Ne, opravdu to není další kapitola. Mám na vás prosbu a zároveň velká slova díků. Opravdu moc děkuji Zuzance99, že pořád ještě čte a to od prvního dílu. Zároveň mě velmi potěšila čtenářka ahamrikova, která se jako druhá přidala ke čtení. Jelikož píšu právě pro vás, jste asi jediné čtenářky mého příběhu a já si vás nesmírně vážím a nechci odradit, směřuje má prosba především k vám.
Teď už k samotné věci. Je mi to trochu hloupé, takhle se doprošovat, ale skutečně by mě zajímal váš opravdový názor na mé psaní a vůbec tenhle příběh jako takový. Proto moje prosba zní: Mohly byste mi prosím (a kdokoli jiný samozřejmě také) napsat, jaké máte z mého díla Ledové dýky pocity? Jak se vám příběh zatím líbí, vaše oblíbená postava, tipy, jak to asi celé dopadne, kdo může být náš nový Deš, jak ovlivní celý příběh, jak se bude vyvíjet Kristl, co byste změnily ve stylu psaní, vyjadřování, dynamičnosti příběhu... cokoli, ať už to je jakýkoli názor.
Chápu, že je to možná dost netaktní či snad otravující a hloupé, ale moc by mi to pomohlo při vytváření dalších příběhů. Na wattpadu jsem krátce, ale ráda bych svoji tvorbu zkvalitnila, byť to není středobod mého života.
Toť vše, cítím se teď trochu divně, když to po sobě čtu :)
Mějte se
Mareka
P.s. pokud vám vadí uvádění vašich jmen či přezdívek napište, přestanu to dělat
P.s.s ještě detail, na který jsem včera zapomněla. Mohly byste to případně napsat pod tento příspěvek do komentářů? Díky
YOU ARE READING
Ledové dýky
ActionVždy milovala hokej. Milovala vůni ledu smíšenou s pachem potu. Milovala rychlost, kterou hokej propůjčoval, milovala jistotu, kterou v bruslích oplývala. Stačil jediný moment. Jediný moment, aby se hokej stal noční můrou. Aby toužila sklouznout se...
