlepší kamarádka Hayliee. Její modré oči, které by ve tmě viděl snad každý, kdo aspoň trochu vidí tak na 2 kilometry plus její hubenou postavu bych poznala vždycky a všude.

No a vedle ní stál Kaydon, s rukou obmotanou okolo jejího pasu. On je kapitola sám o sobě. Teda je to můj nejlepší kamarád, ale na někoho může působit trochu namyšleně nebo egoisticky. Když to tak vezmu Hayliee ho nejdřív neměla ráda, no a teď jsme u toho, že spolu chodí, asi půjdu blejt velebnosti.

"Tariq zlato...a vstávej už jinak nestihneš školu...a to přece nechceš" Tariq je můj desetiletej brácha. "zabiju ho" řekla jsem v poker facem a vstala jsem z postele "No někdo tě jít vzbudit musel jinak bys sama nevstala" řekl Kaydon "No tak už jsem vstatá" ironicky jsem se na ně usmála.

"Ber to tak, že dneska má do školy přijít ten novej kluk" mrkla na mě Hayliee a já si všimla jak se Kay napl. Bylo to docela vtipný.

"Kayi prosímtě běž do kuchyně měl by tam být Aydon" řekla jsem teď už s úsměvem na tváři, jinak mimo řeč Ayden je taky můj bratr. Ano mám dva bratry, jeden mladší, jeden starší. Pecka.

Aydonovi bude 20, mě je 17. S Kaydonem jsou docela kamarádi. Aydon-Kaydon, kdo se vtom má vyznat.

Naštěstí už má občas, zdůrazňuji občas trochu rozum, ale dalo by se o tom diskutovat, za to Tariq je jak motorová střela. Vůbec nefiltruje to nad čím přemýšlí, to znamená, že je hodně nepatřičnej, říká, co ho napadne a dělá to co ho napadne.

"Proč bych měl jít pryč?" zeptal se rádoby dotčenej Kaydon, no Kaydon je takovej můj třetí bratr, začínám jich mít nějak moc, když nad tím tak přemýšlím.

Mile jsem se na něj usmála "protože tady se teď bude mluvit o věcech, o kterých ty nemusíš slyšet ani slovo" řekla jsem a ukázala na dveře "faaaajn" řekl uraženě.

"Tááákže..." začala jsem, když jsem věděla, že už je vážně pryč a šla do mojí šatny, kde jsem se úplně nesmysluplně začala přehrabovat ve věcech.

"Co jsi o tom slyšela?" zeptala jsem Hayliee, která se na mě hned ďábelsky usmála "Moc se toho neví, nikdo neví proč přestoupil, ale prej je to kus" řekla a já jí její úsměv oplatila, aspoň že ona je moje sestra, i když nepokrevní.

Každopádně toho kluka ještě nikdo neviděl a už je to kus.

"Jak je venku?" zeptala jsem se a zývla si. Jsem tak ráda, že máme dneska na devátou "Zamračeno ale docela teplo" řekla úplně vážně, ale já vybuchla do smíchu "Co?!" zeptala se nechápavě "to-to znělo jako nějaká rosnička" řekla jsem už trochu zklidněně.

Dneska jsem neměla náladu na nějaký modění, oblíkla jsem si bílý džíny s dírama na kolenách plus obyčejný černý  triko s krátkým rukávem a doladila to černýma cambot botama.