HUNGER GAMES - I am from Capitol

6. kapitola

 Ještě než vysvitlo sluníčko, zazvonil mi budík. No sklvěle, pomyslela jsem si. Už jsme dojeli skoro do Kapitolu a já se stále válím v posteli. Rychle jsem si na sebe vzala první šaty, které jsem viděla ve skříni a k tomu první boty, které mi padli do ruky.  Až poté co jsem se do těch šatů navlékla jsem si je pořádně prohlédla. Byly azurově modré s velkou mašlí na zádech. Sukně mi byla těsně nad kolena a byla pod nmí vrstva tylu, takže byla trochu nadzvižená, ale na druhou stranu ten tyl neskutečně škrábala. K tomu jsem si kupodivu vybrale černá boty s mašlí u kotníku. Aspoń, že jsem nevypadala jak klaun.

Potom, co jsem na sebe v koupelně rychle hodila pár třpytek a vlasy jsem si jen sepnula do jednoduchého drdolu, jsem běžela do pokoje kde měl spát Newt, ale našla jsem jen prázdnou postel. Trochu jsem se vyděsia a tak jsem hned běžela do pokoje, kde měla spát Ing, ale její postel byla taky prázdná. Tak jo, teď už jsem trochu začínala šílet. Ještě jsem se šla, tedy teď už jsečm běžela, kouknout do pokoje kde měla spát Mel, ale ten byt taky prázdný. Moje poslední naděje byla místonst, kde jsme včera večeřeli. Když jsem tam doběhla, viděla jsem tři postavy, dvě mensí a jednu větší, jak sedí u stolu, jedí, povídají si a smějí se.

" Co to má krucinál znamenat? " zeptala jsem se vyděšeně.

" Prosimtě klid Lyn, tak trochu jsem ti vypla budík..." ospověděla mi Mel.

" Zrovna dneska. Mel, vážně, zrovna dneska, když přijíždíme do Kapitolu." v tu chvíli jsem se podívala z okna a zahlédla jsem zábledk slunce, které se odráželo od vody, než jsme vjeli do tunelu.

" Už jsme skoro v Kapitolu, že?" zaptala se Ing.

" Už projedeme jen tímhle tunel a budeme přímo na nádra..." v tu chvíli jsem se koukla co mají na sobě" jaktože jste ještě v pyžamu!!!" zvýšila jsem hlas a podívala se na Mel.

" Jejda." zamumlala Mel.

" Ing, newte jděte se hned převlíknout do něčoho, no do něčeho co najdete ve svém pokoji. Ve skřini by tasm mělo být nějaké oblečení." hned jak jsem to dořekla a oba se vydal do pokoje." a pospěšte si, cesta tunelem bude trvat ještě tak tři munuty." jakmile jsem do řekla tuhle větu oba se hned rozeběhli.

Počkala jsem až se za nimi zabouchnou dveře a pak jsem spustila: " Mel, když už se mi rozhodneš vypnout budík, mohly by si je aspoň trochu připravit a ne aby v momentě kdy přijedeme na nádraží se děli a stolu v pyžamu a cpali se."vychrlila jsem ze sebe tu trochu vzteku.

" No tak promiň, jen jsem chtěla aby jsi si trochu odpočinula." spustila omluvně, jenže já jsem jí  skočila do řeči: " Jenže to přesně nemůžu, víš. Pokud budu  mít štěstí nikdo se o tom nedozví, i když o tom tak trochu pochybuju. Nejspíš to už v Kapitolu vědí a teď vymýlšejí jak mě potrestají, protože tohle je moje práce se o ně starat a ne tvoje. T y seš tady jen proto aby jsi jim poradila, jak se to můžou pokusit přežít a nebo aby jsi jim řekla jaký je najlepší a nejméně bolestivý způsob jak se nechat zabít. každá tady máme svůj úkol a když ho nebudeme plnit tak nás potrestají, chápeš." tak trochu jsem na ní vyjela, ale potřebovala jsem ze sebe dostat všechen ten stres.

Po chvíli ticha, akorát když jsme vjeli na nádraží, přiběhly Ing a Newt. Ing na sobě měla purpurové šaty s třičtvrtečním rukávem, které jí sahaly až po kotníky a na sukni se třipytili kytky. Hrozně jí to slušelo. Newt měl na sobě černé tříčtvrteční kalhoty a modrou košili, nebylo to sice nic extra, ale aspoň nebyl v pyžamu. V tu chvíli se vlak zastavil

Než  jsem stihla cokoliv říct, vlak zastavil. Otevřely se nejblížší dveře a nás všechny zavalil netšeny křik lidí, kteří vítaloi Ing a Newta na nádraží.

V poslední chvíli, kdy jsme ještě stály ve vlaku jsem stihla prohodit: " Vítejte v Kapitolu."  Potom se otavřely nejblížší dveře a nás všechny zavalil natšený křik lidí, kteří vítaloi Ing a Newta na nádraží.

*************************************************************************************************

Tak konečně jsem se dokopala k tomu napsat další kapitolu, tak doufám, že si aspoň někdo pomatuje co bylo v té předešlé. Teď bych už mohla mít trochu víc času na psan - první pololetí prváku už mám za sebou a teď už to prý bude jednodušší tak uvidíme. Doufám, že se Vám kapitola líbila. Vote a koment potěší :-) :-*