Jsem zpět. Po velmi dlouhé době, co jsem si psala svůj deník. Ve skutečnosti ani nevím, proč jsem nic nepsala. Asi proto, že jsem mrtvá. Když jste po smrti, nemáte moc náladu ani čas na to psát si deník. Na druhou stranu, jak nejlépe dokončit deník, než po smrti? Rozhodla jsem senapsat úplně poslední kapitolu, abych mohla odpočívat v pokoji. Nebudeme se moc dlouho zdržovat a raději začneme.
Po tom, co jsem lhářky Hannu, Emily, Spencer, Ariu a Mon udržela v domečku pro panenky a po té, co přišli na to, že jsem -A, tak mě zavřeli do blázince. Doopravdy. Věřili byste tomu? Ty mrchy mě prodali. Nesnáším je. Na druhou stranu jsem alespoň nespáchala sebevraždu, protože mě holky a Alison donutili zůstat a poslali mě do toho hrozného ústavu. Nesnášela jsem to tam. Bylo to jako vězení s vycházkami, kde jste žili většinu svého života. Nicméně, mělo to i světlou stránku. Potkala jsem tam svou lásku. Můj milenec, Archer Dunhill, působil jako doktor, přitom vlastně doktor ani nebyl. Chodila jsem k němu na terapie a měl mi předepisovat léky, dělali jsme ale úplně jiné věci. No, zbytek si domyslíte.
Byl to ovšem podvod. Neléčil mě. Já nechtěla. Když jsem měla šanci dostat se ven, museli jsme všechny přesvědčit, že jsem naprosto vyléčena. Ikdyž to nebyla tak úplně pravda. Jinak bych se nedostala ven. Alison přesvědčila všechny holky o tom, že jsem zdravá. Ovšem Aria to při pohovoru, kde se mělo rozhodnout o mém propuštění, pokazila. Byla jsem tak naštvaná, ale vlastně ani ne. Kdo byl mluvil mile o zrůdě, která je týrala několik let. Nakonec její výpověď nebyla úplně uznána a já mohla jít ven. Alison vše tak nádherně připravila. Večeřely jsme spolu, byly jsme šťastné. Já ovšem šla ven, do kostela. Přišla Mona, načala mi nadávat. Já se neudržela a chtěla jí něco udělat, zranit ji, možná i zabít, přesně si to nepamatuji. Pak se to zvrtlo. Mona začala jančit, dostala vztek a shodila mne z věže. Já tento pád nepřežila, zemřela jsem. Trvalo to několik hodin, respektive celou noc, než mne našli, uspořádali mi pohřeb a já měla konečně klid.
Jak se ale pomstít? Můj milovaný Archer to udělal. Jsem mu neskutečně vděčná, ale nenašel správného viníka a mučil moji sestru. Mary, má pravá matka, pomohla Archerovi s plánem. Převlékli se za Wildena a Jessicu D. aby si Alison myslela, že zešílela a zavřel ji do špitálu, kde jí prováděl nehorázně zlé věci. Bylo mi jí líto, ale nemohla jsem jim už jinak vysvětlit, že to byla Mona. Bohužel. Děvčata na to pak přišla, pomohla Ali a zabili mou lásku! Byla jsem na ně neskutečně naštvaná a kdybych byla naživu, něco hrozného bych jim provedla. Už jsem ale nemohla. Musíte se se smrtí smířit, je to bohužel část života. Nakonec ale naleznete světlo a setkáte se se svými blízkými, jako já s Archerem, který se provdal za Alison a po té jí opustil.
To je konec mého příběhu, víc toho nemám. Doufám, že vás můj deník moc neunavoval a někdy příště nashle!
P.S. Nikdy nevěřte hezké holce s tajemstvím.
-A