Život člověka

Velikonoční trable

Někdy jen tak sedím a přemýšlím. Ale to by nebylo zas až tak neobvyklé. 

Tady a teď jsem jen člověk, neznáte mé jméno, pohlaví, věk a já nevím co ještě. Pár věcí byste ale vědět měli. Jsem snílek a knihomol, toužící po něčem větším. Jakožto člověk, bych chtěl dosáhnout něčeho, na co si lidé budou chtít pamatovat. A taky dost často jen sedím, na stole mám položený hrnek s horkým čajem, na uších sluchátka a vnímám současný okamžik.

Možná jste si v minulém odstavci všimli tvaru v mužském rodě. Nenechte se ale zmást, protože já jsem jen člověk, mohu používat všechny rody. 

A teď mi dovolte Vám položit otázku. Jste šťastní ? Dobře, nebudu si hrát na žádného guru, přesto se nad tím chvilku zamyslete. A nepřeskakujte, nebo neignorujte moji otázku. Stejně se teď nudíte, s největší pravděpodobností prokrastinujete, takže času máte dost.

Tak jak jste si odpověděli ? To je jen a jen Vaše věc.

Zaměřím se teď na aktuální téma. A nebojte, není to Covid. Ale přiznejte si, hned Vás to po té větě napadlo, že ? V každém případě bych se chtěla vyjádřit k Velikonocům. Křesťanský svátek, znovuzrození Ježíše, ale napadlo Vás někdy, jak nepříjemný může být tento svátek pro trans gendery ? Myslím tím ty, kteří se nikomu nesvěřili...Mohou to být ale i již ,,oficiální" trans lidé.

Představte si tu situaci. Chlapec v dívčím těle se ráno probudí. Cítí se dobře do té doby, než si uvědomí, co je za den. Dnes chodí chlapci s pomlázkami. Co ale on ? Narozen ve špatném těle, přepadne ho strach a nevolnost. On by měl jít s nimi. Ne být holka a nechat se takzvaně vyšvihat.

Možná jsem přehnaně pesimistický, ale mně jsou tyto situace vždy nepříjemné. 

Tím se dostávám k další otázce. Proč nám rodiče dávají jen jméno podle pohlaví ? Proč nemůžeme mít automaticky dvě jména, jedno holčičí a druhé klučičí, abychom si v životě mohli vybrat ? To je ale téma na dlouho. Přesto by mě zajímalo, co si o tom myslíte. 

Každý máme své názory a každý je nějak zajímavý.