"Ty jsi určitě Isabella, viď," přivítala mě Lucy, když jsem se s ní sešla.

"Ano, to jsem," řekla jsem jí slušně a ona si mě celou přejela pohledem.

"No, vzhled už máš dobrej, teď jen to chování. Od teď jsi Bella Carningová z Liverpoolu a je ti 17," usmála se na mě a já vše poslušně poslouchala. Věk mi nechala, i datum narození, za což jsem byla ráda. Jméno mi pouze zkrátila, abych se nemohla splést.

"Tak rozumíš?" usmála se na mě po jejím dlouhém výkladu, jak se mám chovat. Přikývla jsem. "Tak jdeme na letiště," popadla svůj kufr.

"Počkat. Na letiště? Ale co když mě někdo pozná?" začala jsem zmatkovat.

"Neboj, nepozná," řekla povzbudivě a já šla tedy za ní.

"Co vlastně děláš v Londýně?" zeptala jsem se jí, když už bylo letadlo ve vzduchu.

"Trochu dělám do modelingu, ale převážně jsem se svým přítelem Niallem. Možná jsi o něm slyšela. Je ze skupiny One Direction." One Direction, One Direction. Něco mi to jméno říká, ale nemohla jsem si vzpomenout. Celou cestu jsme si ujasňovali, kdo jsem. Jsem Bella Carningová a jsem Lucyina sestřenice z Liverpoolu. >Lucy, Bella<

"Tak vítej v Londýně," zářivě se na mě usmála, když jsme vylezli z letištní haly.

"Páni. Je to tu mnohen větší než u nás v Ko… Teda Liverpoolu," rychle jsme se opravila.

"To máš pravdu. Tak pojď, pojedeme za kluky do vily." V letadle mi ještě o té skupině něco řekla a že bydlí s nimi ve vile, takže tam teď budu bydlet i já.

"Kluci, jsem doma a vedu návštěvu!" Zakřičela do domu a ze schodů se hned řítilo pět kluků, krásných kluků.

"Ahoj Lucy," všichni ji nadšeně objali.

"Kohopak jsi nám to sem přivedla?" podíval se na mě svůdně kudrnáč. Byl celkem roztomilej.

"To je moje sestřenka Bella," řekla pohotově, než jsem stačila cokoliv říct.

"Že jsi o ní nikdy nemluvila?" podíval se na ní podezřívavě blonďák. Takže nejspíš Niall, protože jí držel kolem pasu.

"Jsme vzdálené sestřenky," řekla jsem pro změnu já.

"Aha," pokrčil rameny a všichni se mi postupně představili.

"Přijde mi, jako bych tě už někde viděl," začal přemýšlet ten v proužkovaném, takže Louis.

"Ehm… možná na nějaké z mých fotek, co jsi viděl." Začala přemýšlet. Naštěstí to nechal být a my si obě oddechly.

"Ukážu ti tvůj pokoj," vzal mi kufr Harry a šel s ním po schodech nahoru. "Tak tady to je." Položil mi kufr doprostřed pokoje.

"Děkuji," usmála jsem se na něj a prohlížela si pokoj. Jen se na mě tak divně podíval a jen zakroutil hlavou a odešel.

"Už máš vybaleno? Jde se k bazénu," koukla mi do pokoje asi po hodince Lucy.

"Jo, jen si vezmu plavky." Šla jsem se skříni a vytáhla z ní nějaké plavky, co mi dala Erika. Já měla samé jednodílné a to se prý k "obyčejné" dívce nehodí.  Vlasy jsem si stáhla do drdolu a i s osuškou jsem sešla dolů.

"Á, naše princezna jde," zasmál se Harry. Zmateně jsem se podívala na Lucy a ta jen mávla rukou, ať to nechám plavat.

"Tak co. Naučila jsi se v Liverpoolu plavat?" zasmál se Harry. Vůbec netuším, co mu na mě tak vadí. Už od začátku se ke mně chová arogantně.

Princezna na útěkuPřečti si tento příběh ZDARMA!