Láska v hokejovém kruhu

XXI

✧✧✧✧

Když jsem se vrátila z venku s dalim tak jsem hnedka zahučela do sprchy a rovnou si umyla vlasy.

Měla jsme s Dalim docela deep konverzaci a sám souhlasil s tím,že bych si s Jirkou měla o všem zítra popovídat,což mě docela překvapilo ale mám v plánu to celé s Jirkou zítra nějakým způsobem uzavřít.

Po sprše jsem ještě chvilinku projížděla instagram a pak jsem zhasla lampičku a šla spát,s pocitem toho,že mi snad s Dalim bude lépe než posledních pár dní s Jirkou.

✧✧✧✧

Ráno jsem se probrala docela polámaná,protože se mi zdáli různé sny o tom Jirkovi a Natalii a celkově o našem rozchodu a období které zrovna prožívám.

Natálie už by touhle dobou měla být na letišti,takže tu zase obsadím místo jediné holky což jsem docela ráda,protože se tu fakt o kluky dělit nechci.

Hlavně se všichni chovali hrozně divně,a tím všichni myslím i Edu který na holky moc není.

Každopádně bylo už dost přemýšlení a já se odebrala v klidu do jídelny.

Tam ovšem už takový klid nebyl. Nějak jsem to neřešila a šla si sednout na své obvyklé místo a za malou chvíli si přišel přisednout usměvavý Eda s Jirkou v patách

"Dobré ráno kat" řekli oba kluci najednou a usmáli se na mě

"Dobré?" Řekla jsem trošku zaskočeně a dále se radši věnovala své snídani

"Tak jsem tak slyšel že se tu teďka mezi vámi děje nějaké drama " řekl po chvilce ticha Eda a já měla chuť ho zabít

"Edo,už to nevyžehlíš rozumíš ?" Řekla jsem klidně a Edovi spadl úsměv z tváře

"A kámoši být nemůžete?" Řekl Eda s trochou nadějí v hlase

"Edo my si to po snídani vyříkáme sami jo? Nepotřebujeme mluvčího " řekla jsem otráveně a hodila nucený úsměv na Edu s Jirkou

Jirka jen kývnul hlavou ať se v klidu najím,že na mě počká

Eda už měl dosnídáno a tak se zvedl od stolu a pousmál se na nás. Taky na mě ukázal gesto že mi drží palce a zmizel z jídelny pryč

Když jsem dojedla i já,mohla jsem začít svůj krásný proslov

"Jirko,chci si to mezi námi už navždy ujasnit,vztah tímto dnem už navždy ukončuji. Ublížil jsi mi neskutečným způsobem a bohužel tohle zpátky vzít nemůžu. Mám tě mocinky ráda,ale už jenom jako kamaráda " řekla jsem zlomeným hlasem a usmála se směrem k Jirkovi

"Já to chápu,chtěl jsem navrhnout to samé,celou noc jsem nad tím přemýšlel a tohle řešení bude nejlepší. Chci aby jsi věděla že tu pro tebe vždycky budu a vždycky tě podržím nahoře. " Řekl Jirka s úsměvem a pohladil mě po ruce

Já mu jen úsměv opětovala a v oči se mi začali plnit slzami... Jedna kapitola skončila,a může začít nová

✧✧✧✧✧✧

Když jsem došla na pokoj,tak kluci odešli na trénink dneska by měli mít zápas a myslím že by ho měli mít se Švýcarskem (i gues,už si to nepamatuju ale myslím že jo😭)

Me tréninky začínají od zítřka takže mám dneska ještě volno. Rozhodla jsem se jít podívat na daliho,ale ten má trénink až odpolko takže ráno mám volné.

Prohrávala jsem si s myšlenkou že se půjdu podívat i na naše kluky a v mé myšlence mě utvrdil Eda,který mi začal zběsile klepat na dveře

"Kat kat kat,že jdeš s náma do haly????" Řekl Eda když jsem otevřela dveře od pokoje