Beznaděj

Kapitola 11

Bigginin stav se začal zhoršovat každým dnem. Pomalu z lehké demence,se dostala,až k těžké formě.To znamená,že má problémy s chůzi,tak že Jí Thomas sem tam musí podepírat.Vůbec nejí a když jo,tak velice málo a z obtížemi. Dokonce je v takovém, stavu že musí nosit planu,jelikož si už neřekne,že potřebuje na záchod.Od té doby je Biggi je odkázána na pomoc druhých.To jest především na Thomasovi. Je s ní jen chodící troska co sem tam opakuje jen nějaké slova,nebo dokonce ani vůbec nemluví.Dokonce mívá silné nervové záchvaty,kdy nadává Thomasovi a nebo ho dokonce bije.Tohle všechno je na Thomase moc a rve mu to srdce.Rozhodl se nedělat to,co mu doporučoval Bigginin ošetřující lékař.Na to nemá silu a,to srdce aby dal Biggi do nějakého sanatoria,kde by se o ní náležitě postarali. Chci být s ní co nejvíce to půjde.Dokonce odmítl pro ní zařídit pečovatelku,která by mu s jeho láskou pomáhala.Zkrátka a dobře,se chce o Biggi starat sám bez pomoci cizích lidí.I když,je to starost nepřetržitě dvacet čtyři hodin.Thomas dokonce dal výpověď u Medicopteru,aby se mohl jen starat o Biggi. Nikdo z kolegu ho nepřivěsil,aby se s ní natrápil a dal jí do ústavu,z tím,že by tam za ní chodil každý den.Jenže Thomas o tom nechce ani slyšet.Nakonec se jeho kolegové rozhodli,že mu budou z Biggi pomáhat.Dělají pro Thomase a Biggi vše co je v jejich silách,aby to aspoň trochu fungovalo a Thomas si mohl odpočinout,když bude z Biggi někdo z jeho kamarádu a kolegů.Thomas,už neví co je to pořádný spánek,ale chtěl to tak a taky,to tak má.Stará se o svou jedinou lásku.Děla pro ní první poslední.Stará se oni,operovává jí a uklidňuje jí když má zrovna nějaký svůj záchvat. Sem tam s ní jezdí na základnu,kde se uklidní,když s ní jen tak lítá nad základnou.To jediné jí uklidní.Jednou k němu přijde Márk. "Ježíši,ty ale vypadáš."Řekne mu Márk místo pozdravu. "Taky tě rád vidí,."Odpoví mu Thomas vyčerpaně a vrátí se zpátky,za Biggi do kuchyně,aby dokrmil Biggi. Márk jde za ním a jen tiše sleduje svého kamaráda,jak jí Thomas trpělivě krmí."Úplně se ztrácí před očima oba dva."Pomyslí si pro sebe Márk. Márk vidí,jak z Biggi bojuje. Biggi ho mlátí a nadává mu všemi možnými nadávkami co jí napadnou.Thomas poslušně drží a snaží se na ní klidně mluvit,aby jí uklidnil.Tohle se u nich odehrává každý den.Biggi se začne uklidňovat za velice dlouhou domu a Thomas jí konečně dokrmí. "No vidíš Biggi,zase jsme to zvládli."Začne na ní mluvit Thomas. Biggi ho ani nevnímá. "Thomasi já se teď o ní postarám,a ty jsi jdi odpočinout."Řekne Márk starostlivě. "Ne,já nejsem unavený."Začne oponovat Thomas. "Ale ano jsi.Podívej se na sebe jak vypadáš.Musíš být pro Biggi silný a ne pochodující reklama na spánek."Řekne přísně Márk.Nakonec ho Thomas poslechne a jde si lehnout. "Kdyby se z Biggi něco dělo,tak mě vzbuď."Říká mu Thomas stále dokola. "Dobře. Neboj se já,se o ni postará.Nestarám se o ní poprvé."Uklidňuje ho Márk. Thomas si jde lehnout a Márk je z Biggi.Biggi má teď náladu že stále všude chodí,tak Márk chodí s ní a mluví na ní. No spíše sám vzpomíná. "Víš Biggi,jak jsem přišel k vám na základnu a,jak jsem tě uviděl,tak jsem si řekl.Tohle něžné stvoření.Musím uznat,že jak jsem tě viděl v jak dokážeš pracovat z mašinou,tak jsem ty slova pral zpátky. Byla jsi lepší než Thomas. Teď,mě velice mrzí,že jsi svůj pilotský talent nemohla předvádět déle."Zapovídá se,že si ani nevšimne,že Biggi omdlí.Márk se zděsí a rychle doběhne k Biggi. Zkoumá její životní funkce a zjišťuje,že je otázka pár hodin,kdy Biggi vydechne naposledy. Když se mu podaří Biggi přimět k vědomí,tak zjišťuje že je hodně malátná. Proto jí posadí dá mu napít a pak jde vzbudit Thomase. "Thomasi."Řekne. "Hmm." Zamručí Thomas a spí dál. "Thomasi vstávej Biggi umírá."Řekne Márk a sleduje Thomasovu reakci.