Když jsem vešla, všichni na mě koukali, nebylo to pro mě nic příjemnýho. Všimla jsem si volné lavice úplně vzadu, hned jsem se k ní vydala a sedla si. Lidi si něco šeptali a koukali se na mě, ale co taky čekat. Jsem pro ně ta nová divná holka z Londýna. Vyndala jsem si z tašky věci na hodinu a čekala až zazvoní. Konečně, lidi ze třídy jsi sedli do lavic a čekali až příjde učitelka. ,,Dobrý den.'' Vešla stará ženská s kulatýma brejlema a sukní, nekecám, docela jsem se jí lekla. ,,Á, nová spolužačka a doufám, že konečně někdo chytrý.'' Podívala se na mě. Jo tak o tom ať si nechá jenom zdát. ,,Co kdybyste nám o sobě něco řekla slečno?'' Nenávidim představování. ,,Jmenuju se Jessie Johannson, víc nemám co říct.'' Řekla jsem otráveně a protočila očima v sloup. ,,Dobře Jessie, přeji ti hodně štěstí.'' ,,Děkuju, myslím, že ho budu potřebovat.'' Zašeptala jsem si pro sebe. ,,Říkala jste něco?'' Nadzvedla obočí. ,,Ne.'' Rychle sem odpověděla. Zbytek hodiny jsem se nudila, skoro jsem tam usnula nudou. Zvonek na konec hodiny, konečně. Vyšla jsem ze třídy. ,,Hele, to je ta nová.'' Jedna blondýna si to neodpustila podotknout. ,,Jo a máš s tim nějakej problém.'' Nepříjemně jsem se na ní podívala. ,,Ano, nelíbíš se mi tady.'' ,,Jo, tak to odpovídá tvojí inteligenci.'' Fakt nemám náladu na někoho takovýho, kéž by tady byla Lucy. ,,To si neměla.'' Otočila se a odkráčela si to na dtuhou stranu chodby. Jó, tak kamarády si tady asi nenajdu. ,,Čááááu Jessie!'' Uslyšela jsem povědomí hlas. ,,Jéé, ahoj Lolo.'' Pousmála jsem se. ,,Nějaká smutná, co se stalo.'' Zeptala se mě. ,,Dlouhej příběh.'' Jenom jsem se na ní podívala. Nemám náladu jí tady říkat o smrti mých rodičů, tety a o tom jak sem musela opustit člověka, kterého miluju. Co asi teď dělá? Z přemýšlení mě vytrhla Lola. ,,Hele Jess, dneska jdu se sestrou po škole ven, nechtěla by si jít s náma?'' Usmála se na mě Lola. ,,Já nechci překážet.'' ,,Navrhla jsem to já, takže překážet nebudeš.'' Usmála se a společně jsme vešli do třídy, máme matiku, alespoň nějaká hodina, na který mám s kym sedět. Zbatek dne utekl rychle, každá hodina nudná, potom vražedný pohledy ''spolužáků'' a kecání s Lolou. Uslyšela jsem zvonek, který oznamoval konec vyučování za dnešek. ,,Oběěd!'' Vykřikla Lola. Musela jsem se nad ní pousmát. Oběd ze školní jídelny nikdy nezklame a všude je to stejnej hnus, možná tady ještě horší než v Londýně. ,,Jdeš teda se mnou a ségrou ven?'' Zeptala se Lola. ,,Dobře.'' Usmála jsem se na ní a nazula si červené vansky. ,Tak jdem.'' Řekla chytla mě za ruku a táhla ven ze školy. Před školou jsem uviděla Danielle, trochu mě zarazilo, když mě Lola zase chytla za ruku a táhla k ní. ,,Jess, tohle je Dan, moje sestra.'' Představila mě. ,,Jéé, ahoj Jess.'' ,,Vy se znáte?'' Řekla udiveně Lola. ,,Jess, se kamarádí s Liamem a ten jí seznámil se mnou včera.'' Usmála se na mě. ,,Aha, tak to je dobře. Kam půjdem?'' Zeptala se. ,,Navrhuju...obchody?'' Udělala na Lolu psí oči. ,,Co jsem jinýho mohla čekat.'' Šťouchla Dan do ramena. Musela jsem se nad nima pousmát. ,,Tak pojďte, jsem tady autem.'' Řekla Dan. Vyrazili jsme do obchodů. Byl to super den. Konečně jsem se tady cítila alespoň trošku jako doma, ale chtěla bych tady Harryho, za pár měsíců končí školní rok. Mě bude 18 a potom pojedu za Harrym zpátky do Londýna, mám to naplánovaný, ale nukdy nevim co se mezi tim stane. Z přemýšlení mě vyrušila Lola, která mi zamávala před obličejem. ,,Jess, vnímej.'' Probrala jsem se. Zrovna jsme seděli v McDonaldu. ,,Promiň, co si říkala?'' Pousmála jsem se. ,,Už nic.'' Zasmála se mi. ,,Já už půjdu, tak zatim ahoj, zejtra ve škole.'' Vzala jsem si tašku a vyšla z McDonaldu. Šla jsem rušnou ulicí New Yorku rovnou domů. ,,Jsem domáá!'' Zakřičela jsem a čekala na odezvu, ale té jsem se nedočkala. Přišla jsem do kucyně a všimla si papírku na stole.
Jess, dneska jedeme s Drewem na pracovní cestu na týden. Je mi to líto, možná se vrátíme dřív, ale to není jisté. Postarej se o sebe a prosimtě, nedělej žádný voloviny, s láskou Rachel a Drew :*.
Na tejden volnooo, ale budu se tady sama bát. Přešla jsem k lednici, vytáhla jsem si jogurt, vzala lžičku a šla si sednout na gauč. Do pokoje sem si skočila pro notebook a znova se vrátila solů na gauč. Šla jsem na facebook a všimla se, že mě Lola žádá o přátelství, přijmula jsem ho a všimla si, že je online. Napsala jsem jí:
J: Ahoj :)).
L: Čau :* Jak je? :)).
J: Ale ujde to, mám na tejden volnej barák :'DD.
L: Bude pááárty!! Musíme jí někdy naplánovat, zatim šau ;) :**.
J: Nazdar :')).
Párty mě nenapadla, ale neni to špatnej nápad, třeba se uskuteční. Všimla jsem si nové zprávy, byla od Harryho, neváhala jsem a začala číst:
Jess, já nevim jak ti to říct, ale jak si odjela věci se zkomplikovali a takhle to dál nejde:( Chci, aby si věděla, že tě budu navždycky milovat a že budeš vždycky moje první láska, ale... Já, nechci ale musim se s tebou rozejít, takhle by sme nebyli ani jeden šťastný, mrzí mě to, budu tě navždycky milovat - s láskou Harry
Koukala jsem do obrazovky ještě asi 10 minut a nevnímala okolí, došlo mi co Harry napsal a začali mi opět stékat slzy. On se se mnou rozešel, nechci ho ztratit. Okamžitě jsem zaklapla notebook, ani jsem neodepsala, neměla jsem co, došli mi slova. Vyběhla jsem schody nahoru, šla do svého pokoje a podívala se na mojí společnou fotku s Harrym. Utřela jsem si slzy a lehla na postel, zabořila jsem se do polštářů a po dlouhém přemýšlení usnula.
HARRYHO POHLED:
Jess, já nevim jak ti to říct, ale jak si odjela věci se zkomplikovali a takhle to dál nejde:( Chci, aby si věděla, že tě budu navždycky milovat a že budeš vždycky moje první láska, ale... Já, nechci ale musim se s tebou rozejít, takhle by sme nebyli ani jeden šťastný, mrzí mě to, budu tě navždycky milovat - s láskou Harry
Dopsal jsem to a spustily se mi slzy. Nechci to takhle, chci s ní bejt na vždycky, ale nejde to... je to moc složitý, nebo spíš bylo. Lehnul jsem si na postel a přemýšlel, chci Jess, aby ležela vedlě mě, nechci být bez ní. Ve škole se skoro vůbec s nikým nebavím, nemám na to chuť. A teď, nevim jestli to bude lepší nebo horší.
JESSIN POHLED:
,,Píp, píp, píp!'' Uslyšela jsem otravný zvuk budíku, včera sem usnula v posteli a nevnímala okolí, ale teď jsem si vzpomněla na včerejšek, ale nerozbrečela jsem se, už nemůžu dál brečet. Chci Harryho vedle sebe navždycky, ale... to už nemůžu, možná ho už nikdy neuvidim. Vlezla jsem si do koupelny a rovnou do sprchy, kde jsem si umyla i hlavu. Vysušila jsem si jí fénem a nanesla makeup a trochu řasenky. Oblékla jsem si uplé džíny a tílko s nápisem STRONG. Do tašky jsem si hodila učení na dnešek, mobil, peněženku a sluchátka. Dneska je konečně pátek. Sešla jsem schody dolů a udělala si cereálie s mlíkem. Sedla jsem si a začala přemýšlet. Tak strašn mi chybí Harry, jeho rty, objetí, vůně, pocit bezpečí, když jsem s ním. Skoro jsem se rozbrečela, ale zadržela jsem to. Nandala jsem si mikinu a bílé conversky a vyšla ven. Do školy jsem dorazila za cca 15-20 minut. Před školou jsem si všimla zase partičky těch fiflen s obrovskou tunou makeupu. ,,Jess, nazááár!'' Zakřičel někdo a zezadu mě objal. ,,Ahoj Lolo.'' Udělala jsem na ní falešný úsměv. ,,Tak co, bude dneska pařba?'' Udělala smutný oči. ,,No víš já nějak nem..'' ,,Beru to jako souhlas, jdu všem poslt sms, aby přišlo co nejvíc lidí.'' Mrkla na mě. Upřímně, žádnou párty nechci, nemám na to náladu, odebrala jsem se ke skříňce a dala si do ní věci, vydala jsem se do třídy na biologii.
TAK A JE TO TU ;)). CHCI STRAŠNĚ PODĚKOVAT TĚM CO TO ČTOU:33. DĚKUJU MÓÓÓC!!! JINAK NEVIM, KDY PŘIDÁM DALŠÍ, DOUFÁM, ŽE CO NEJDŘÍV;).
