Zdravím všechny, kteří na příběh Terezy a Dereka ještě po těch úděsných dvou měsících nezanevřeli. Opravdu se omlouvám, ale právě v průběhu října a listopadu jsem přestávala stíhat určité učivo, což se muselo nějak projevit. Ano, trávila jsem dny sezením nad učebnicemi, a víkendy vypadaly úplně stejně. Když už se stalo, že jsem si pro sebe ukradla několik směšných minut, neměla jsem jak inspiraci, tak chuť pro psaní. Nicméně, včera i dnes jsem se činila - a nejpřepisovanější kapitola v historii CM už je konečně v plném proudu. Zatím má kolem 2000 slov, ale nápadů mám naštěstí poměrně dost, tak doufám, že se tento týden dočkáte! :)
