Bublina

6.kapitola

Ráno se dívka posadila s teplým čajem a knihou na balkón. Potřebovala si nějak urovnat myšlenky a zjistit co jí v životě udělá radost. Knize moc pozornosti nevěnovala a z myšlenek jí vyvedli zvuky, které pocházeli od vedle.

,,Čtyřicet devět, padesát."

Dívka se podívala vedle na balkón a když spatřila hnědovlasého chlapce, který dělal kliky, hned se odvrátila. Doufala, že jí nespatřil, ale mýlila se.

,,Sledujete mě?" Zeptal se a tak se Denča otočila.

,,Ne, jen jsem na tomto patře byla doposud sama a tak mě jen zajímalo, koho vedle mně nastěhovali.

,,Jsem Martin Hugo Haš," představil se.

,,Vím kdo jsi," zašeptala dívka.

,,To je sice hezký, ale mě by zajímalo kdo jsi ty," zasmál se.

,,Jsem Denisa Veselková," zamumlala a natáhla k němu ruku.

,,To nezní moc Americky," řekl Hugo ironicky.

,,Taky nejsem z Ameriky, jsem z Čech," zasmála se.

,,Tomu mám jako věřit?"

,,Je na tom něco čemu nejde uvěřit?"

,,Tak třeba, proč by nějaká holka odjela v té největší světové krizi do Kanady," pokrčil rameny.

,,Třeba jsem dostala skvělou pracovní nabídku. Nebo jsem sem jela, protože jsem chtěka dobrovolničit na mistrovství. A třeba jsem sem jela, protože jsem vás chtěla potkat," vyjmenovávala dívka možnosti.

,,Jak ubohé," uchechtl se chlapec a bez jakéhokoliv dalšího slova opustil balkón.

Lhal.

Miloval lidi, kteří si šli za svými sny, protože i on měl sen. Urvat na tomto mistrovství zlatou medajli.