Životní prohra

35. kapitola

Na venkovském sídle jsem nebyl už několik let a docela mi ten klid chyběl. Žádný shon ani stres jsem nepociťoval a měl jsem dostatek času na všechno. Zašel jsem si ke kadeřnici, aby mě na svatbu ostříhala a vypadal jsem jako slušný člověk.

Ohledně otcovy nastávající jsem výhrady neměl, byla ve stejném věku a měla ho skutečně ráda. Hned jsem si vzpomněl na Natali, rozbušilo se mi srdce vzteky, jak to ta holka uměla a hrála to na obě strany. Vůbec bych se nedivil, kdyby Bobovi taky něco neslíbila, když do ní byl tak strašně udělanej. Přemýšlel jsem nad hloupostmi a snažil se je vyvracet a neřešit hovna.

Byl čtvrtek večer a otec měl loučení se svobodou. Docela jsem se těšil, že konečně vypadneme s prázdnou hlavou do nějakého baru a vyleju se jako prase. Potřeboval jsem to jako sůl, ale zase jsem musel být použitelný druhý den, když se mi otec ženil.

Nakonec jsme vlezli do stripbaru, jak jinak, a veškerou pozornost měl můj otec, kolem kterého tancovala docela pohledná krátkovlasá blondýna. Při delším zkoumání jsem zjistil, že nenalíčenou bych ji asi vidět nechtěl. Ale tělo měla vcelku dobrý. 

Všechny jsem srovnával s Natálií a to mě neskutečně štvalo. Nemohl jsem se podívat na žádnou z těch holek tak, aniž bych si neřekl, že za to nestojí.  Byly to pro mě děvky, i když nespaly s těmi blbci, nedokázal bych se jich ani dotknout. Nemohl jsem se vůbec odvázat, připadal jsem si, jako bych neměl radost z otcovy svatby, ale měl, jen jsem měl zatmění mysli.

,,Alexi, co je? Tváříš se jako bys tátovi záviděl." mrknul na mě otcův bratranec.

,,Možná trochu." zaculil jsem se a on se spokojil s odpovědí.

,,Měl bys do toho taky vlítnout. Podívej se já... mám krásnýho kluka a už dokonce umí říkat ,,táta"."

,,Na mě je to moc brzo."

,,Brzo? Alexi, ten pocit až se budeš mít domů ke komu vracet a těšit se na ně, tak to pochopíš." poplácal mě po rameni.

,,Jo jasně, ale nejdřív bych si měl najít tu pravou."

,,Táta už se o nějaký sexbombě zmiňoval. Prý ji zítra uvidím na slavnosti." zamrkal na mě.

On si myslí, že s ní chodím nebo co? Neodporoval jsem mu, neměl jsem sílu a náladu mu cokoliv vysvětlovat.

Ovládal jsem se a s alkoholem zůstal u země. Byl to klidnější večer a ve dvě ráno už jsem se šoural ze sprchy do pelechu, abych byl ráno svěží.

Budík mi nedal pokoj, dokud jsem ho neumlčel. Litoval jsem, že jsem nemohl spát déle, ale na zámeček to bylo na hodinu jízdy a ještě ke všemu limuzínou.

Měli to pěkně nazdobené a otec byl příjemně nervózní. Přešlapoval sem tam a usmíval se na všechny strany. Pak se mu konečně ulevilo a Eva vcházela dlouhou uličkou k oltáři. Když jsem civěl otočený dozadu, pár řad přede mnou seděla Lily s Natálií. Nat jsem pořádně neviděl, protože mi zacláněla nějaká tetička s kloboukem. Všiml jsem si blond hřívy a seděla vedle Lily, tak že to bylo stoprocentní.

Kdybych se mohl nenápadně podívat jejím směrem, jak jí to muselo slušet. Ty nudné kecy byly naštěstí docela rychlé, tak že jsem děkoval bohu, že mě ušetřil.

,,Představ si, že tam u oltáře stojím s Lily." dloubnul do mě Ralph a tlemil se.

,,Proč ne?"

,,Až po tobě, kámo."

,,Ty jsi starší, tak se angažuj první."

Konečně jsme všichni povstali a blížilo se to ke konci. V těch filmech mi vždycky přišlo strašně trapný tohle vstávání a gradování, ale ve skutečnosti to je vcelku únosný.

Přišla fáze gratulací, hrnul jsem se k otci mezi prvními, abych to měl za sebou. Potřásli jsme si rukama a odkráčel na vzduch na dvůr zámečku. S Ralphem jsme si zapálili doutníky a komentovali známé i neznámé tváře. Když jsme museli vybouchnout smíchy nad vtipným ohozem jedné ze svatebčanek, hned mě zklidnil Ralph dloubnutím do ruky a kývl směrem za mě. Bleskově jsem se otočil a ještě než jsem ji uviděl, zaslechl jsem její smích. Procházela kolem mě a já z ní nemohl spustit oči.

,,Kámo, já ti docela závidím, že se můžeš pyšnit tím, že jsi ji přestřihl."

Chtěl jsem se nad jeho kecy zastavit a podívat se na něho, jestli to myslel vážně, ale byl jsem jako zhypnotizovanej. Byla jako diamant mezi uhlím.

,,Tak za ní jdi, stejně s tebou bude celý den k nevydržení."

,,Dej mi pokoj. Ta má jiný starosti. Bude si brát Erica." odsekl jsem.

,,Nebude, věř mi. Lily se mi o něčem zmiňovala."

,,Řekla ti něco o tý noci, co u něho měla spát?"

,,Prý utekla. Nespali spolu."

,,Jak tomu můžeš věřit, prosím tě?"

Pokrčil rameny a už se k nám řítil starý známý Richard.

,,Čau Alexi, ty vole, jsme se neviděli snad od osmnácti."

,,Nazdar." usmál jsem se.

,,Jak žiješ? Slyšel jsem, že tady někde pobíhá tvoje křepelka a je to fakt matroš." zašklebil jsem se nad jeho výrazem.

,,Vidíš tu bloncku u toho květináče?" všichni tři jsme se podívali tím směrem, kterým řekl Ralph.

Stála tam Nat a právě se podívala na nás. Bylo to vcelku trapný.

,,Kecy! Nevěřím." zůstal tam stát a civěl na ni.

,,Závist je ošklivá vlastnost." dobíral si ho Ralph.

,,No a kde ji máš ty?" změnil jsem téma.

,,Nemám ale právě jsem se taky zamiloval." zasněně na ní zíral až mi to začínalo vadit.

,,Tak jde se na chlastačku!" navrhl Ralph a já mu v tu chvíli byl vděčný.