We are Malfoys | Malfoy family ✔

~We are Malfoys~

Lucius Malfoy se vracel od Brumbála domů. Byl velmi rozezlený, protože ten Potterovic kluk mu zase všechno překazil a aby toho nebylo málo, ještě ho připravil o domácího skřítka! A k tomu měl další problém...musel o tom říct manželce a synovi. Dracovy začínaly prázdniny a měl se vrátit domů. Narcissa mezitím pobývala na zahradě, nebo v sídle zvané Malfoy Manor.

Otevřel dveře od svého domu a sundal ze sebe pomačkaný černý hábit. Za normálních okolností by řekl Dobbymu, ať mu plášť odnese, ale vzhledem k tomu, že normální okolnosti nebyly, tak si ho musel pověsit sám. Ono to k věšáku nebylo zas tak daleko, ale přece je lepší tam poslat skřítka.

Poté si frustrovaně povzdechl a vyrazil do obývacího salonku, kde na něj čekala jeho žena, Narcissa Malfoyová. Už se nemohl dočkat až jí všechno poví. Jenom ona ho dokázala pochopit. Její krásu by jí mohla závidět kdejaká modelka. A jelikož si to Lucius velmi dobře uvědomoval, rád svou ženu předváděl ve vybrané společnosti, nebo na ministerských akcích.

Zastavil se mezi dveřmi a podíval se, co jeho žena dělá. Seděla na pohovce a četla si Týdenník čarodějnice. Někdy se na článek nepatrně zamračila a pak přetočila stranu.
Lucius Malfoy si mírně odkašlal, aby na sebe upoutal její pozornost. Narcissa zvedla hlavu od časopisu a podívala se ke dveřím.

,,Oh, ty už jsi doma. Jaký byl den?" zeptala se s úsměvem, který si schovávala jen pro něj a Draca. Na veřejnosti byste ho neviděli.

,,Mizerný" ucedil a začal přecházet po místnosti. Narcissa pozvedla obočí, odložila časopis a přešla k manželovi. Po letech společného manželství už věděla, co na něj fungovalo a tohle byla zrovna ta chvíle ve které stačilo říct jedno špatné slovo a mohli by Manor stavět znova.

,,Copak se stalo? Zase nějaké problémy s Brumbálem?" otázala se jemně a zastavila manžela v chůzi. Ten si jen odfrkl a řekl:

,,Je to prostě hrozné, Narcisso! Ministerstvo vrátilo Brumbála zpátky do jeho funkce! Někdy si říkám, že ten Popletal nemá mozek!"

Jeho žena zavrtěla hlavou a přejela mu rukama přes hruď.

,,Jsi přepracovaný, Luciusi. Brumbál je hlupák, to přece víš a Popletal je ještě větší. Nemůžeš se nechat tak jednoduše vytočit. A co to máš s vlasy?" zamračila se. Lucius rychle zamrkal a vyhrkl:

,,Já mám něco s vlasy!?"

,,Máš je rozcuchané. Co jsi prováděl?" zeptala se a začala mu je upravovat. Lucius se mírně uvolnil, když mu jeho žena upravovala dlouhé světlé vlasy, které mu ovšem rozcuchal ten pitomý skřítek, když ho nějakými čáry vymrštil do vzduchu.

,,Nic. To mám z toho, jak jsem pořád nervózní. Za chvíli mi budou stát na hlavě" zašklebil se. Narcissa se zachichotala a zastrčila mu pramen vlasů za ucho.

,,Kde je Dobby?" změnila téma a Lucius strnul na místě.

,,Poslal jsem ho na velmi dlouhou cestu a nejsem si jistý, jestli se vůbec vrátí" procedil mezi zuby.

,,Nezabývej se tím skřetem, můj drahý. Jsem ráda, že jsi doma" zamumlala a dala mu ruce kolem krku.

,,Věř mi Narcisso, že já také, ale mám teď spoustu starostí. Zítra zajdeme na nádraží pro Draca, ano?" řekl sametovým hlasem a pohladil ji po tváři.

,,Ano. Už se nemůžu dočkat až uvidím našeho malého syna. Stejně za tu dobu určitě zase povyrostl. Neviděl jsi ho?" zeptala se.

,,Neviděl. Také se na něj těším. Konečně to tu bude o něco živější, ale musím uznat, že už nebudeme mít takové soukromí" ušklíbl se a položil své ženě lehký polibek na rty.