patronus?

1.4K 55 3
                                    

Malá holčička s černými vlasy pobíhala po bytě a hrála na schovku s její maminkou a tatínkem. Její maminka se schovala pod stůl a malá Betty jí ihned i s jejím tatínkem našla a začala se hned smát, že jí našla.

„Výborně Stelly" řekla její maminka.

****

Dneska jsme měli obranu proti černé magii, což je v poslední době jeden z předmětů, které nesnáším a taky v nich plavu. Měla jsem nervy na pochodu, ať budeme dělat cokoliv, určitě to zase nezvládnu.

„Dobrý den, třído. Dnes se budeme věnovat patronovu zaklínadlu, chci se podívat jak na tom jste" po Lupinových slovách mi nervy polevili. Patronovo zaklínadlo jsem zvládla, tak bych to dát mohla.

Každý se jednom po druhým střídal, každý dokázal vykouzlit svého patrona. A poslední jsem byla já.

„Slečno Riddelová, pojďte teď vy" řekl mi učitel a mě nezbylo nic jiného než ho poslechnout. „Můžete začít kdy chcete, ale taky na to nemáme celý den" mile se usmál, já mu to samozřejmě neopětovala. Stála jsem tam a snažila se najít jakoukoliv šťastnou vzpomínku, ale nic mě nenapadlo. A pak mi došlo, že když nemám šťastnou vzpomínku, tak patrona nemůžu vykouzlit. V hlavě mi problikla ta vzpomínka, co se mi zdála. Sice nebyla moc šťastná, ale bylo to jediné, kde jsem byla šťastná. Představila jsem si jí a pak už jenom řekla:

Expecto Patronum" ale nic se nestalo, řekla jsem to ještě třikrát, ale nic se nestalo. Nechápala jsem to.

„Notak, Betty, proč nedokážeš vykouzlit patrona?" Lupinova slova mě vyvedla z míry, tahle věta byla v tom snu. Ten sen se plní.

„J-já m-musím jít" dostala jsem rychle ze sebe a rychlostí kulového blesku se vydala do umývárny. Sedla jsem si na zem a propukla v hysterický pláč. Na víc jsem se nezmohla. Co se se mnou děje?

„Pansy jdi pryč prosím, chci být sama" řekla jsem, když jsem slyšela, že někdo vstoupil. Ten někdo si sedl vedle mě, ale Pansy to nebyla.

„Draco?"

„Taky nedokážu vykouzlit patrona" řekl jen

„Ale já ho dřív uměla, proč teďka sakra ne?"

„Je založený na šťastných vzpomínkách, pokud ho nedokážeš vykouzlit, tak je buď nemáš, nebo nejsou dostatečně silné" pak mi to došlo.

„Tak už to chápu" chvíli jsme tam mlčky seděli. Zvedla jsem se, aniž bych se na něj podívala, jsem odešla. Mířila jsem do komnaty nejvyšší potřeby, abych si toho patrona zkusila znovu. Musím mít přece nějakou silnou šťastnou vzpomínku!

Jenomže se ukázalo, že ne. Bloudila jsem ve vzpomínkách a nenašla jsem nic. Myslela jsem na Draca, rodiče, kamarády, ale stále nic. Zkoušela jsem to dobré čtyři hodiny, ale stejně nic. Měla jsem ještě několik dalších hodin a ostatní mě zřejmě hledali, ale v tuhle chvíli mi to bylo jedno.

„Kde jsi byla?" pošeptala mi Pansy, když jsem došla do velké síně na oběd.

„V komnatě nejvyšší potřeby, zkoušela jsem patrona" začala jsem se vidličkou rýpat v jídle, i když jsem věděla, že stejně nic nesním.

„A?"

„Nic ,prostě už ho nedokážu, nemám šťastnou vzpomínku"

„To bude dobrý, to se stane"











tadaaa další kapitola , omluvám se je trochu kratší , snad to neva. snažím se více psát ale nechci to mít odfláklé takže si s tím dávám na čas. každopádně jsem upravila vzhled obalu protože se mi to tak líbí víc :)

𝐁𝐀𝐃 𝐁𝐋𝐎𝐎𝐃 | draco malfoy ✔Where stories live. Discover now