Jednou se cítím hodně dobře a jednou zase velmi špatně, úplně na dně. Neberou mě, ale jsem stejná jako všichni. V tu chvíli jakoby nemám kontakt s vlastním tělem, cítím se roztomile, někdy svůdně, ale je to jen další lež v moji hlavě. Jednou mám manický strach, jsem tvrdohlavá a uzavřená. Jednou se vrátí a pak na dlouho odejde, ale stále se neztratí, je pořád hluboko ve mně.. mluvím o bipolární poruše. Poprvé se u mě objevila v 15 letech, pak zmizela a v 17 se opět objevila.