Myšlenky jednoho cvoka

Nesnášela

Nesnášela. Odjakživa. Jen teď to bylo mnohem silnější. Nesnášela. Je. Všechny. Ono. Místo. Místo, kde bydlela, kde byla nucena trávit všechen volný čas. Lidi. Lidi, kteří jí darovali život, starali se o ni. Lidi, kteří ji neznali, a ona neznala je. Náhodní kolemjdoucí. Počasí. Náhlé, neohlášené změny, které nemohla nikdy předpovědět ani změnit. Až moc připomínaly, jak prudké mohou být změny jejích nálad. Mlhy. Mlhy, které jí připomínali, že se nikam nedostane. Že není žádná budoucnost. Že za hranicemi je nekonečná propast. Kamkoliv chtěla uniknout, všude byly hranice mlhy, které jí odmítali pustit. Déšť. Déšť představující slzy, které se ze všech sil snažila udržet v sobě a nepustit je ven. Déšť, který se mění na bouřku a poté zpět na klidný pravidelný deštík.