"Jména jsou přeceňovaná. Důležitější jsou role. Kým jsi pro ostatní," odsekl šéf. Dívka se na něj podívala, sevřela prostřelenou dlaň a rukou jí projela palčivá bolest. Přece mě nezastřelí ve vlastním domě. Všude jsou parkety. Rozhodla se riskovat a zeptala se znovu: "Ale musíte mít nějaké jméno?" Šéf zaklapl knihu a odešel z pokoje. Stihla bych utéct? Bylo, nebylo. Bilo, nebije. A není.