2. kapitola

708 68 6
                                    

"Budíček !" ozval se za mnou pisklavý hlas, který patřil Katarose. Ale mě se vůbec nechtělo vstávat i když Katarosa křičela tak že by vzbudila celý Kapitol. Po pěti minutách toho hrozného jekotu jsem to už nevydržela a vstala z pohodlné postele.

" Už jdu." křikla jsem přes dveře abych umlčela ten její křik. Vzala jsem si na sebe volnou limetkovou halenku a látkové černé kraťasy, stejně se budu převlékat do nějakých přeplácaných šatů. Tu Kapitolsou módu jsem nesnášela, ale musela jsem reprezentovat Kapitol.

Jak jsem čekala hned po rychlé snídani ( měla jsem na ní asi dvě minuty, protože jinak by jsme to nestihly, když jsem se tak " dlouhou" válela v posteli :D), mě Katarosa zavedla do zadní vagónu, který byl plný šminek snad všech barev, laků na nehty, hřebenů, sponek a uprostřed toho všeho byly né zas tak odporné šaty. Byly světlounce fialové bez ramínek,  vpředu po kolena a v zadu vypadaly, že je budu vláčet po zemi, na prsou vynikala jediná uzdoba na těchto šatech a to veliká tmavě fialová květiny.

" Páni" vydechla jsem " ty šaty jsou.... nádherný"

Ale Katarosa na mě nebrala ohled a hned mě posadila na jednu z těch židlí. Hned se na mě vrhnul tým vizážistů.

Asi za hodinu jsem na sobě měla tak tunu make-upu,  2 tuny laku na vlasy a asi půl tuny různých šminek, ale výsledek stál za to. Vlasy jsem měla spletené do složitého drdolu (  fotka je přiložená ), protože jsem si odmítla nasadit paruku, Ale až ho budu večer rozčesávat bude to peklo, Na očích jsem měla nalepené kytičky ve stejné barvě jako kytka na šatech. A ty jsem měla i na puse, A nezapoěli mi těmi kytkami ozdobit i pravé rameno.

************************************

" Tak ještě jednou." řekla Kat.

" Vítejte, vítejte. Nadešel každoroční čas sklizně, při které z vás vybere jednoho odvážného chlapce a dívku, kteří budou mít tu čest reprezentovat jedenáctý kraj ve dvacátém třetím ročníku Hladových her.  Pak přejdu ke kouli s dívčími jmény, chvíli se v n budu přehrabovat a pak vytáhnu jeden papírek a přejdu zpátky k mikrofonu. Tam ho pomalu otevřu a přečtu zřetelně to jméno. Té dívce poohu na pódium a to samý udělám s kluky" " Chlapci" přerušila mě Kat." A to samý udělám s chlapci." dala jsem důraz na to slovo" A pak řeknu: Podejte si ruce. A ať vás vždy provází štěstěna."

Kat mě ani nestihla opravit, protože jsme vjeli do tunelu a já už jen koukala s vykulenýma očima z okna. Nikdy jsem nebyla jinde než v Kapitolu nebu v druhém kraji, ale tady to vypadalo úplně jinak. Všude byl plot s ostnatým drátem a všude stáli mírotvůrci.

Než jsem se stihla pořádně rozkoukat už mi Kat nasazovala fialkový boty na asi deseti centimetrovým podpadku, ale já na to byla zvyklá. Můj outfit vypadal nádherně.

Kat mě vyprovodila ke dveřím vlaku a dál k soudní síni jse pokračovala už sama, tedy jen s mírotvůrci v patách.

TAHLE ČÁST JE PRO VŠECHNY KDO TOHLE ČTOU. KOMENT A VOTE POTĚŠÍ.               PS.: PROSÍM POMOC POTŘEBUJI PORADIT SE JMÉNY A TAK. TAK JESTLI MI BUDETE CHTÍT PORADIT TAK PIŠTE DO ZPRÁV, DĚKUJU :D

HUNGER GAMES - I am from CapitolKde žijí příběhy. Začni objevovat