„Takže... jmenuju se Y/n (příjmení si domysli lol), je mi 16 a...” řekla jsem
„Dobrý, to stačí,” řekl jejich otec
„Teď je asi řada na nás, že?” řekl Finn
„To máš pravdu,” řekl jejich otec, „tak já začnu. Takže já jsem Eric Wolfhard.”
„Já jsem Nick,” řekl Finnův bratr.
„Ja jsem Mary,” řekla jejich mamka
„No a teď je řada na tobě,” řekl Eric Finnovi.
„Nene. My už se známe.” odpověděl mu Finn a usmál se na tebe
„Jojo,” řekla jsem a usmála jse. se taky a nastala taková ta trapná chvíle ticha.
„No... Já už asi půjdu.” řekla jsem.
„Tak jo... Ahoj,” řekl Finn.
„Ahoj,” řekli ostatní.
„Počkej!” zakřičel Finn když jsem došla ke dveřím.
„Ano?” zeptala jsem se.
„Dáš mi na sebe číslo?” zeptal se a trochu zčervenal.
„Jo, jasně,” řekla jsem a dala jsem mu svoje číslo.
„Díky...” řekl a podíval se mi do očí. Chvíli jsme se na sebe jenom takhle koukali a nic neříkali.
„Ehm, tak já už půjdu,” řekla jsem a prolomila tím ticho.
„Ok, čauky,” odpověděl.
„Ahoj,” řekla jsem a odešla jsem.
Finns pov
Y/n odešla a já jsem šel zpátky do kuchyně a Nick se na mě díval asi takovým pohledem: 😏
„Co je?” zeptal jsem se ho otráveně.
„Líbí se ti, že?” řekl.
„Co? Ne. Nelíbí a přece jenom se známe jenom chvíli,” odpověděl jsem mu
„Ale nekecej. Vždyť já jsem viděl jak se na ni díváš,” řekl a já už ztrácel nervy.
„No dobře, tak je hezká no,” řekl jsem. No, spíš zakřičel.
„No vidíš, a uklidni se prosímtě,” odpověděl a já jsem šel do svého pokoje. A rozhodl jsem se napsat Y/n.
Já: Ahoj
Y/n: Čauky, copak potřebuješ?
Já: Ale nic, jenom se nudím.
Y/n: Tak co? Co na mě říkají rodiče a bratr?😏
Já: No s rodičema jsem zatím nemluvil protože vybalujou a bratr se mě vyptával jestli se mi líbíš🙄
Y/n: A? Líbim?😏🤣
Já: To je tajemství.
Y/n: No dobře no🤣. Tak já musím jit. Ahoj
Já: Čauky
Y/n pov
Odložila jsem mobil a šla jsem dolů za mamkou.
„Tak co? Jaký to tam bylo?” zeptala se mě hned mamka.
„Dobrý, jsou milí a už jsem se seznámila s klukama, nebo spíš jenom s jedním...” řekla jsem a zasmála jsem se.
„Uuuu,” řekla mamka a podívala se na mě takovým tím způsobem 😏.
„Mami,” řekla jsem a obrátila oči v sloup.
„No co je?” řekla mamka a zasmála se.
„Nic” řekla jsem a radši jsem odešla zpátky do pokoje.
Cs. Hlásím se vám s další dávkou cringe. Sorry že jsem dlouho nic nevydávala, ale nebudu se vymlouvat a řeknu to na rovinu. Prostě jsem byla líná. Jo a sorry že je ta kapitola tak krátká, ale jaksi jsem nevěděla jak mám pokračovat, tak snad to do příště vymýšlím. Tak zas cs✌️