Beznaděj

Kapitola 10

Další dny dělá Thomas všechno pro to,aby Biggi nemyslela na svou nemoc.Různě jí rozptyluje a u toho jí fotí,aby mohla Biggi lépe vzpomínat.Sem tam něco nahrají. Léky co Biggi bere zatím zabírají a Biggi si zatím všechno pamatuje. Thomas je i za to rád,že to je tak jak to je.Taky doufá,že tenhle stav bude stále a její stav se nebude zhoršovat.Thomas dále pracuje u Medicopteru a aby Biggi nebyla celé dny sama doma,tak jí bere sebou,aby se tam mohla odreagovat a popovídat z kolegy. Tam se Biggi dokáže odreagovat a alespoň na pár hodin zapomenout na svou nemoc.Dokáže si povídat z kolegy a dokonce se i uvolnit.Jednou týdně dokonce Thomas dovolí se tajně proletět v miminku.Když jde dělat letovou kontrolu. Kupodivu Biggi nezapomněla jak se lítá a je ve svém živlu.I když je to jen krátká chvíle pro ní je to,jako by letěla celou věčnost. "Thomasi děkuji,že mi umožňuješ aspoň takhle lítat."Řekne jeden den Biggi,když takhle lítá nad základnou z Thomasem jako kopilotem. "Biggi však víš,že to pro tebe dělám rád."Odpoví jí Thomas a po těchto slovech Biggi začne klesat zpátky na heliport základny.Poté co se vrátí na základu,tak si Biggi všimne,že už do práce dojela Karin. Proto jde za ní si popovídat. Karin je vždy ráda,když vidí sou kamarádku v dobré náladě a neužírá se výčitky svědomí,že je nemocna. "Ahoj."Pozdraví Biggi Karin z úsměvech na rtech. "Ahoj Biggi."Odpoví jí Karin. "Jak se dneska máš?"Dodá. "Jo dneska se mám výjimečně dobře.Z Thomasem jsem si udělala letovou kontrolu.Musím ti říct,že mi to ale chybí ta práce lítání a hlavně vy."Začne Biggi. "To ráda slyším,že sis dnešek užila a co jsi dělala včera řekneš mi to?"Zkusí se Karin zeptat a doufá,že jí Biggi odpoví.Jenže Biggi se zamračí a ze všech sil se snaží si vzpomenout co se odehrávalo včera. "Já nevím."Odpoví Biggi zoufale a má v očích slzy. "Pššt Biggi to je dobrý,z toho si nic nedělej."Začne jí Karin uklidňovat. "Víš Karin,někdy si říkám,proč jsem ještě tady a proč mi Thomas tak pomáhá.Když jsem nemocná nemocí,která se nadá vyléčit."Začne z ničeho nic Biggi. Karin jí obejme. "Ale prosím tě Biggi. Co to říkáš za nesmysli? Thomas by se pro tebe mohl přetrhnout abys na tu nemoc myslela a ty teď řekneš toto?"Řekne zděšeně Karin.Více si,už holky nestihnou říct,jelikož se v pohotovostní místnosti objeví Thomas,který je už v civilu. Biggi se na něj plaše usměje a omluví se,že musí na záchod. Thomas si sedne ke Karin a všimne si jí,že vypadá ztrápeně. "Karin co se děje?"Zeptá se jí Thomas. "Jde o Biggi. Musím se tě zeptat jestli bere pravidelně léky?"Zeptá se Karin. "Ano bere proč se ptáš?"Řekne bez rozmyšlení Thomas. "A polyká ty léky před tebou?"Ptá se dál Karin a na jeho otázku nereaguje.Thomas se zamyslí a pak konečně odpoví. "Ne to ne,já jí léky jen nachystám na stolek v ložnici a jdu se bud chystat do práce,nebo se převléknout z pyžama. Karin co se tady děje?"Zeptá se vynervovaný Thomas. "Mám podezření,že Biggi léky nebere a,že její stav se podle mě horší,ale to ti nemůžu tvrdit nejsem odporník na tento problém.Měl by jsi z ní zajít na kontrolu.A jestli ti můžu doporučit buď u Biggi dokud si nevezme prášek.Jestli je nebude brát,tak se její stav bude zhoršovat,tak že léky už nebudou zabírat."Řekne Karin a podívá se na svého kamaráda.Thomas tomu nemůže uvěřit a neví co na to říct. "Dobře budu na ní dohlížet,aby si vzala ten prášek přede mnou,jen doufám že není pozdě a prášek bude zabírat."Řekne Thomas,když se trochu vzpamatuje.Jenže víc si z Karin neřeknou,jelikož se k nim vrátí Biggi která vypadá zmateně. "Dobře lásko můžeme jet."Řekne Thomas a přetvařuje se,že se nic neděje i když se děje to,že Biggi je asi na tom hůře,než byla ještě před měsícem. Proto se Thomas rozhodne,že jí hned zítra vezme k lékaři,aby věděli na čem jsou.Dokonce se rozhodně,že své lásce neřekne o tom,že zítra pojedou k lékaři.Stejně by na to do rána zapomněla.To Thomasovi rve srdce,že ta nemoc zřejmě postupuje velmi rychle,když Biggi nebere léky .Nechce o ní tak rychle přijít,tím že mu možná brzo umře.Z tím se nedokáže smířit,jelikož Biggi z celého srdce miluje a nedokáže si život bez ní představit.Jenže ve skrytu duše ví,že se z tím vším bude muset začít pomalu smiřovat,že se to může stát a on bude,pak sám bez své lásky.