bugaboo

1.4K 54 0
                                    

Od toho incidentu s Patronem jsem to furt a furt zkoušela ale nic, tak jsem se na to prostě už vykašlala a smířila se s tím, že ho už prostě neumím.

Dnes byla zase další hodina obrany, měli jsme jich teďka víc, protože přece jenom, byli teďka hodně potřeba. Ve třídě byla velká skříň, která se hýbala ze strany na stranu, nevím co v ní bylo, ale i tak mi to bylo celkem fuk.

„Uhodne někdo co je uvnitř?" zeptal se třídy Lupin, najednou někdo vykřiknul:

„Bubák!"

„Ano, správně, dnes se budeme zabývat bubákem, existuje proti němu jednoduché kouzlo Riddikulus" řekl a všichni krom mě to zopakovali

„A ví někdo jak bubák vypadá?" zeptal se.

„To nikdo neví, má podobu podle toho, čeho se nejvíc bojíme" odpověděla mu Grangerová aka všechno vím, všechno znám.

„Správně" pak se všichni začli cpát do předu, aby se dostali k bubákovi, já stála dál a čekala až tahle hodina skončí.

Mezitím co jsem tam tak stála mi došlo, co to vůbec Lupin řekl - dnes se budeme zabývat bubákem. Tahle věta byla v mém snu, je tohle vůbec normální? Jsou ty sny pravdivé?

„Betty, teď jsi na řadě ty" pokynul mi Lupin, doufala jsem ,že nebudu muset už jít. Ale bohužel. Stoupla jsem si před bubáka, který byl ještě proměněný v klauna, jakmile jsem se tam ocitla, tak se bubák začal všelijak měnit. Než se proměnil, tak byla celá místnost zahalená v temnotě, gramofon, který do teď hrál, se najednou zastavil a zafoukal nepříjemně chladný vítr. Bubák se proměnil v podobu mého otce, vůbec jsem to nečekala. Jeho podoba se ke mě přibližovala, já začala couvat a následně jsem spadla na zem.

„Přijdu si pro tebe" zašeptal chladným hlasem a stále se ke mě přibližoval, měla bych použít to kouzlo, ale na to jsem byla až moc vyděšená. Lupin to vzal za mě a rychle to zaklínadlo vyslovil, podoba se změnila na balónek a já jsem se pořád snažila popadnput dech.

Místnost se vrátila do normálního stavu jako byla před tím, já jsem se rychle zvedla ze země a běžela pryč. Běžela jsem na záchody a zamkla se v kabince. Začala jsem nekontrolovaně brečet, nevěděla jsem co mám jiného dělat.

Co to se mnou je? Co jsem vůbec zač?

Vždycky když tam někdo přišel tak jsem dělala, že tam nejsem. I když všichni věděli, že jo. Nevěděla jsem co dělat, ani jestli se potom můžu ještě ukázat.

„Hodláš tady bulet do konce tvého dlouhého, nudného života?" promluvila nade mnou Uršula.

„Sklapni!" zařvala jsem na ní, ale má pravdu. Utřela jsem si slzy a vydala se do pokoje. Cestou na mě všichni čuměli, já jim raději nevěnovala ani jeden pohled a šla jsem co nejrychleji dál

Když jsem doběhla do společenky seděl tam Draco, neviděla jsem ho na hodině ani nikde jinde.

„Betty?" vyslovil moje jméno, mě přitom nadskočilo srdce.

„Draco?" vyslovila jsem zlomeným hlasem.

„Co se děje?" zeptal se mě, já si k němu přisedla a hlavu založila do dlaní.

„Popravdě, nevím co se děje, o prázdninách jsem měla sen a zazněli tam věty. Ty věty jsem slyšela i v reálném životě, nevím co to znamená" podívala jssm se na něj „ten sen se plní".

On na mě dobrou chvíli čuměl jak na idiota jako bych se úplně zbláznila, už jsem měla celkem strach , že nic neřekne.

„To je divný" řekl jen.

„Jo? Nekecej" povzdechla jsem si, moc mi teda nepomohl.

„Chci říct, že je to fakt divný. Ale ať už to znamená cokoliv nemůžeš s tím nic dělat. Utři si slzy a pokračuj dál ve svým životě" s tímhle odešel a nechal mě tam zase samotnou. Možná má pravdu, co s tím mužů dělat? Nic, možná bych se měla zabývat tím abych dokončila tuhle školu.
Snad poprvé v životě s Malfoyem souhlasím, nevím co se s ním stalo, ale už se konečně vzpamatoval z toho rozmazleného fracka.

Možná už konečně dospěl.

Ať už se děje cokoliv myslím si, že mu to prospívá.

Teda asi.












omggg taky se divíte , že vyšla nová kapitola? fakt po dlouhé době, omlouvám se všem co ten příběh čtou, ale opravdu nestíhám 🤣

𝐁𝐀𝐃 𝐁𝐋𝐎𝐎𝐃 | draco malfoy ✔Where stories live. Discover now