Co se stane když fanynka F1 a hlavně Maxe Verstappena dostane omylem do boxů? Potká svůj vzor nebo ne?
Předem se omlouvám za chyby, je to můj první příběh, který je celý vymyšlený.
Ráno bylo jako každé jiné. jenom jsme byli strašně unavení, protože jsme se od Elen vraceli docela pozdě a já než se dostala do postele tak bylo lehce po půlnoci. Otočila jsem se na druhý bok a tam si spokojeně oddechoval Max. Chvíli jsem se na něj koukala, jenže mojí chvilku narušil někdo kdo prudce otevřel dveře. "Šup vstávat vy dva za chvíli se odjíždí." "No vždyť už jdu." "Tak vzbuď toho spáče prosím." "Jasný." Christian odešel a já skopnula Maxe z postele. "Hele trochu opatrně." "Aby ses nerozpadnul." "To zas ne, ale za to ti zaberu koupelnu." jenže než on se sesbíral ze země tak já vyskočila z postele a běžela do koupelny. "Ale Chloe notak nestíháme takže se musíme podělit o koupelnu." "Tak já se aspoň vysprchuju." "Tak pohni." rychle jsem skočila do sprchy kde se jen rychle vysprchovala. Vlasy jsem si rychle stáhla do chaotického drdolu na který si nasadila svojí zelenou paruku na který jsem si zapletla už předem dva copy a ve předu nechala dva volný prameny. Rychle jsem se namalovala a pustila Maxe do koupelny. Ten rychle vešel a ani si nevšiml že mám zelený vlasy. Dneska je zima takže jsem zvolila bílou mikynu, na to černou koženkovou bundu. Prvně jsem si vzala takový ty kostičkovaný silonky a na ně černý roztrhaný džíny. Max vyšel z koupelny už připravený. "Jedeme?" konečně se na mě podíval a docela se lekl. "Chloe? Co to máš na hlavě?" "Paruku." "Jo aha, ale sluší ti to." "Děkuji, ale už musíme letět za deset minut máme být na okruhu." "Ou tak to trochu porušíme předpisy." oba dva jsme běželi dolů. Kde jsme nasedli do auta a Max hned vyjel na okruh. Jel docela rychle a já se jen bála aby nás nechytili policisté. Asi za osm minut jsme vystupovali na parkovišti které bylo určené jen pro kluky. Popřála jsem Maxovi hodně štěstí jelikož jsem nevěděla jestli za ním stihnu těsně před závodem doběhnout. On mi poděkoval a rychle mě obejmul a hned se běžel převlíknout. Já si vzala z auta foťák a dala si do kapsy náhradní baterii. Pomalu jsem šla k bráně ke který jsem přiložila svojí kartu a vešla do padocku. Všichni se za mnou otáčeli a já začínala pomalu fotit. V tu chvíli když jsem se dívala na jednu fotku co jsem vyfotila tak do mě někdo narazil. Kdybych neměla foťák na krku tak už nemam foťák. "Bože holka dávej pozor." "Ahoj Pierre." ano srazila jsem se s Pierrem. "Chloe to jsi ty? Promiň, ale já tě v těch zelených vlasech nepoznal." "Nejsi sám neboj." "Uf to je mi ulevilo." "Však se rozhlídni jak mě všichni pozorují." "Hej Pierre máš novou přítelkyni?" "Ahoj Lando a Carlosi." "Chloe jsi to ty? A co to máš na hlavě?" "Ano jsem to já. A mám mojí paruku. Mohli by jste to říct ostatním prosím ať se na mě nedívají jako na debila?" "Jo určitě jim to řekneme." "Děkuji a teď když mě omluvíte musím jít pracovat a vy by jste měli jít taky. Závod začíná za deset minut." náhle se všichni rozeběhli na všechny strany a já běžela do Maxovo boxu a doufala že tam ještě bude. Bohužel jsem to nestihala a on stál s Sergiem a Christianem na startu a o něčem diskutovali. Přešla jsem k zábranám co tak jsou. Chvíli jsem tam stála a zkoušela něco nafotit. Najednou foťák nic neviděl zvedla jsem hlavu abych zjistila příčinu. Ta příčina byl Max. "Ahoj zelenovlasá vílo." "Ahoj šampione." "To si ještě chvíli počkáš." "To je jedno chtěla jsem ti popřát ještě jednou hodně štěstí. Hlavně opatrně prosím nechci ti chodit na hrob." "Nebo já tu ještě chvíli budu. Musím přeci získat ten titul nejdřív." "Svatá pravda." "To obejdi a přijď za námi." šla jsem cestou kudy mě navigoval Max a došla jsem na startovní grip. Musela jsem dávat hodně velký pozor abych do někoho nenarazila jelikož tu běhali automechanici. Protáhla jsem se úplně na konec a udělala si fotku jak všechny formule stojí v řadě. "Ahoj Chloe." "Ah ahoj Micku." "Moc ti to sluší." "Děkuji a popravdě jsi jediný kdo mě poznal." "Fakt? Tak to mě těší." "Ahoj krásná neznámá." "Ahoj Georgi." "Chloe?" "Ano?" "Páni moc ti to sluší." "Chloe pojď závod za minutu začíná." ani mi nedošlo že jsem tu tak dlouho. "Už letím Bernde a díky Georgi." šla jsem s Berdem který mě vyvedl z trati rovnou k místu pro VIP. Poděkovala jsem mu a vyšla po schodech rovnou k mému místu. Sedla jsem si a užívala atmosféru. "Chloe jsem tak ráda že se vidíme." "Ahoj Mio, Daniely." Přisedli si ke mě a začali jsme si povídat. Nebo spíš on si povídali a já sledovala s nadšením závod jelikož to vypadalo že Max vyhraje. Už jsem ani nevnímala okolí a jen se soustředila na závod který se chýlil ke konci. Najednou jsem vstala a pomalu šla dolu k boxu. "Chloe kam jdeš?" "Dolu ještě něco nafotit a pogratulovat klukům." "Tak mi půjdeme s tebou." "Jak chcete, ale nikdo na vás nebude mít čas." odešla jsem a oni šli se mnou. Seběhla jsem shody a dole jsem si našla skvělý místo na focení, kde jsem nafotila asi dvě stě fotek. Najednou se všichni kolem mě začali radovat a já lehce nechápala do tý doby dokut za mnou nepřišel Christian. "Chloe on to vyhrál. Max vyhrál." Ó můj bože ano. To je skvělý." nechala jsem foťák, foťákem a šla se radovat s ostatními. Max zaparkoval u čísla jedna a ostatní se pomalu řadili a ním. On vylezl a udělal nějakou pózu kterou jsem si musela vyfotit. Poté mě našel pohledem a rozeběhl se za mnou. Obejmul mě a zvedl do vzduchu. "Maxi ty jsi ty dokázal." "To je pro tebe." pustil mě a skočil na své mechaniky. Poté šel říct pocity za závodu společně s Lewisem a Valterim kterým jsem taky pogratulovala a šla se dívat na předání cen. Všichni jsme se radovali. Poté se šlo na rozhovory a já se klasicky někde zašila a upravovala fotky. Začala jsem zase promazáváním a pak u těch povedených upravila barvy. Rovnou jsem zveřejnila na instagram Red Bullu to že Max vyhrál a vyšla jsem z Christianovi pracovny. "Tady jsi všude jsme tě hledali." "Bože Lando já se tě lekla." "Tak pojď už chceme odjet je už osm." "Cože už?" "No pojeď. Všichni už jeli." "I Max?" "Toho Christian nastrkal do auta a donutil ho odjet jelikož už usínal." "Tak odvezeš mě aspoň ty prosím?" "Jasan nastupuj." nasedli jsme do Landova McLerenu a rozjeli se směr hotel. Už jsem byla taky unavená tak jsem pomalu usínala. Lando strašně příjemně řídil, ostatně tak jako všichni kluci tady. Na to jak na okruhy jsou agresivní tak auta řídí strašně s citem. "Chloe jsme tady." "Děkuji Lando za odvoz." vystoupila jsem z auta a došla do vstupní haly kde na mě všichni čekali. "Chloe kde jsi byla? Víš jaký jsme o tebe měli strach?" "Ve tvojí kanceláři." zamumlala jsem a pak už jen viděla černo a slyšela jak někdo vykřikl mé jméno a někdo mě chytil. To bylo vše ...........................................
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
