JAMES' VIEW (o dva dny později)
Seděl jsem na policejní stanici s Drewem po pravé ruce - ironie tohle - a poslouchal dlouhý proslov policajta. I když při většině jeho slov jsem byl myšlenkami jinde, takže jsem jen kýval, kdyby mě momentálně obvinil z vraždy, asi bych mu to potvrdil.
Po chvíli práskl deskami o stůl před námi až jsem se lekl a můj výraz musel být fakt úžasný, když jsme se na něj díval jak na kokota, co mě vytrhává z myšlenek.
"Chlapci, já vím, že vám to tu možná přijde nudné a radši by jste se venku tahali za ocasy nebo-" S Drewem jsem se na sebe podívali a i přes tu všechnu nesnášenlivost jsme se rozesmáli. "-co jsem zase řekl?"
"Že by se tahali za ocasi." Ozval se druhý celkem ještě mladý policista, který byl celý červený momentálně. Asi jak se snažil nesmát.
"Panebože, mohli by jste vyrůst z puberty už...no máte někdo zkušenost s policií?" Koukl na nás a asi se snažil 'nenápadně' vypátrat, jestli už jsme nezmlátili půlku Anglie a královnu Alžbětu k tomu.
"Jo." Ozval jsem se a Drew povytáhl obočí.
"Vážně pane McVeyi? O co šlo?" ten policista byl nějakej zvrhlej, najednou se jako když zlomyslně usmíval.
"Koupal jsem se v boxerkách v zátoce, kde se po určité večerní hodině nesmí." Řekl jsem naprosto vážně a v hrudi mi poskočilo, když jsem si na to vzpomněl. Pak jsem se ještě nezapomněl zlomyslně usmát nazpět.
"Aspoň žes na sobě něco měl, kdo je na tebe zvědavej." Odfrkl si Drew a v podstatě to bylo po prvý, co na mě promluvil od toho incidentu.
"To bych ti neměl říkat, nebo by jsi měl v zápisu další napadení osoby." Usmál jsem se nasraně a on už chtěl něco říct, kdyby ho ten páprda nezastavil.
"Hele přestaňte, ta kočička vám za to nestojí-"
"Kočička?!" Zvedl jsem se ze židle naštváním. Kdyby se na mě ten mladší cajt nepodíval s pohledem 'neřeš to' asi bych měl problém se soudem, že jsem zmlátil policistu. Zase jsem si sedl. "Mohli by jsme to tady prosím rychle ukončit? Nikdy jsem nikoho předtím nezmlátil, nemám záznam. Nic."
"Já taky ne." Ozval se Drew.
"Tak teď už máte." pleskl rukama starouš. "Andrew." Otočil se na toho druhýho a kývl hlavou. Ten se zvedl a odešel. Co to sakra? "Charlie Hope Cooperová?"
"Ano." Ozvalo se ode dveří a mě vyschlo v krku. Pohlídl jsem na ní a viděl vybarvené pohmožděniny, naštěstí né tak moc jako ty mé a Drewa. Ani se na mě nepodívala.
"Posaďte se u nás, panenko." Charlie si sedla vedle mě na jediné volné místo v místnosti a já viděl jak se zaksichtila při jeho děsném nazývání. Škublo mi v hrudi, protože jsem najednou nevěděl, jak se mám chovat vedle ní. "Chcete je zažalovat?"
"Proč?" vystřelila pohledem.
"Újma na zdraví a podobné. Nehrajte na city, každá něco chce." Tak ten má asi slušný problémy u něj doma, nebo si pohmoždil mozek než sem vlezl.
"Nemám důvod." Odsekla skoro až drze. Bože jak já ji zbožňuju. Stop! "Já se je jen snažila od sebe odtrhnout, to je celé."
"Takže jste nehrála žádnou roli při jejich potyčce."
"Ne."
"Proč jste se poprali?" Obrátil se na nás.
Chtěl znásilnit holku, kterou miluju, ještě k tomu už podruhý? Koukl jsem se na Drewa jak se koukal na zem vyděšeně, protože už si uvědomoval, co kdysi udělal a na Charlie, jak si kouše urputně ret. Kdybych řekl, to co jsem chtěl, uvedl bych Charlie do něčeho, co ona nechce řešit. "Jak jste říkal předtím, bylo to kvůli holce. Oba jsme ji poznali ehm...nedávno a oba jsme ji chtěli no a tak no. A nestálo to za to, protože stejně zdrhla do ehrm-"
"-Střední Evropy." Dokončil Drew a pohledem mě udiveně skenoval. "Ona je totiž z Čečenska."
"Čečensko je v Rusku debile, což je východní Evropa." Procedil jsem skrz zuby k němu. "Z Česka." zvýšil jsem hlas.
"Jo přesně tak." Přitakal Drew a já jen kýval hlavou.
"Tak já myslím, že ten rozsudek necháme, jak je zapsaný... Drew Tilanus Dirksen je v podmínce za napadení osoby, jak bylo řečeno už v nemocnici, to vy jste byl ten, co udeřil první, pokud se ještě dostanete do podobné situace hrozí vám vězení. James Daniel McVey tímto nemá velký podíl vinny a tato dívka už vůbec ne, slečno Cooperová, zlatého bludišťáka za pomoc nedostanete." Zaklapl desky a Charlie nadzvedla zamračeně obočí. Myslím, že kdyby nebyla na policii, už mu jednu ubalí. Jako my všichni tři už.
"Můžu jít?" Stoupla si a ten polda na ní chvíli civěl, jakoby jí neslyšel. "No co já pro vás taky zlatýho bludišťáka nemám." Pokrčila rameny a drze našpulila rty. Já jsem málem vyprskl smíchy. Bože ona je úžasná.
"Běž, utíkej." Otevřel jí dveře ten mladší a když zavíral, tak se s pohledem do země tlemil.
"Budete se od sebe držet dál?" podíval se na nás vytočeně - díky Charlie.
"V tom není problém, zítra už mám být v Glasgow." nadzvedl jsem dlaně, jakože je mi to fuk.
"Pro mě taky ne. Mám podmínku, nechci, aby mě máma zabila kvůli nějakýmu kytaristovi."
"Vtipný." Zpražil jsem ho pohledem.
"To by vás nezabila máma, ale já. Jděte do pryč, už vás nechci vidět. Nahlaste se ještě na hrabské(asi jo, když nemají kraje)stanici. Nazdar." kecl do židle a ten u dveří se na nás smál.
"Nemáte číslo na tu holku?" Vyšel s námi.
"Cože?" vyletělo jak ze mě tak z Drewa.
"Jen jsem se ptal." Nadzvedl ruce na obranu.
"Si myslím." Zapíchl jsem do něj pohled, i když on už nevnímal.
-
"Jsem doma!" Zahučel jsem jen, co se otevřely dveře. Stejně se jen sbalím a zase vyrážím pryč.
"Jak to šlo?" Najednou se nahrnuli všichni tři členové mé rodiny a další tři hlavy do chodby.
"Proboha co tu všichni děláte?" Vykulil jsem oči hlavně na ty tři hlavy.
"Budou si tě hlídat." Založil si ruce na hrudi táta.
"No jo ty jsi náš zlobivý hoch." Rozcuchal mi vlasy Tris a já protočil se smíchem očima a další dva se ke mě nahrnuli do objetí.
"Auu." Sykl jsem bolestí u žeber, kde na mě visel Bradley. Všichni na mě zděšeně pohlídli. "Asi další pohmožděnina." Jen co jsem to řekl, mi máma sundala tričko. "Bože mami!"
"Jamesi hezky se vybarvuješ." Prohlásil táta a všichni zírali na monokl velký jak Wales na pravé straně žeber.
"Mohl by si mi říct proč-" začal Tris.
"-a tohle je co?" přerušila ho Sophie, která stála za mnou. Snažil jsem se na svoje záda kouknout, ale jaksi nejsem tak ohebný, abych si na ně viděl samozřejmě, místo toho jsem viděl další vyjevené pohledy.
"Co co?" Nechápal jsem.
"Máš je poškrábaný. To tě Drew škrabkal na zádech?" vyprskl smíchy Brad.
"Ne?" Kdy mě co/kdo poškrábal? "Čokoláda!" Vjel sem si rukama do vlasů.
"Řekli lehký otřes mozku? Já bych řekla, že by ho měli ještě vyšetřit." Podotkla Sophie a já jí majzl po rameni a ostatní se zasmáli.
"Teď nám řekni, jaký veřejný práce ti nařídili." Koukla na mě máma. Vtipálek. ha ha ha.
"Nic nemám, možná jen nějaký malý záznam, ale neměl bych mít nic, Drew napadl mě a má podmínku, Charlie taky nic nemá." Najednou jako bych měl knedlík v krku, když jsem řekl její jméno.
"Díkybohu!" Usmála se na mě mamka a všichni jsme se přesunuli do obýváku na čaj.
"Ty jsi mluvil s Charlie?" Ozval se najednou Tris naproti mě v křesle.
"No to zrovna ne, přišla tam svědčit, aby to mohli uzavřít." Koukal jsem se hlavně jinam než do jeho očí. "Proč se ptáš?"
"Jen jsem jí od toho, co jste předvedli, neviděl." Koukal do blba.
"Ani v nemocnici si jí nepotkal?" Zeptal se táta při naklánění se k hrnku s čajem.
"Charlie v nemocnici nebyla ne?" Zamračil se Con a já se snažil polknout ten 'knedlík'.
"Ale byla. Byla zrovna u Jamese, když jsme přišli." Díky mami teď je pozornost zase na mě. "Škoda že musela hned jít, dlouho jsme jí neviděli." Nadechl jsem se těžce, protože nevím, co jsou moji rodiče ještě schopni říct. A vzhledem k tomu, že kluci nic neví o tom, že Charlie tady byla...
"Odkud znáte-" Tris byl znovu přerušen moji milovanou sestrou.
"-No to je pravda, chtěla bych jí víc poznat, sleduju jí už nějakou dobu na instagramu a...a zdá se fajn. Viď Jamesi?" Koukla po mě s napjatým úsměvem.
"Jo jasně, furt o ní mluví! Aspoň, že za mnou došla, protože měla pro mě ehm nějaké ty zprávy o tom, jak to bude probíhat s policisty!" Vydechl jsem a stiskl své sestře nenápadně ruku, jako znamení vděku. Nechcete mi někdo nabídnout roli ve filmu? Dobře, tak né no.
"Aha. Chtěl jsem jí ještě vidět než odjedeme na ty necelý tři měsíce." Povzdechl si Tris.
"Počkat. Ona nejde na žádný z našich koncertů?" Narovnal jsem se na místě.
"Ne. Joe mi volal, že Charlie za ním přišla dneska, asi hned po tom, co odešla z policejní stanice, do studia a řekla mu, že teď když bude velký rozruch ohledně té rvačky, bude lepší když se nebude ukazovat, protože v té rvačce byla taky jistým způsobem zapletená." Kroutil hlavou a já nemohl uvěřit tomu, co slyším. Vím, že říkala, že si na ní třeba někdy vzpomenu, ale já myslel, že to byla jen jakási metafora, né že jí tak dlouho nebo vůbec neuvidím.
"Navíc to navrhoval i management, ale je divný, že nejsou až tak naštvaní, jako bývají normálně, asi se jim to podařilo ututlat, nebo nevím, co se jim tak úžasnýho stalo." Uchechtl se Con. "Ale já jí na nějakou show ukecám." Mrkl na Trise, ale já už byl v myšlenkách jinde.
"Management...aha."
Něco mi tu nehraje.
Ahoj! Konečně zase něco vydávám. Je to krátké vím a možná ani né moc záživné, ael i tak to někdy musí být, aby jsme se posunuli dál.
Co si myslíte, že bude dál s #Charmes? A co management? A co kluci, co si myslí, že byl důvod k rvačce mezi D a J? (I would love to know)
Lots of hugs,
DwarfDreamy xx
12/08/2017