ONESHOTS (NCT CZ)

𝚂𝚌𝚊𝚛𝚎𝚍 𝚔𝚒𝚝𝚝𝚢

YuWin

Když se WinWin ráno -nebo spíš k obědu- probudil, místo vedle něj v posteli bylo prázdné a studené.

WinWin si povzdechl. Yuta pravděpodobně brzy ráno odešel, aby svůj den strávil v tanečním studiu. Včera se o tom WinWinovi zmiňoval, ale Winie byl i tak smutný, že Yuta tu není a on se k němu nemůže přitulit.

Raději vstal a přešel k oknu, aby roztáhl závěsy. Doufal, že ho přivítá sluníčko, no bohužel venku bylo šero kvůli tmavým mrakům.

Zamračil se. Doufal, že když u sebe nemá Yutu, tak aspoň uvidí sluníčko na nebi. Dostal chuť zalézt zpět do postele, ale jeho žaludek se začal dožadovat snídaně. Nebo spíš obědu. Však už taky bylo skoro dvanáct hodin.

Oblékl na sebe mikinu, aby mu nebyla zima a odešel do kuchyně. Ke svému překvapení tam narazil na Kuna a Lucase.

,,Ahoj kluci,” pozdravil je ospale. Kun s Lucasem mu pozdrav oplatili a dál se věnovali svým věcem.

WinWin otevřel ledničku, aby si něco vzal k jídlu. Nakonec skončil s obloženou bagetou. Nechtěl si nic vařit. Vlastně ani nebylo z čeho. Nic moc tam neměli.

,,Kde jsou ostatní?” zeptal se, když si přisedl ke Kunovi a Lucasovi.

,,Všude možně, řekl bych,” prohodil Kun. ,,Ten šel za Johnnym a Xiaojun, Hendery a YangYang šli myslím do kina.”

WinWin přikývl. Všichni s někým někam šli. Bylo mu smutno. Kun s Lucasem si všimli, že je WinWin smutný.

,,Chtěl bys být s Yutou, co?” zeptal se ho jemně Lucas.

WinWin opět přikývl.

Kluci si už zvykli na to, že Yuta tu tráví většinu svého času . Byli rádi, že je s ním WinWin šťastný.

,,Já jdu,” prohlásil WinWin, odložil prázdný talíř s drobky a vydal se ke svému pokoji.

,,Nechceš si s námi něco zahrát?” houkl za ním ještě Kun.

WinWin se otočil a s mírným úsměvem zakroutil hlavou. Věděl, že se kluci snaží, aby se necítil tak osamělý. Ale WinWin si chtěl akorát zalézt do postele a odpočívat.

Mezitím se Yuta ve studiu pohyboval do rytmu, dělal různé pohyby a kroky a z toho vznikal tanec plný energie.

Takhle cvičil už od brzkého rána. Bylo ještě šero, když dával WinWinovi pusu na čelo, než odešel. Skoro se mu ani nechtělo odejít. Mohl by se celé hodiny koukat na svého spícího přítele.

Ale chtěl ještě docvičit choreografii, aby pak mohl svůj volný čas trávit s WinWinem.

ווו×

Čas utíkal, už se blížila čtvrtá hodina. Venku byla vetší tma, než normálně v tuhle hodinu. WinWin to ovšem nezpozoroval, protože usnul.

Jenže nebyl to žádný klidný spánek. WinWinovi se čas od času zdály noční můry.

Lapal po dechu, na zpocené čelo se mu lepily vlasy a deka byla odkopnutá na zemi.

Zdálo se mu, že ho všichni opustili. Že zůstal v tom obrovském světě dočista sám.

,,To ne!” vykřikl a vyšvihl se do sedu. V pěstech svíral prostěradlo a vyjeveně se díval před sebe.

Srdce mu málem prorazilo hruď, jak splašeně bilo. Vylezl z postele s myšlenkou na pití. Už byl v půlce cesty ke dveřím, když v tom se venku zahřmělo.