Kniha rozhovorů. Nenormálně normální pokec mezi dvěma osobami nad hrnkem kávy. Kdo nepije kávu, ať mi na oči neleze... Ne, samozřejmě si dělám srandu. Každý je vítán.
Každý z nás nějak začínal na Wattpadě.
Někteří jsou známější, jiní tak moc ne, al...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
~ musíš mít toho hodně načteneho
Tak bývala jsem skalní fanda :D Přidej k tomu roky čtení fanfikcí, hlavně v angličtiné, neustále otevřenou HP wiki na ověřování faktů a máš to :D
~ já nejsem velký fanda HP, ale znám to (teď jsem si podrezala větev u fanoušků HP)
Ale vůbec, žádné podřezávání větve se snad konat nebude. Každý má rád něco jiného a fanoušci-teroristi jen kazí dobré jméno ostatním. :D
3. Jak dlouho se věnuješ psaní?
Psaní se aktivně věnuju od třinácti. Tehdy jsem poprvé napsala i něco jiného než slohovku. I když, první pokus o příběh byl už v druhé třídě :D kolem čtrnácti jsem se přidala do psacího klubu u nás na gymplu, ale tam všichni psali takové ty typické pubertální básničky plné depresí a smyslu života. Prostě prokletí básníci :D Tak jsem to zkusila taky, ale vždycky mi do toho prosákla epika. A taky jsem prý byla hodně sluníčková 😅
Takže, když to tak spočítám, tak píšu přes deset let :D
~ sluníčkova. To je pěkné
4. Jak jsi přišla na tuto platformu?
Doporučila mi ji jedna čtenářka Pout. Že prý je na Wattu spousta čtenářů, kteří je ocení a je škoda se o ně nepodělit. Nebudu lhát, že začátku jsem byla hodně zoufalá. Neexistující vyhledávající nástroje, nepochopitelný algoritmus, neustálé aktualizace... Šílela jsem z toho a byla dost otrávená. Publikovala jsem kvůli té jedné čtenářce a skřípala zuby nad svojí neschopností příběh je čtenářům dostat. Pak jsem objevila fb skupinu a s ní i parádní komunitu psavců a čtenářů. Právě kvůli komunitě bych už neměnila :D
5. Jak jsi na to s kritikou? Jak ji zvládáš?
Chceš mi něco zkritizovat? :D Jen si dělám legraci. Kritiku.... rozdýchávám. Záleží na tom, jaká je, jak je formulovaná. Dřív to bylo horší, měla jsem učitelku tvůrčího psaní, která šla po slabinách jako slepice po flusu. Všechny výtky jsem si brala osobně a byla z toho strašné zdeptaná. Ale časem jse se obrnila. Je důležité si uvédomit, že se kritika týká textu, neútočí osobně na autora. I když to tak někdy působí a kritik ji tak i napíše, třeba i krutě a schovává to za přímnost. Pomáhá mi si ji přečíst s odtupem, zanalyzovat, jestli je oprávněná, jestli je na ní něco pravdy. Jakmile zjistím, v čem je problém, můžu své psaní zlepšit :) Teď jsem ráda, když někdo vypíchne, v čem mé psaní pokulhává. A lidí, kteří jsou schopni zkritizovat i navrhnout řešení, si neskutečně vážím.
~ bohužel jsem žádné tvé dílo nečetla takže nemůžu kritizovat 😂
Můžeš si přečíst "Bílé šaty a prak". Zabere ti to dvě minuty, ale je to moje oblíbená originálka :D
