Ráno když jsem šla po chodbě a koukala se do země, a nedávala absolutně žádný pozor jsem do někoho narazila. Byl to Draco.
"co děláš, koukej se na cestu ty-
a-aha promiň Heat... Za to můžu já, měl jsem dávat taky pozor" a podal mi ruku aby mi pomohl se zvednout.
"na jinou holku by jsi řval že? Je mi ctí že se mi samotný Draco omlouvá" zasmála jsem se a on mi pomohl se zvednout.
"se nestává často, tak si toho važ" a taky se zasmál. "mohla by jsi dneska odpoledne jít se mnou k vodě prosím?"
"no... vlastně jo, jo mohla, takže v kolik?"
"ve tři?"
"jojo, budu tam" usmála jsem se, zvedla jsem si svoje učebnice a šla jsem na hodinu.
Odpoledne jsem se musela přemlouvat abych tam šla. Ale nadruhou stranu co je tak špatné na tom být s ním jenom kamarádka? A kdybych k němu náhodou začala něco cítit tak mu to prostě a jednoduše neříct?
Došla jsem tam a Draco už tam dávno stál opřený o strom.
"no konečně" řekl a zasmál se
"promiň, já nevěděla jestli mám vůbec přijít"
"proč by jsi neměla chodit?"
"já nevím..."
"já to věděl. Ty ses mi celou tu dobu vyhýbala a teď si chtěla udělat to samé že?"
"ne to ne... jenom jsem si nebyla jistá jestli se s tebou mám dál scházet, protože jsem se bála že by se mezi námi mohlo pak dít něco víc než jenom kamarádství, a to jsem nechtěla."
"aha... takže proto jsi šla na ten večírek s Oliverem"
"no... ne. neměla jsem s kým jít a když se mě zeptal tak jsem to příjmula. Oliver je totiž hrozně fajn."
"víc fajn než já?"
"hmm možná" řekla jsem a začala se smát
"ty jsi měla jít do zmijozelu"
"no tak to teda neměla"
"hele Heat, jsi úplně stejná jako já. Stejně arogantní, stejně vtipná a zákeřná ale na druhou stranu jsi hodná na lidi který máš ráda"
V tom se u nás zastavila tlupa zvědavých druháků "na co tak čumíte smradi? To vás doma neučili že nemáte poslouchat cizí konverzace?"
Křikla jsem na ně a v tu chvíli už byli pryč.
Draco se na mě jen podíval a začal se smát
"no dobře, tak možná jsem opravdu měla jít do zmijozelu." zasmála jsem se.
Byli jsme spolu snad celé odpoledne ale mě to nevadilo.