(༎ຶ‿༎ຶ)

Uhh, okay. Nevím, pokud někdo čte sekci Konverzace, ale chtěla bych se vyjádřit sama k sobě. Podívala jsme se zpět na to, co jsem psala a jak se chovala. Všem co mě podporovali velice děkuji. Pokud se někdo bojí, že končím, nekončím. Mám stále rozepsanou knížku Ink, kterou chci dokončit a napsat ji dějově lépe jak Artist a Cake. Avšak Artist je moje nejúspěšnější dílo, tak z mého pohledu je nejhorší. To bylo řečeno. Dále, to depresivní děcko co jsem před několika lety byla je pryč, díky Bohu. Pokusím se podporovat umělce na Wattpadu a zaujmout a něčím unikátním o čem si myslím, že zde není. Jelikož ale nejsem literárně nadaný typ člověka a je to pro mě velice těžké, prosím berte to z rezervou. Beru to jen jako malinký koníček, kde si filtruju emoce. Možná proto z textu jdou, nejspíše, vyčíst emoce.
          Ještě jednou děkuji za podporu a těšte se na pokračování příběhu Ink! ✨
          

Kulečníková hra.
          Několik koulí a jen jedna speciální.
          Všechny s čísly, jen ona unikátní.
          Ostatní bezcenní, jen bez ní by hra nemohla pokračovat.
          Povyšuje se nad ostatními. Královna hry. Důležitá součást. Smutné, že to samé je i mezi lidmi. Jeden vedoucí, ostatní následují. Jsme jen bezcenná součást života, ti které potkáš jen když okolo nich procházíš na ulici. Pouhá součást hry. Odlišní čísly.
          Slepě vedeni lhářem v bílém plášti.

Manta Black.
          Barva, která pohltí více jak 99,9% světla. Tak se cítím se svými myšlenkami. Samé špatné, necelá desetina procenta dobré. Cokoliv dobrého pohltím. Černá, černá a černá.
          Od kdy mi černá připadá sympatická.
          Od kdy mi našeptává ty sladké věci.
          O tom jak sladká krev je.
          Že chutná jako sladké víno.
          Chutné, ale dokáže zamotat hlavu.

Má křídla polámaná.
          Nápor větru z nebes mne tlačí k zemi.
          Křídla se mění z bílé na černou.
          Padám.
          Neslouží mi, nehýbou se.
          Jsou pouhá ozdoba na zádech.
          Slyším jen hluk, vítr.
          Zem se blíží rychlostí blesku.
          Dopadám tak silně až mi to vyráží dech.
          Cítím jen bolest.
          Zůstávám ležet.
          Dívají se na mne lidé.
          Padlý anděl, říkají.
          Černá křídla má,
          krví čistých posetá.

Ve snech sedím na lavičce na vyvýšeném místě a koukám na pomalý západ slunce. Růžové, oranžově a fialové mraky utváří nádherné veledílo na nebeském plátně. Jsou jako tahy štětce. Teplé a krásné barvy, které se malíř chystá přebarvit pár tahy. Fialovou silně utlačuje černá. Teplé, mírné barvy musí ustoupit před elegantní a svůdnou černou, posetou bílými neposednými kamínky. Lesknoucí se v záři měsíce jako diamanty.
          
          - Artist

Ahoj, opravdu hodně mě zaujala knížka Artist. Je úžasná. Opravdu klobouk dolů❤❤