/1.10. 1994/
,,Nestrkejte se!" okřikla Hermiona všechny své přátele. ,,Rone! Jsou to jenom Krásnohůlky!"
,,Prosím tebe, Hermiono," odsekl zrzavý mladík. ,,Kvůli těm vílám se nezblázním! Ale mamka mi psala dopis, že Charlie s těma blondýnama přiletí!"
Thalia natahovala krk a sledovala, jak jeden kočár za druhým přistává na školních pozemcích. Nejdříve z největšího kočáru vystoupila ředitelka Krásnohůlek, madame Maxime a za ní se už řadili její studentky a pár studentů.
Poslední kočár přistál a z něj vystoupila jakási blondýna a po jejím boku zrzavý Charlie Weasley. Olympa Maxime počkala, až Catherine opustí kočár a decentně na ni kývla, aby se k ní připojila. ,,Tak snad se nevidíme naposledy, blondcko," uchechtl se Charlie a Cat se zasmála.
,,Taky doufám," vyjádřila, že myslí na to samé a rychlým krokem se přidala k ředitelce. Obě kráčeli směrem k Brumbálovi a stejně tak i zbytek delegace.
„Drahá madame Maxime," uvítal Olympu Brumbál se políbil jí ruku. „Vítejte v Bradavicích!"
„Brrumbále," pozdravila ho žena hlubokým hlasem. „Doufám, že se vám daršší dobršše?"
„Děkuji, cítím se výtečně," odpověděl Brumbál se slušně a prohlédl si se zájmem čarodějku, kterou na hrad sám pozval.
„To jsou moji šáci," ukázala na zástup svého žactva, ale poté věnovala veškerou pozornost Cat. ,,A tohle je-"
,,Catherine," skočil jí to řeči Brumbál. ,,Moc mě těší."
,,Potěšení je na mé straně, pane řediteli," uklonila se s tím svým rozkošným úsměvem, který ji naučila Florence. ,,Jsem moc ráda, že jste mě pozval na tuhle školu."
,,To já děkuji, že jste mé pozvání přijala," pousmál se Albus. ,,Moc se těším, až poznám všechny vaše mimořádné a skvělé schopnosti."
„Co Karrkarroff, už dorrazil?" vložila se do toho madame Maxime.
„Měl by tady být každou chvíli," snažil se odhadnout Brumbál. „Chcete tu na něj počkat a pozdravit ho, nebo radši půjdete dovnitř, abyste se trochu ohřáli?"
„Rradši se půjdeme ohrššát," rozhodla madame Maxime. „Ale koně –"
„Náš učitel péče o kouzelné tvory se o ně milerád postará," řekl Brumbál. „Bude tu coby dup, jen co zvládne menší problém, který souvisí s jeho dalšími – ehm – povinnostmi."
„Skvorejši," šeptl Ron mezi partu přátel a Thalia si prohlížela tu vílu, jež postávala vedle madame Maxime. Všimla si, jak hodně kluků upoutala nejen ona, ale i všechny víly na mužskou část studentů Bradavic působili. Ona měla ovšem jedinou starost a to kontrolovat Cedrica, zda i on odolal kouzlu jedné z nich.
„Moji koňové vyšadují – ehm – pevnou rruku," prohlásila madame Maxime, jako by pochybovala, že by je nějaký bradavišký učitel péče o kouzelné tvory mohl zvládnout. ,,Jsou totiž oprravdu šššilní..."
„Ujišťuji vás, že Hagrid je hravě zvládne," stál na svém Brumbál.
„Dobrrá," řekla madame Maxime až pohrdavě. „Byl byste ale tak laskav a ršekl tomu vašemu Agridovi, že moji koňové pijí jen značkovou sladovou whisky?"
°°°
Cedric Diggory čekal na Astronomické věži na svou přítelkyni. Najednou si všiml stínů, které se blížily směrem k němu. Podle siluety si všiml, že to má drdol a když zvedl oči ze země, poznal Thaliu.
,,Merline, tak ráda tě vidím," vydechla a pevně jej obejmula.
,,Však ty mě taky," pošeptal jí a vtiskl jí dlouhý polibek. Tohle je jedna z věcí, která Thaliu Blackovou nikdy nepřestane bavit. Ač si líbání představovala hodně dobře, Cedric Diggory její očekávaní předčil ještě o sto procent více.
,,Co říkáš na ty holky z Krásnohůlek?" zkoušela jej Thalia a on si založil ruce na své svalnaté hrudi.
,,A co ty říkáš na ty korby z Kruvalu?" oplatil jí to a ona se poraženě uchechtla. ,,Thalio, já miluju jen a jen tebe."
,,Tak to jsme na stejný lodi," mrkla na něj hnědovláska a on jí zavěsil jeden z jejích pramenů za její ucho. Najednou se ozvaly kroky a oba vytřeštili oči.
,,Někdo jde," sykla potichu, ale vyděšeně Lia a on vzal za kliku u přístěnku. Dívka do něj vběhla a Cedric za nimi zavřel. ,,Kdo to mohl být?"
,,Doufám, že nás nikdo neviděl," oddechoval ztěžka muž s medově hnědými vlasy. ,,Protože už teď porušujeme školní řád. A i kdyby nás nenachytal tvůj brácha primus, tak by to byl určitě prefekt, který se musí primusovi zodpovídat."
,,Nesnáším, když mu lžu," povzdechla si Lia a on na ni soucitně pohlédl.
,,To já taky," dal jí najevo. ,,Věř nebo ne, je to pro mě bratr skoro jako pro tebe."
,,Vždycky jste byli jako bratři," usmála se na něj uznale. ,,Nechci to přátelství zničit."
,,Neboj," snažil se ji uklidnit, ,,Huga neztratíme."
Thalia zakroužila očima ke svým nohám a spatřila podprsenku. Neuvědomila si, že je jedná o ten stejný přístěnek na košťata, který před lety vyhledali její rodiče, když se chtěli muchlat. Shýbnula se pro ni a blíže si ji prohlédla.
,,Merline, čí to může být?" podivil se Cedric. ,,Ta bude určitě McGonagallky nebo někoho takového."
Hnědovláska si všimla vyšitého jména na bílé krajkované podprsence, u které usoudila, že tu ležela už nějaký ten čas. Přečetla ho jednou, dvakrát, třikrát. Měla pocit, že jí šplouchá na maják. ,,To nemůže být pravda."
,,Co se děje," vyhrkl Cedric a dívka mu ukázala to jméno, jež na kousku oblečení bylo vyšito. ,,Cassiopeia Rosierová? Počkej! Jako tvoje biologická matka?"
Thalia beze slova přikývla. ,,Proč je v tomhle přístěnku podprsenka tvojí mámy?" nelezlo do hlavy Cedricovi a ona otráveně odsekla.
,,Můžeš se jí zeptat," zavrčela. ,,No vlastně ne, protože už není mezi námi."
Cedric s sebou trhl. ,,Thalio, já vím, jak ti je. Taky jsem ztratil mámu."
,,Ne, nevíš," nesouhlasila s ním. ,,Mohl si Willow alespoň poznat. Já sotva vím, jak vypadá. Zajímalo by mě, jaký má hlas. Chtěla bych vidět její úsměv. Přála bych si svou rodinu vidět znovu pohromadě."
,,Myslím, že je lepší tu danou osobu nepoznat, než potom brečet nad myšlenkami, které člověk nemůže zopakovat nebo napodobit," usoudil Cedric. ,,Ale každý na to máme jiný pohled."