Co se stane když fanynka F1 a hlavně Maxe Verstappena dostane omylem do boxů? Potká svůj vzor nebo ne?
Předem se omlouvám za chyby, je to můj první příběh, který je celý vymyšlený.
Popravdě ráno mi nebylo vůbec dobře a Max to na mě bohužel poznal, takže jsme se hned po ránu pohádali jestli pojedu s nimi na okruh nebo ne. Nakonec jsem ho přemluvila a vzala si algifen. Snídani jsem vynechala jelikož jsem věděla, že by šla hned ven. Mezitím co Max byl dole na snídani jsem se vysprchovala, namalovala a oblékla. K dnešnímu outfitu jsem si udělala linky a vzala tmavě červenou rtěnku. Když jsem vycházela z koupelny tak Max zrovna vcházel. "Páni tobě to sluší." "Děkuji, tobě taky." "Hmm asi si tě budu muset nějak označit, aby mi tě na okruhu nikdo neukradl." "Mě by nikdo nechtěl takže se nemusíš bát." trochu jsem se zasmála, ale v tom okamžiku mi moje hlava připomněla migrénu. Promnula jsem si spánky a napila se vody. "Je ti pořád špatně?" starostlivě se mě zeptal. Koukla jsem se do jeho očí a viděla v nich strach a starost. Bojí se o mě? "Maxi migréna nezmizí do pěti minut." "Slib mi, že kdyby se ti udělalo úplně špatně tak si půjdeš sednout do kanclu." "Ano tati slibuju." snažila jsem se o vtip, ale Max to myslel vážně. "Tak pojď." popadla jsem noťas, telefon, foťák, kartu od pokoje a kartu od paddocku. Popravdě vůbec mi nebylo dobře a Max to věděl. V autě se mi podařilo na chvíli ještě usnout, ale bylo to málo. Dneska mi čas utíkal hrozně pomalu a popravdě byla jsem schopná nafotit jen jeden trénink, druhý jsem vzdala a radši si šla zalézt někam kde bude ticho. Doufám že mě Christian nezabije, ale jeho kancelář je nejtišší místo tady. Sedla jsem si na pohovku, kterou tu měl a upravila asi padesát fotek. Což nebylo moc, jelikož za ten jeden trénink jsem jich měla asi 450. Láhev s vodou kterou jsem měla u sebe jsem už skoro vypila. Na chvíli jsem si lehla a asi jsem musela usnout jelikož mě vzbudilo to jak někdo volá mé jméno, ale byla mi pořád strašně špatně, takže jsem zavřela oči a snažila se znovu usnout. To se mi, ale nepodařilo a já cítila jak mě někdo bere do náruče. Nemohla jsem přijít na to kdo to je, ale podle hlasu jsem poznala Christiana. "Maxi tady je. Usnula u mě na gauči." "Já ji asi roztrhnu, hlavně že jsem ji říkal ať zůstane na hotelu." "Jak to co se stalo?" "Tady princezna se totiž ráno probudila se silnou migrénou, ale musela sem nutně jít že." Max byl hodně naštvaný to šlo slyšet. "Příště ji přivaž k posteli." tak toto jsem od Christiana nečekala. "To taky udělám." musela jsem se nad tím zasmát, ale zase mi přišlo hezký, že o mě měli takový strach. "Jo a kdybych nešla tak nemáte fotky a hlavně je to moje práce." "Chloe prosím tě když se probudíš s takhle těžkou migrénou, tak zůstaneš na pokoji v klidu a neboj nic ti nestrhnu z platu." "Tak dobře. Moc děkuji." "Není vůbec zač." "Ale už mě můžeš klidně postavit jelikož mám svoje nohy." Christian mě postavil, ale mě se podlomily nohy a díky Maxovi jsem neskončila na zemi. "Tak se mi zdá, že tě do auta radši odnesu." vzal si mě do náruče a nesl k autu. Ani jsem radši už neprotestovala, jelikož jsem věděla, že to nemá cenu. Přitulila jsem se k Maxovi a radši schovala obličej do Maxovi hrudě. A popravdě jsem udělala dobře. Když jsme se blížili k autu tak jsem slyšela cvakat foťáky, jelikož k autům viděli paparazzi. "Už vidím jak večer budou všude fotky, jak tě podvádím, ikdyž tě nesu do auta." musela jsem se týhle úvaze zasmát. Max mě položil na zadní sedačky a opatrně zavřel za mnou dveře. Ani nevím, kdy jsme dojeli na hotel, ale budil mě Max, že mi přinesl večeři. Všechno jsem snědla a po nekonečném spánku se mi udělalo trochu líp. "Hele Maxi pamatuješ si na moje dva kamarády?" "No ano pamatuji, pročpak?" "Dan má za 14 dní narozeniny a do je Grand Prix Belgie a asi byl neměl dva lístky navíc co?" "Myslím že nebude problém je sehnat. " "Děkuji jsi zlatíčko, zítra jim to zavolám. A nepustíme si na chvíli film?" "Jo klidně můžeme dokoukat tu komedii, kterou jsme minule nedokoukali." "Tak jo." pustili jsme film a já se opřela o Maxe a v rychlosti přidala příspěvek na svůj instagram. "Hrdličky ťuky ťuk." najednou se ozval za dveřmi Dan. "Jdu mu říct, že nejdeme chlastat, jelikož ti není dobře." "Děkuji to budeš hodný." Max odešel za Danem a já si lehla a zakoukala se do tý komedie co pořád hrála. "Už je pryč." "Děkuji, ale asi půjdu spát ať jsem zítra ready." "Jo jasný, chápu to." Max si ke mě lehnul a já asi tak do pěti minut usnula." .......................................
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
ChloePhotographer : Moc se omlouvám, ale dneska nebude žádný příspěvek s formulemi, jelikož se mi ve Španělsku udělalo lehce nevolnou. Ale nebojte hned zítra se vracím na dráhu připravená fotiti. Děkuji za pochopení.
