1. kapitola

735 70 5
                                    

Seděla jsem ve vlaku, který jel směr jedenáctý kraj. Vlak byl skoro prázdný. Jeli jsme v něm jen já, pár avoxů a neskutečně užvaněná Katarosa, která losovala v minulých letech ale potom co se minule vyzvracela do mísy s dívčími jmény radši poslali pro mě. Katarosa pořád a pořád žvanila o různých pitomostech, jako třeba jestli bude zìtra pršet a co si myslím o ostatních co losujou a podobně a já měla co dělat abych nevybouchla.

Seděli jsme s Kararosou u stolu a večeřeli. Já měla můje oblíbený jehněčí na medu a jako dezert jsem si vzala ještě oblíbenější čokoládovo-jahodový dort.

" Takže " začala Katarosa svým pisklavým hlasem " zítra ráno v osm přijedeme do jedenáctého kraje,Lynnian"

" Neříkej mi Lynnia" zavrčela jsem " stačí když mi budeš říkat Lynn, Kat." dořekla jsem svou větu už normálním tónem.

" Ne, budu ti říkat celým jménem a ty mě taky. " snažila se mi vyhubovat, ale znělo to spíše ..... ani nevím k čemu to přirovnat a já měla co dělat abych nevybouchla smíchy.

" Jasně, Kat " zamumlala jsem si sama pro sebe a doufala jsem že mě neslyšela.

" Budíček budeš mít v šest ráno."

" Cože ??!! " vyprskla jsem " Tak brzo ? " 

" Samozdřejmě, musíš se vysprchovat, musíme tě učesat, nalíčit a ještě ti musím říct co přesně budeš dělat a říkat .... no když nad tím tak přemýšlím budíček bude v půl šestý abychom to vše stihly."

Naštvaně jsem vstala a šla do svého kupé a nevnímala jak na mě Kat křičí. Práskla jsem dveřmi a plácla sebou do postele. Ani jsem nešla do sprchy, stejně se budu sprchovat ráno. Schodila jsem ze sebe všechno oblečení a jen ve spodním prádle jsem si vlezla do postele. Chtěla jsem rychle usnout, protože zítra se ani na minutu nezastavím, ale moje myšlenky mi to nedovolili. Pořád jsem musela myslet na to jak mě budou všichni nenávidět až budu vesele číst jména splátců, až jim budu přát hodně štěstí a přitom vědět že jdou na jistou smrt. Přemýšlela jsem o tom jaké by to bylo žít v nějakém z chudších krajů a muset každý rok na Sklizeň a čekat jestli já budu ta nešťastnice anebo jedna z mých kamarádek. Nakonec jsem ráda že jsem z Kapitolu  i když musím nosit hrozné šaty, losovat splátce a přitom se tvářit jako by mě to bavilo i když moje srdce soucítí se všemi těmi smolaři, které vybrala moje ruka. .....

Takže první kapitola je na světě. Snad se líbí. Koment a vote potěší :-*.

HUNGER GAMES - I am from CapitolKde žijí příběhy. Začni objevovat