Když jsem se probudila měla jsem krvavé tričko. Vyléčila jsem si ránu kouzlem, naštěstí nebyla moc hluboká takže by se to mohlo zahojit rychle. Pomocí kouzla jsem si vyčistila tričko. A ještě na chvíli jsem si lehla.
Z pohledu Siriuse
Nemohl jsem usnout, protože mě honilo hlavou kdo to byl ta liška. Nemohl jsem si pořad nad tí lámat hlavu měl bych to říct Remusovi. Tohle mi pořád hrálo hlavou, jestli to mám a nebo nemám říct Remusovi. Řekl jsem si, že mu to teda řeknu. ,,Naměsíčniku musím ti něco říct vstávej." ,,Co chceš nech mě ještě chvíli spát." ,,Musíš na ošetřovnu hned!" ,,A proč?" ,,Začaly ti krvávet rány." ,,Dobře."
Na ošetřovně
Madam Pomfreyová ho ošetřila a pustila mě za ním. ,,Reme musím ti něco říct." ,,No co jsi chtěl?" ,,No víš, včera večer přede mě skočila polární liška a zachránila mi život." ,,Nevíš kdo by to mohl být?" ,,Ne to nevím." Odpověděl mi na mou otázku.
Šel jsem zpátky do pokoje sám, protože si ho tam madam Pomfreyová chtěla ještě nechat, projistotu. Převlíkl jsem se a vzbudil Jamese. A šli jsme na snídani.
Z pohledu Ariany
Šly jsme na snídani. Rem tam nebyl asi bude na ošetřovně. První hodinu jsem měla lektvary s Havraspárem, ale nebyla nějak zajmavá. Druhou jsme měli s Lily a poberty stejnou byla to obrana proti černé magii. Přišla jsem s Lily do třídy a lavice byly na kraji, takže máme souboje. Učitel nás rozdělil do dvojic. Učitel křičel přes celou třídu aby ho šlo slyšet. Black a Malfoy, Rokwoodová a Potter, Evansnová a Snape. Já jsem byla ve dvojici s Belatrix Blackovou. ,,Super, další blbej Black." Pomyslel a jsem si. Učitel nás ještě poučil o tom, že nemáme používat kouzla co se nepromíjí. Přišel k nám a udělal kolem nás bublinu. Hned na začátek jsem skusila expelliarmus. Jenomže ona to vychytala a takhle to pokračovalo, metaly jsme po sobě kouzla. Ona pak na mě poslala kledbu co se nepromíjí. A tím je Cruciatus. Svíjela jsem se ve strašných křečích. Ty rány na břiše se otevřeli a já měla krev kolem sebe. Učitel přiběhl ke mě a říkal Belle, že její chování je nevhodné pak už jsem upadla do bezvědomí.
Z pohledu Siriuse
Měli jsme hodinu obrany proti černé magii. Byl jsem ve třídě a byly souboje. Byl jsem ve dvojici s Malfoyem. Aria byla s Bellou. V tu chvíli jsem byl mimo. Co mě probudilo z tranzu byl Bellin výkřik Cruciatus. Aria se svíjela v bolestech. Kolem ní byla krev. Šel jsem za Bellou a řekl ji, aby ji nechala na pokoji jenže ona né a né. Přestala až ve chvíli kdy přišel učitel a řekl jí aby přestala tak poslechla. Aria měla zavřené oči a nehejbala se. Vzal jsem ji do náruče a šel s ní, Lily a Jamesem na ošetřovnu. Když ji madam Pomfreyová uviděla řekla ať jí položím na lehátko a ona donesla Paravan museli jsme jít za něj. Rem se na mě podíval nechápajícím pohledem. Šel jsem mu to vysvětlit. On na mě začal řvát nějaké cože, proč a takové věci. Já jsem mu na to jen odpověděl: ,,Reme proč ti na ní tak záleží, vy spolu chodíte?" ,,Ne." ,,Je to moje sestřenka." ,,Jak sis vůbec mohl myslet, že já a Katrin spolu chodíme." ,,Jo myslel vždyť to tak vypadalo." ,,Ne to nevipadalo." A to na mě už začal řvát, že to bylo slyšet přes celou ošetřovnu. ,,Nemusíš řvát stačí když to normálně řekneš." ,,Jo dobře." Až jsme se dohádali, šel jsem zpátky za Arianou, Madam pomfreyová už vyšla zpoza paravanu a řekla, že nemáme u ní být moc dlouho. Spala a měla obvázané břicho. Rem se zvedl z postele a sedl si na židli vedle ní.
Z pohledu Remuse
Sirius donesl Katrin na ošetřovnu, protože byla celá od krve. Zíral jsem na Siriuse nechápavým pohledem. Šel za mnou asi aby mi to vysvětlil. Já se neudržel a začal na něj řvat. Nevím jak si mohl myslet, že s ní chodím. Chápu jenom to, že se o ní starám. Hned jak se otočil a šel za Katrin, rozhodl jsem se jít se na ní podívat. Sedl jsem si na židli, která byla vedle postele. Vypadala hrozně. Byla bílá jak stěna a břicho měla obvázané ovazem, který byl nasáknutý krví. Sklonil jsem se k ní a potichu jí začal šeptat do ucha: ,,Děkuji za záchranu Siriuse a Jamese." Mění se jí vlasy i když spí. Právě se jí vlasy změnili na černo-stříbrnou. Sice nevím co tahle emoce je, ale jedno vím, že se probudí a pak se jí budu muset zeptat na pár otázek.
Z pohledu Ariany
Probudila jsem se v nějaké bílé místnosti. Potom mi někdo řekl, že jsem na ošetřovně. Rozhlídla jsem se abych zjistila kdo to řekl. Uviděla jsem Lily, která seděla vedle postele. ,,Lily jak dlouho jsem spala?" ,,Asi dva dny madam Pomfreyová říkala, že tu zůstaneš do zítřka." ,,A co Rem, neměl o mě strach?" ,,Jo měl a každý den sem chodil." ,,Měla bych za ním jít, aby neměl ještě větší starost." ,,Ne." Protestovala Lily. ,,Já ho přivedu, ale ty budeš ležet, jasný!" ,,Ano. A Lily děkuju." ,,Nemáš za co." Odpověděla s úsměvem. Po chvíli se vrátila i s Remem v patách. Hned jak mě uviděl rozběhl se ke mě. V stala jsem z postele a šla mu naproti. Zastavila jsem se a on mě objal. Objetí jsem mu opětovala, až do té chvíle než mě stiskl víc a já nemohla popadnout dech. ,,Reme?" ,,No?" ,,Nemohu dýchat." ,,Aha, jo promiň." ,,To je v pohodě." Zasýpala jsem. ,,A jak jsem se tu vlastně ocitla?" Zeptala jsem se když už jsem mohla normálně mluvit. ,,Sirius tě sem donesl." Řekli oba zároveň. Málem bych zapoměla, že Lily tu byla celou dobu. Rem se mě zeptal jestli by si se mnou mohl promluvit mezi čtyřma očima. Jenom jsem přikývla. Odvedl mě o kus dál tak aby nás Lily neslyšela. ,,Ty jsi byla ta liška?" ,,Ano." Zašeptala jsem. ,,Dík za to, že si je zachránila." ,,Koho?" ,,Toho psa a jelena přece." ,,A jooo. Tak počkat ty výš kdo to je?!!" ,,Noooooo, asi trochu?" ,,Reme kdo to je!" ,,Je toSiriusaJames." ,,Řekni to znovu a zřetelně." ,,Je to Sirius a James." ,,Cože!" ,,Byl to Si-." ,,Já vím co jsi říkal!" Řekla jsem naštvaným tónem. ,,Takže u toho jezera to byli taky oni?" ,,Jo." ,,Kdy tě pustí?" Zeptal se. ,,Lily říkala, že zítra." Poté přišla Madam Pomfreyová a dala přede mne nějaké hnusné lektvary. Požádala Rema s Lily aby odešli. Vypila jsem všechny lektvary a po chvíli usla.
Další den
Když jsem se probudila bylo asi něco kolem 3:00 ráno. Mafam Pomfreyová ke mě přišla a řekla, že musím ještě ležet. Bylo pondělí, takže jsme měli jenom čtyři hodiny, ale já musím ležet. Doufám, že za mnou přjde Rem s Lily. Už jenom kvůli úkolům. Lehla jsem si a přemýšlela. Nejdřív jsem přemýšlela nad Remem a tak, ale pak jsem přemýšlela nad úplnými blbostmi. Asi jsem usla, protože nevím co se dělo potom. Probudila jsem se a u postele stál Rem. ,,Ahoj Reme." ,,Ahoj. Madam Pomfreyová říkala, že už bys mohla jít do pokoje." Až to dořekl vtrhla dovnitř Madam Pomfreyová. ,,Už můžete jít slečno McBrown." ,,Děkuji." ,,Nemáte za co, ale nezapomeňte si tu ránu mazat mastí a obvazovat, jasné!" ,,Ano Madam nezapomenu."
Šla jsem s Remem do společenky. U krbu seděli Black a Potter. ,,Reme půjdu do pokoje jo?" ,,Jo běž." Prošla jsem kolem nich, ale nevšímala jsem si jich. Black vstal a šel za mnou. Já jsem se neotočila, pouze jsem řekla: ,,Co odemne chceš Blacku?" ,,Nic." ,,Tak proč jsi za mnou šel?" ,,Chtěl jsem se zeptat jak se máš?" ,,Tekla mi krev z hrudi a ty se mě ptáš jak se mám! Nech mě na pokoji Blacku!" ,,Ale." Nedořekl to, protože jsem mu skočila do řeči. ,,Žádné ale chápeš to, nech mě na pokoji." Po těchto slovech jsem vyběhla do pokoje a práskla za sebou dveřmi. Lehla jsem si na postel a vzala si knihu. Někdo prudce otevřel dveře a když jsem vzhlédla, uviděla jsem Lily. ,,Ty už ses vrátila?" ,,Jo, teď už se mě nezbavíš." Usmála jsem se a Lily mi usměv opětovala, ale bylo tu něco jinak. Lily stékaly slzy po tvářích. Lily se posadila na postel a já jsem odložila knihu a šla si sednout za ní. ,,Co se stalo Lily?" ,,Potter to se stalo." Pochopila jsem to až moc rychle. Šla jsem dolů a rovnou ke krbu u kterého ještě pořád seděli ti dva pitomci a seděl tam i Rem. ,,Pottere jak vůbec můžeš být tak arogantní a namyšlený frajírek, který chce mít úplně všechno." On se na mě podíval nechápajícím pohledem, ale pak to pochopil a podíval se na Blacka. Black to chtěl nějak zamluvit, ale já jsem mu řekla: ,,Blacku ty mlč!" ,,Pottere co nechápeš nad tím, že tě Lily nechce a víš proč? Protože jsi deb* a neumíš se chovat normálně. Jestli Lily opravdu miluješ tak se seber a začni se chovat normálně a nebuď jako namyšlene zmijozelák! Jo a co se týče tebe Blacku jseš úplně stejnej a to bez výjimky. Akorát tobě každá holka podlehne. Myslím, že jsi stejný, namyšlený a arogantní tupec. Jo a jestli mě omluvíte jdu uklidňovat Lily. Odešla jsem zpět do pokoje. Před dveřmi do pokoje jsem se zastavila a zkrčila aby mě nevyděli, podívala jsem se zkrs zábradlí. Black s Potterem tam ještě pořád seděli jako opařeni. ,,Podíváme se do Blackových myšlenek." Řekla jsem si v duchu. ,,Jak mě může vůbec srovnávat s Jamesem jo v chování jsme si někdy podbní, ale já jsem přece hezčí. Jo uznávám jak Evansnové zatarasil cestu, v tom jsme si podobní, ale on ji nechtěl pustit maximálně za pusu a když já to nějaké řeknu tak se nebrání, ale asi nejhorší z toho všeho co se mohlo Jamesovi stát bylo asi to jak ho Evanska kopla do rozkroku." Přestala jsem číst Blackovy myšlenky. ,,No potom co jsem zjistila si myslím, že se teď Potter bude Lily pár dní vyhýbat. Vešla jsem do pokoje a viděla jsem Lily se Sandrou jak leží na Lilyině posteli a v Lilyině náručí dřímá Jumpy. Holky už taky spaly. Lehla jsem si do svojí postele a vzala si knihu chvíli jsem si četla tentokrát už mě nikdo nevyrušil a pochvilce usla.
Ahoj, další kapitola doufám, že se líbila pokud jo tak dejte hvězdičku a doufám, že budete číst dál.
Kika00001