12

261 8 0
                                    

Ráno jsem klasicky spadla z postele, jelikož jsem spala na kraji aby se Max vyspal dobře. Na zemi jsem se protáhla a promnula si oči. Zvedla jsem se a šla si udělat ranní hygienu, namalovat se. Vlasy jsem si nechala rozpuštěný. Vrátila jsem se zpátky do pokoje. Max pořád spal. Nedalo mi to a musela jsem si ho vyfotit. Hned jsem si tu fotku nastavila jako pozadí na telefonu. Ze skříně jsem si vytáhla modrý džíny, který byli roztrhaný na kolenou a k nim svetr. Šla jsem se radši převlíknout zpátky do koupelny. 
"Chloe?"
"Ano děje se něco?" vyšla jsem z koupelny.
"Ne jenom jsem se bál, že jsi mi utekla."
"To ne. Hele v jednu přijede Mia s Danielem. Hodíš mě na letiště prosím?"
"Jasně, ale kolik je teď?"
"No jedenáct."
"Tak jo já se půjdu převlíknout a pak tě vyzvednu, jelikož mám hlad tak první sejdeme dolů na oběd?"
"Jo to je dobrý nápad a hezky nám to bude vycházet jelikož na letiště to je tak hodina cesty." 
"Tak jo já jdu."
"Vem si klidně mojí kartu jelikož asi budu pracovat tak ať nečekáš venku."
"Jo tak jo." Max odešel a já si sedla k noťasu. Spustila jsem svůj program na úpravu fotek a začala upravovat pár fotek. Nakonec jsem skončila u toho, že jsem zkoušela spojit dvě fotky do sebe. Chvíli jsem se s tím štvala, ale pak jsem přišla jak na to. Začalo se mi dařit a konečně to i nějak vypadalo. No jenže Max který mezitím přišel mi zaklapl noťas.
"Hej co děláš konečně to začalo trochu vypadat a ty mi to vypneš!"
"Promiň, ale jdem na ten oběd?"
"Jo jenom to ještě uložím."
"Tak šup já mám hlad."
"Však jdi napřed."
"Ne to ne. Já budu hodný a počkám na tebe."
"Tak mlč a nestěžuj si." konečně se mi načet ten program a já si oddechla jelikož moje dílo se nesmazalo. Uložila jsem si to a vypal noťas, který jsem dala do tašky. Do který jsem z boku šoupla i kartu od pokoje, peněženku a telefon. 
"Tak jdem?"
"Jasný, že se ptáš. Umírám hlady." sešli jsme do jídelny. Tam jsme si sedli a vybrali si jídlo. Číšník nám ho hned přinesl.
"Ahoj."
"Á ahoj kluci." se všema jsem se obejmula. Kluci se posadili k nám. 
"V kolik vyrazíme do města?"
"Tak v šest? Dáme rovnou někde večeři a pak půjdeme do nějakýho klubu?"
"Jé můžu se přidat?"
"Jasně Lewisi budem rádi."
"Tak jo my musíme jinak nestíháme dojet na letiště."
"Tak jo kluci takže v šest tady?"
"Budeme tu."
"Tak zatím papa." ostatní mi zamávali a jedli dál. Vyšli jsme z hotelu a sedli do půjčenýho mercedesu. Propojila jsem si telefon s autem a pustila písničky. Hned jsem začala zpívat s nima a Max se mi smál. Nakonec jsem ho přemluvila ať se přidá. Celou cestu jsme zpívali a smáli se. Nakonec Max zaparkoval co nejblíž a nasadil si sluneční brýle. Vešli jsme do haly a čekali až přiletí letadlo. Mezitím se Max vyfotil asi s tisícem lidí. Nakonec jsem v davu viděla Miu jak mi mává. Rozeběhla jsem se za ní. Ona mi běžela naproti. Skočila jsem jí do náruče, ale ona to neustála a spadla na zem. Začali jsme se smát. Nakonec k nám došli Daniel s Maxem. Daniel pomohl Mie na nohy a Max mě. Nakonec jsem obejmula i Dana. Dan da Mie její kufry a my vyšli z letiště. Max nakonec vzal Mie kufry. Já si ho hned s těma kuframa vyfotila a fotku mu poslala. Kluci dali kufry do kufru a já s Miou si šla sednout do auta. Já si klasicky sedla dopředu. Pustila jsem zase písničky a vytáhla noťas. Kluci taky sedli do auta a vyjeli jsme. Cesta zpátky proběhla v klidu. Kluci se bavili spolu a já s Miou a u toho dodělávala fotku. 
"Chloe jsme tu."
"Co jo už jdu." uklidila jsem noťas a vystoupila. Vešli jsme do hotelu. Ti dva si šli zařídit ubytování a já s Maxem se šla bavit s klukama kteří za námi přišli do haly. 
"Chloe představíš nás?"
"Jo jasně. Kluci tohle je Mia a Daniel. A tohle je Charles, Pierre, Daniel, Sergio, Lewis, George a Lando."
"Ahoj rádi vás poznáváme."
"To my vás." Mia si nenápadně stáhla triko. Všichni jsme se nenápadně usmáli. 
"Mio co kdyby jste si šli vybalit a ty trochu upravit, jelikož v šest tady máme sraz a půjdeme do města."
"No jo, už jdu." ty dva odešli a já se bavila dál s klukama. Bavili jsme se asi do pěti. Pak jsem se šla taky převlíknout a upravit. Vzala jsem si šedivý šaty na ramínkách, který končili těsně pod zadkem. Přes to jsem si vzala černou koženou bundu a zakončila to černýma lodičkama. Sešla jsem dolů kde stáli kluci a o něčem se bavili. Jak mile si mě všimli tak se všichni otočili a nemohli ode mě odtrhnout oči. Pomalu jsem sešla i poslední schody a zastavila se u nich. 
"Co se děje?"
"Nic jenom ti to strašně sluší."
"A my souhlasíme s Pierrem."
"Tak děkuji kluci." chvíli jsme se bavili a čekali na Miu s Danem. Stála jsem mezi Charlesem a Maxem se kterýma jsem se taky bavila. Nakonec se dostavil i Lewis a Lance. Lewis se přidal k nám a samozřejmě mi pochválil outfit. Nezapomněl dodat, že konečně vypadám jak dáma. Zasmáli jsme se a dál si povídali. Kluci měli buď to kraťasy a nebo roztrhaný džíny. K tomu měli bílý nebo černý triko. Lewis, Charles a Pierre měli kolem ramen ovázanou mikynu. Konečně po půl hodině sešli ti dva. Mia měla žlutou sukni končicí u kolen a bílý triko. Dan si vzal světle modrý džíny a k tomu bílou košili. Přidali se k nám a my vyšli před hotel. Venku už čekali připravený auta. Nasedla jsem zase k Charlesovi. Max ví že teď budu jezdit chvíli s ostatníma klukama, ale na tréninky a závody vždy jen s ním. Mia sedla k Sergiovi a Dan k Danielovi. 
"Kam pojedeme?"
"Trochu víc do centra." cestou jsme si dál povídali. Tentokrát padla otázka na mojí rodinu. Taky mi u tý otázky tekli slzy jelikož můj táta zemřel před rokem a pořád je to pro mě docela citlivý téma. Nakonec jsme se zasmáli, že některý věci prostě máme společný. S Charlesem mi je strašně dobře. Je to fajn kluk a nechápu jeho přítelkyni co má za problém. Dojeli jsme do centra k placenému parkovišti. Kluci zaplatili a zaparkovali. Všichni vystoupili a chvíli jsme u aut ještě dělali kraviny. Vyfotila jsem si Charlese a potom jsme šli do nedaleké restaurace. Docela jsem se divila, že tu kluci měli rezervaci. Zavedli nás k dlouhýmu stolu. Sedli jsme si a objednali si jídlo. Po mé pravici seděl Max a po mé levici seděl Charles. Naproti seděla Mia. Než nám přinesli jídlo tak jsme si povídali a já upíjela ze svého vína. Řešili jsme nadcházející závod. Hodně lidí si teď myslí že Max vyhraje. Asi po deseti minutách nám přinesli jídlo. Všichni jsme se do toho pustili. V restauraci jsme strávili asi půl hodiny. Pak jsme se šli kouknout po městě. Já s Miou jsme si vyhlídli krámy do kterých se půjdeme zítra kouknout. Nakonec jsme šli do klubu. Obsadili jsme jeden box, ale dopadlo to tam, že já jsem si musela sednout Maxovi na klín. George přinesl flašku vodky a malibu. Všichni jsme začali pít. Nakonec jsme se odebrali na taneční parket. Tak jsme začali tančit. Kolem mě byli kluci a vypadalo to, že si mě chrání. Celou dobu jsme tančili a pili. 
"Hele kluci jak se dostaneme zpátky?"
"Zavoláme šéfům."
"Okey." Max, Lewis, Charles, Lando a Daniel šli volat šéfům, kteří pro nás přijeli za půl hodiny. Jeli jsme já, Max, Sergio s Christianem. Lewis, Mia a Dan s Totem. Lando, Daniel, George se Zackem. Charles, Pierre a Lance jeli s Mattiou. 
"Já vás jednou zabiju."
"My tě taky milujeme Chrisi."
"Chloe myslel jsem, že je budeš trochu krotit a ne, že jsi stejná jako oni."
"Takže já jsem najatá jako chůva?"
"Ne tak jsem to říct nechtěl."
"Ale chtěl." jakmile Christian zaparkoval před hotelem vyběhla jsem z auta a běžela do pokoje. Náhle jako bych byla plně střízlivá. V pokoji jsem sebou plácla do postele a ihned usnula.
.........................

 V pokoji jsem sebou plácla do postele a ihned usnula

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

@ChloePhotographer : Tady je další model. @charles_leclerc
            @charles_leclerc : Páni ani nevím, že jsi mě fotila.
                @ChloePhotographer : Tak teď to víš.
           @MiaSP : Tak proto jste tam byli tak dlouho.
                @ChloePhotographer : To víš vyfotit fotku, která aspoň trochu vypadá zabere chvíli času.
          @maxverstappen1 : Příště si tě zabírám já.
                @ChloePhotographer : To víš, že jo.

Začni žít svými sny/Max VerstappenWhere stories live. Discover now