Jak se Sophie domnívala, tak se stalo. Během pár dní jim na krku přistál další problém, který se pro změnu týkal útěku psychopata, Williama Barrowa.
Nikdo nechápal, jak se muži povedlo utéct přímo z operačního sálu uprostřed operace. Mellisa svým dětem napsala textovku, ve které je před ním varovala, dostala se k ní informace, že byl Barrow spatřen poblíž Beacon high.
Ačkoli ten den měla Lydia silnou intuici o jeho přítomnosti ve škole, Barrow nebyl nikde k nalezení.
Když se pak v podvečer ve společnosti Stilese vydala zpět do školy, našli tam stopu, která je zavedla k domu, kde bydlela Kira.
Na místě však našli jen omráčeného Scotta, který jim následně sdělil, že Barrow Kiru unesl.
Když ji našli a zachránili, sdělila jim, že v telefonu, který si police vzala jako důkazní materiál, měla nafocené nevhodné fotky a potřebovala je vymazat.
A tak se dostáváme do doby, kdy se vietnamská dívka spolu se Scottem vloupala do McCallovy kanceláře, aby ony fotky vymazali.
,,Co se děje?" zeptal se ji Stiles a tím ji vyrušil přemýšlení.
,,Cože?" odpověděla mu zmateně.
,,Mezi tebou a Laheym, nemůžu si nevšimnout, že už spolu nejste každou volnou chvíli někde zašití, ublížil ti?" sledoval dívčinu nicneříkající tvář.
,,Já vlastně ani nevím," vydechla po chvíli tíživého ticha, ,,nemůžu přestat myslet a ten den, kdy jste byli ty náhradní oběti. Byl s Allison, Deaton ho k ní přiřadil z nějakého důvodu. Co když je ten důvod to, že se do sebe postupně víc a víc..," nemohla to vyslovit nahlas.
Bála se, že by ji to v jejích šílených teoriích jen utvrdilo.
Chlapec na ni hleděl s lítostí v očích a po prvé za dlouhou dobu mu došla slova, nevěděl, co říct.
,,Do prdele," zaklela hnědovláska a rychle vyběhla z auta, které bylo zaparkované před stanicí šerifa.
Stiles na nic nečekal a vyběhl za ní.
,,Tati, tady jsi," vystřelila ze sebe zadýchaně, když zmiňovaného muže předběhla mezi dveřmi.
,,Sophie?" sledoval svou dceru překvapeně.
,,Víš, no, jak jsme se tehdy pohádali, já, chci se ti omluvit, asi jsem to přehnala," vystřelila ze sebe první věc, která ji napadla.
,,To máš pravdu, přehnala jsi to, ale každý děláme chyby," pousmál se na ni Rafael.
V dívce se po té větě vzbudilo spousta pocitů a ani jeden z nich nebyl kladný.
,,Jo, ty jich děláš více než ostatní, takže už vlastně víš, jak v tom chodit," odfrkla si hnědovláska.
,,Co jsi to řekla?" sledoval ji udiveně černovlasý muž.
,,Slyšel jsi, přišla jsem se omluvit, ale čekala jsem, že mi odpovědí bude také nějaká omluva. Dlužíš mi jich víc než dost a stejně tak Scottymu, mámě i šerifovi. Jenže to ty neumíš, uznat vlastní chybu je pro tebe tak strašně náročné," mluvila klidným hlasem a tvářila se, jako by se vlastně nic nedělo.
Uvnitř jí samé to však vřelo.
,,Víš co, neměla jsem sem chodit, zapomeň, že jsem tu někdy byla," zavrčela a vracela se zpět k Jeepu.
,,Všechny fotky jsou smazané," usmál se na ně Scott, když i s Kirou přiběhl k Jeepu, o který se Stiles i Sophie opírali.
,,Bylo to skvělý," vyjekla nadšeně Kira, ,,vlastně děsivý, hodně děsivý, ale zároveň skvělý," usmála se na ně.
,,Nikdy jsem nic takového nedělala, vy jo?" sledovala je s nadšenými jiskřičkami v očích.
,,Jo, jednou nebo dvakrát," usmál se na ní Stiles a věnoval svým dvěma kamarádům pobavený úšklebek.
,,Asi bych tě měl vzít domů," promluvil k černovlásce Scott.
Sophie neušel Kiřin zklamaný výraz, když oba nasedali na motorku.
,,Nechtěla bys na párty?" vychrlil ze sebe v rychlosti.
--
Hnědovláska sledovala své přiopilé spolužáky, kteří tančili do rytmu hudby.
,,Veselý Halloween," vlepila dívka s růžovými vlasy, Stilesovi pusu na tvář.
Ten se se zaraženým výrazem otočil na svou hnědovlasou přítelkyni, které cukaly koutky.
,,Sejdeme se pak," zamumlal a zmizel v davu.
Sophiin i Scottův pohled padl na tančící dvojici.
Isaac a Allison.
,,Sophie," zamumlal její bratr, když se natáhla po kelímku s tvrdým alkoholem.
,,Dneska ne Scotty, dneska mi v tom nezabráníš," zamumlala s kopla do sebe dva panáky nějakého tvrdého alkoholu.
Začínala to na sobě cítit, nikdy neměla nějakou extra výdrž, stačilo ji opravdu málo, aby se dostala do stavu, kdy jí bylo všechno jedno.
Dostala se doprostřed tanečního parketu a začala sebou kroutit.
Isaac ji sledoval se svraštěným obočím.
Někdo si ji zezadu přitáhl za boky a začal se s ní kroutit do rytmu hudby.
Modroočko se chystal zakročit, ale černovlasá dívka mu v tom zabránila.
Sophie se vymanila z chlapcova sevření a opustila sál.
Potřebovala na vzduch.
,,Kdo jste?" zamumlala přiopile, když se kolem ní objevili postavy s maskami na obličeji.
Jeden z nich k ni přistoupil a položil ji ruku za levé ucho.
Jeho zářivě žluté oči jako by ji omámily.
Ty oči bylo to poslední, co si pamatovala než upadla do bezvědomí.
--
,,Začala mluvit o fosforeskujících barvách a pak jsem si všiml, že na sobě ten klíč má chemikálie a to mě přivedlo do skladu chemikálií, ve kterém se Barrow ukrýval a -," nedokončil větu a zastavil se před pečlivě smazanou tabulí.
Sophie i Scott se na sebe starostlivě podívali a pak se znovu podívali na svého přítele.
,,Je to pryč," promluvil zamyšleně Stiles a stále nespouštěl zrak z tabule.
,,To je fuk, mám ten klíč," zamumlal a přešel ke dveřím, které vedly do chemického skladu.
Chvíli převracel svazek klíčů v ruce.
,,Kde to je?" zamumlal a rozrušeně tikal očima po jednotlivých klíčích.
,,Měl jsem ho tu, tohle ráno, přísahám, že jsem ho tam měl," stále kontroloval každý z klíčů, jestli se třeba nekoukl špatně.
,,Ten klíč, o kterým jsi mluvil včera večer?" tázal se jej Scott.
,,Jo, ukázal jsem ti ho, že jo?" podíval se na něj rozrušeně Stiles.
,,Ne, jen jsi o něm mluvil, ale vlastně jsem ho neviděl," zamyslel se hnědovlásek.
,,Tak jo, byl jsem tu před pár hodinami a ta zpráva s Kiřiným jménem byla na té tabuli, bylo to moje písmo," přešel zpět před tabuli.
,,Takže ty jsi odemkl sklad, aby se v něm mohl Barrow schovat a pak jsi mu napsal zprávu, aby zabil Kiru?" sledoval ho starostlivě Scott.
,,Vím jak to zní, ale koukejte na tohle," vytáhl z kapsy zmuchlaný papír, který následně rozbalil, ,,tohle je novinový článek, který vyšel o Barrowovi, když o chytli. O té bombě, kterou použil šrouby a matice, které pak zabalil jako narozeninový dárek, co ti to připomíná?" podíval se na Scotta.
,,Noc lumpáren. Ten vtip, který jsme použili na Kouče," vydechl nevěřícně Scott.
,,Byl to můj nápad, pamatuješ? To není náhoda, nemůže být," sledoval oba sourozence.
,,Nechci znít tak, jako bych ti říkala, že se mýlíš, ale taky si nemyslím, že by ses snažil někoho zabít," položila mu hnědovláska ruku na rameno a starostlivě svraštila obočí.
,,Bylo to tu, bylo to tu," zamumlal s pohledem upřeným na tabuli.
--
,,Můžu?" zaťukala hnědovláska na dveře od Isaacova pokoje.
,,Jo," ozval se chlapcův mírně podrážděný hlas.
,,Musíme si promluvit," podívala se na něj neurčitým pohledem.
,,Jo, to bychom měli," zvedl se od stolu a přešel k ní, ,,nechtěla bys mi vysvětlit, co jsi dělala na té párty?" sledoval ji zamračeně.
,,Nemáš mi co vyčítat, ty a Allison? Vážně mi to příště řekni rovnou, nemám ráda, když mi někdo lže o tom, co cítí, Isaacu," probodla ho naštvaným pohledem.
Nic jí neodpověděl, věděl, že má pravdu.
,,Co budeme dělat?" povzdechl si a sednul si na postel.
,,Asi - asi se budeme muset rozejít," poslední slovo zašeptala, že ji skoro ani nebylo slyšet.
,,Je to vážně to co chceš?" podíval se na ni smutně.
,,Ne, rozhodně to není to, co bych chtěla. Spíš je to to, co je nutné udělat, protože už to dávno není takové, jaké to bylo. Všechno tak nějak, vyšumělo," sedla si vedle něj a svraštila obočí.
,,Jo, to není," zamumlal a sledoval své boty.
,,Máš ji rád? Jako víc rád?" zeptala se na něco, co ji tížilo již delší dobu.
,,Já nevím, něco se změnilo," povzdechl si a přesunul svůj pohled na zamyšlenou dívku.
,,Pak asi s mým návrhem souhlasíš," nebyla to otázka, spíš vyřčení jistého faktu.
,,Jo," vydechl smutně.
Oba jen seděli a sledovali jeden druhého. Bolelo ji to, bolelo ji, že si opět někdo jí blízký vybral Allison místo ní.
Dlouhé a tíživé ticho přerušil zvuk dívčina telefonu.
,,Cože? Hned tam budu," zamumlala do telefonu, vrátila jej zpět do kapsy u bundy a opustila Isaacův pokoj.
--
,,Jsi si tím jistá?" podívala se Sophie na svou matku, když se na její žádost dostavila do nemocnice.
,,Jo, má stejné příznaky jako Claudia," podívala se na ní zkroušená Melissa.
,,To není..to nemůže. Nedává to smysl," mumlala si pro sebe hnědovláska, ,,teď spí?" podívala se na svou matku.
,,Jo, teď spí," Melissa k ní pomalým krokem přešla a chytla její ruce do těch svých, ,,zlato, jestli to má, nedá se s tím nic dělat. Můžeme se snažit jak budeme chtít, ale nepůjde to zastavit," sledovala svou rozrušenou dceru.
,,Zůstanu tu s ním, chci tu zůstat, dokud se neprobere, prosím," podívala se prosebně na svou matku.
Melissa ji nemohla říct ne, viděla, že ji trápí ještě něco jiného, ale nechtěla v tom šťourat, znala svou dceru natolik, že věděla, kdy ji nechat být.
,,Dobře," pousmála se a pustila ji k chlapci do nemocničního pokoje.
Hnědovláska sledovala jeho klidnou tvář. Všimla si velkých kruhů pod očima, které se mu za poslední dny objevily.
,,Měl jsi pravdu, s Isaacem," povzdechla si a sledovala stále spícího chlapce, ,,rozešli jsme se. Očividně to prostě nebylo ono," zamumlala a posadila se na postel vedle té jeho.
Po chvíli se jí začaly klížit víčka k sobě a po chvíli se oddala klidnému spánku.
--
Když se Stiles probral a všiml si spící hnědovlásky, musel se pousmát.
Nechtěl ji budit, a tak ji jen přikryl dekou a pohladil po tváři.
Chvíli ji sledoval a pak s úsměvem na rtech zmizel.