stará ušmudlaná poezie, která se hledá v odrazu hvězd. ~~ sáhnout si na hvězdy, jako útěcha mocného - přirozeného, když lítáš na Měsíc tam a zase zpátky. (a nechceš se vrátit a ustálit). je to nějakej takovej můj pokus o začátek v poezii, takže to prosím neberte nějak vážně. nehledě na to, že čím jsou novější, tím se více mění styl a více se to snaží najít samo sebe. (jo a taky čím jsou starší, tím jsou horší). ©2023
72 parts