26

192 10 3
                                    

Miluju rána na pláži, ovšem nesmí pršet jako dneska. Takže naše ráno bylo docela chaotické, jelikož okolo šestý ráno nás vzbudil déšť. Ani bych nevěřila jak rychle umím běžet, ale chtěla jsem domu. Ovšem bydlím asi 15 minut pěšky. Ano takže je to kus cesty, ale teď jsem byla doma asi za 7 minut. Tím že bydlím nejblíž tak se všichni nacpali ke mě. Popravdě za ty roky co se bavím s Miou a Danem tak už ty dva mají u mě ve skříni vyhrazenou poličku na oblečení. Jelikož mám jenom dvě koupelny tak jsem se postupně vysprchovali a jelikož jsem šla prvně já s Maxem, tak jsme pak dělali snídani. Popravdě moc nesnídám, ale palačinky neodmítnu nikdy. Samozřejmě že jsem s Maxem řešila následující závod v Belgii. Nemám tento závod ráda. Na trati zemřelo mnoho nadějných pilotů a je mi jasné, že to nebude tak veselý jako vždy, ale zatím jsem to nějak neřešila.
"Chloeno půjdeš se mnou dneska nakupovat." oh miluju moje kamarády, ale takhle mi nikdo říkat nebude, ani Mia.
"No jasně Miuše."  udeřila jsem stejnou ránou, ale obě jsme se jenom zasmály.
"Super holky už plán mají a co my Maxi?" bylo hezký že kluci už jsou taky kamarádi.
"Tak zajdeme na motokáry a pak jídlo?"
"Tak jo." docela jsem se podivila. Dan chce jít na motokáry s Maxem? Jako kdyby to byli dva obyčejní kluci, ale Max v tomhle světě vyrůstá, takže mi je jasný kdo vyhraje.
"Jako vážně si troufneš Dane?" moje otázka zněla hodně nedůvěřivě, ale věděla jsem proč.
"To mi jako nevěříš?" zněl docela uraženě.
"No promiň, ale ne. Kdyby si jel s kýmkoliv jiným tak jo, ale Max v tomhle žije, takže nemáš šanci." věděla jsem že mám pravdu. I on to věděl. Vlastně všichni v místnosti to věděli, možná proto i mlčeli. Z ticha nás vyrušil můj telefon, jelikož mi volal Landík.
"Ano Landíčku?" vím že nesnáší když mu takhle říkám.
"Chloenko taky tě rád slyším." zasmála jsem se
"A copak potřebuješ Landíčku?"
"No je to jednoduchý. Teď jak budeme v Belgii, udělala bys mi prosím pár foteček?" bylo hezký že chce fotky zrovna ode mě.
"To víš že udělám."
"Tak moc děkuji a už nebudu rušit pa."
"Není vůbec zač pa." odložila jsem telefon.
"Co chtěl ten ťulpas?" no jo no Max
"Ptal se jestli ho nevyfotím o víkendu."
"Co je o víkendu?" docela mě překvapilo že Mia to neví, jelikož mají letět s námi.
Ach boha to jste tady všichni natvrdlí? Však ve středu letíte s námi do Belgie." nevěřícně se na mě koukali.
"Vážně?"
"Jo však vám to Chloe zařizovala." oba stočili pohled zase na mě.
"Jo ve Španělsku jsem to zařizovala s Christianem a pak jsem vám psala." ukázala jsem jim tu zprávu.
"A jo já na to úplně zapomněla." protočila jsem oči a otočila se na Maxe. Ten měl úplně stejný pohled jak já.
"Hele bando, takže plán je následujcí. Dan s Maxem pojedou na motokáry a já s Miou nakupovat a pak se sejdeme na nábřeží kde dáme i jídlo." všichni souhlasili.
"Fajn jdu se vykoupat a převlíknout. Mio pokud chceš tak si z mé skříně něco vem." odešla jsem do koupelny, kde jsem si dala horkou sprchu. Pak klasika, make-up, navlnit vlasy a oblíknout se. Dneska jsem si vzala červený top a černou sukni. Po dešti bylo ještě chladněji, tak jsem sáhla i po kožené bundičce. Vše jsem doladila černýma botkama na podpatku. Sešla jsem dolu a tam už byla jenom Mia.
"Mám ti vzkázat, že kluci už museli jít, jelikož tam mají volno už za hodinu a oni tam musí být dřív." no jo no kluci.
"A my můžeme taky jet?"
"Že váháš Chloe." s Miou jsme vylezli ven a přemýšlely co vezmeme za auto. Mustanga jsem nechtěla brát, jelikož už ho zná moc lidí a já nechci aby nás hned pronásledovali paparazzi.
"Hele tak vezmeme audinku."  nasedly jsme do mojí Audi R8 a vyjely jsme. Bylo fajn někam jet a neřešit že mě někdo pronásleduje. Zaparkovala jsem v garážích a vystoupily jsme. Popravdě na to, že venku nebylo hezký počasí tak tu moc lidí nebylo. Většinou tu už bývají lidi ráno, ale tak nestěžuju si, jelikož mám větší klid. S Miou jsme prvně zalezly do Calvin Klein. Ano mám ráda dravý značky, ale šli jsme i do normálních obchodů třeba do H&M. Takhle jsme strávili asi tři hodiny a byly by jsme tu dál, ale zvonil mi telefon. A nebyl to nikdo jiný než náš milovaný Max že ano.
"Ano Maxi copak se děje?" snažila jsem se abych nezněla jakože vím, že jsme se zpozdily o půl hodiny.
"Chloe kde jste? Čekáme tu na vás." nezněl naštvaně, spíš zněl jako když má strach.
"Promiň Maxi trochu jsme se zdržely, ale už jdeme k autu. Dejte nám ještě tak deset minut." ve finále jsem ani nelhala, jelikož jsme stejně šli k autu, ale chtěly jsme ještě do jednoho obchodu. No nic ten musí počkat, jelikož nás potřebují kluci.
"Dobře, hlavně jeď opatrně, jelikož zase prší." tohle se mi na něm líbilo. Ta jeho starost o lidi co má rád. Cestou k autu mě zastavili asi čtyři kluci s tím, jestli se se mnou můžou vyfotit. Se všema jsem se rychle vyfotila a už běžela k autu. Ano slyšíte dobře já na podpatcích běžela, ale tak nestíhám a nechci ať kluci čekají ještě déle. Do kufru jsme hodily všechny tašky a nastoupily. Vyjela jsem ven z garáží a rozjela se k tržnici. Popravdě nějakou rychlost jsem měla někde. Hlavní bylo dojet na místo a nikde se nevybourat, jelikož silnice byla fakt dost mokrá a ještě pršelo. U tržnice jsem byla asi za osm minut. Normálně to je cesta na dvacet minut, ale pst zůstane to jako naše tajemství. Docela v pohodě jsem zaparkovala a šly jsme hledat kluky. Jo přesně ta největší skupina lidí byla u kluků, takže probojovat se k nim byl trochu oříšek, ale my jsme holky šikovný a dokázali jsme to. Hned co nás spatřili tak si nás přitáhli blíž asi aby jsme jim neutekly nebo nevím.
"Lidi rádi jsme s vámi pohovořili, ale přišla nám společnost a máme hlad. Tak zase někdy jindy čau." se všemi jsme se rozloučili a vydali se do našeho oblíbeného bistra, kde dělají nejlepší ryby. Objednala jsem si lososa, protože na toho jsem už měla tak týden chuť. Mia si dala tresku a kluci nějaký mořský plody. Jsem strašně ráda, že Dan a Max jsou přátelé. Popravdě u nich jsem se fakt bála že si nesednou, ale opak je pravdou a já mám z toho strašnou radost. U obědu jsme řešili úplně všechno, ale hlavní téma byl odlet na Velkou cenu. Už aby byla za námi. Jestli se bojím o kluky při závodě tak teď nevím. To asi moc fotit nebudu jak se budu bát. Když jsme dojedli tak jsme si šli projít ještě tržnici. Jakoby já vím že jsem nakupovala jo, ale ty býlí lodičky jsem tam nemohla nechat. To jako pardon ale to nešlo. Po tom jsem jela odvést Miu a jela domu, kde jsem uklidila všechny věci a celkově trochu pouklidila. Pak už následovala jenom sprcha a jelikož už bylo deset tak jsem si šla už lehnout. Koukla jsem ještě na instagram a napsala nějaký hezký komentář pod Maxovu fotku kdy jsme byli spolu a šla spát.
........................................

@maxverstappen1: s mojí milovanou fotografkou❤️ @chloephotographer       @chloephotographer: miluju tuhle fotku❤️

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

@maxverstappen1: s mojí milovanou fotografkou❤️ @chloephotographer
      @chloephotographer: miluju tuhle fotku❤️

Začni žít svými sny/Max VerstappenKde žijí příběhy. Začni objevovat