CHARLIE' VIEW
Už jsem se pomalu probouzela a ucítila jsem polibek na mém čele. "I wanna love you with the lights on..." další polibek přiletěl na mojí tvář, nedokázala jsem se neusmát. "...hold you 'til the nights gone." A dalších několik. Otevřela jsem pomalu oči a koukala na jeho tvář beze slov. To jak mu jednu stranu obličeje ozařovalo únorové sluníčko a ten jeho nepopsatelný pohled. Hřejivý úžasný jakoby rozplývající pohled a on se tak díval na mě. Jak to že já? " Darling I wanna see every inch of you, I get lost in the way you move." Dokončil a začal mě lechtat, zrovna když jsem byla uprostřed rozplývání.
"Jamesi!" Smála jsem se a snažila se ho ze sebe shodit, což nebylo nejlehčí, protože to já jsem byla přišpendlená na matraci. "No dobrý ráno." Pročísla jsem mu vlasy, když mě přestal lechtat, ale stejně byl na mě.
"Dobrý." Usmál se nakřivo a políbil mě na rameno.
"Mohla bych si tě pronajmout jako ranní probuzení?" Zasmáli jsme se. Chvíli jsme si ještě povídali, pak už jsem se zvedla a oblíkla se, Jamese jsem musela dotáhnout do kuchyně, protože se mu vůbec nikam nechtělo.
"Můžu si tě já pronajmout na snídaně?" Nadhodil sedící naproti mě u stolu.
"Vždyť je to jen nakrájené ovoce s oříškama." uchechtla jsem se.
"Ale je to krájené s láskou." Mrkl na mě šibalsky.
"Tak určitě." Pronesla jsem ironicky.
"Hele!" Namířil na mě vidličku a oba jsme se krátce zasmáli. "Jak budeme brát tu včerejší noc?" Už zase koukal do misky a já se nepříjemně zavrtěla na židli.
"Ehmmm jako kamarádskou...službu?" Vyjelo mi poslední slovo o tóninu výš.
"Aha." Rozesmál se. "Jak často můžu používat tyhle služby?
" Například jako když jsou hasiči. Jen když je to vážný. Nemůžeš jim přece volat, když se nic neděje." Nevím, co jsem to právě vymyslela zase, ale jeho to asi zaujalo.
"To abych začal pálit baráky." Zamumlal a já na něj vykulila oči a on vyprskl smíchy. "Kamarádko." Zaksichtil se a já se zasmála.
"Řekla bych, že už by jsme to měli utnout, chápeš? Ty si to potřeboval, já taky a to je celý, prostě jsme si udělali takovou službičku a život může jít dál." Kývala jsem hlavou a snažila se tvářit, že prostě tohle zvládnu.
"Chápu, naprosto." Napil se čaje. Ticho přerušil můj vyzvánějící mobil, díky čemuž jsem nadskočila, protože jsem to vůbec nečekala a James se mi začal smát. Propálila jsem ho pohledem a zvedla mobil.
*"Prosím?"
"Charlie? Ahoj."
"Čau Trisi. Copak potřebuješ?"
"Šla by jsi dneska do studia? Mohli by jsme pak jít někam ven."
"Jo jasně, moc ráda." Usmála jsem se a James napjatě čekal. "Tak zatím čau."
"Jojo čaaaau."*
"Jdu dneska do studia a pak s Trisem ven." Oznámila jsem mu, protože na mě házel pohledy jako ať mu to řeknu.
"Super, můžeme jít spolu." Usmál se.
Potichu jsme se oblíkli a vyrazili ven. Nevím, proč najednou bylo takové ticho mezi námi.
"Ehm...jaký byl tour?" Začala jsem naprosto vytřepaně, jako bych s ním mluvila poprvé. Nechápu se.
"No uh no jako šlo to." Koukla jsem se na něj a viděla, jak zakroutil hlavou, jako by si se svojí odpovědí nebyl úplně jistý.
"Tohle je divný." Prohlásila jsem a zastavila se na zastávce nadzemky.
"Co tím myslíš?" Ani se na mě nepodíval.
"Co asi? Tohle ticho, to už si jako nemáme co říct, nebo co se děje? Po včerejšku to nechápu, nebo to bylo tak zlý, já-*Prosím?" zase někdo otravuje a James se kouká na své boty, super konverzace.
"Halóó Charlie jsi tam?"
"Jo jasně, promiň. Copak potřebuješ?" Nečekala bych, že mi bude volat kamarádka ze školy.
"Co ten dort, jak to teda bude."
"Theo sakra, já jsem...já jsem-"
"-ty jsi?"
"Dělala tu čokoládu, ale...ehm..." James najednou hodil pohled po mě a hypnotizoval mě. "...jsem to neodhadla a koupila jí málo, bu-budu to muset udělat dneska večer assii." A ten člověk naproti mě se rozesmál. Já ti dám McVeyi! teda nedám...
"Tak co kdybych se večer stavila a pomohla ti?"
"Dobře. Tak ahoj!"
"Ahoj!" Shit.*
"Co se směješ?" Drkla jsem do něj se smíchem.
"Jen..." Přiblížil se k mému uchu. "...nezapomeň koupit hodně tý čokolády." Zašeptal a já se zhluboka nadechla s naskakující husinou.
"Neboj se." Polkla jsem a usmála se na něj a koukala do jeho očí pár centimetrů ode mě a pak šla do dveří právě otevřené nadzemky. "Jdeš?" Zasmála jsem se na něj a on se rychle rozchodil směrem ke mě.
-
Došli jsme do studia a naštěstí už jsme si měli o čem povídat, jako by to trapný ticho předtím se ani nestalo. Vešli jsme do dveří hlavní místnosti se smíchem a všichni se otočili na nás.
"Ahoj lidi." Zasmála jsem se u pozdravu, protože jsem furt vstřebávala Jamesův vtip.
"Čau všichni." Ozval se i James, který byl přímo za mnou a když jsem se na něj podívala měl takový úšklebek, jako by se chtěl rozesmát. Všichni nás mezi tím pozdravili se zvláštními pohledy.
"Jak to že jste přišli spolu?" Přivřel oči Tris a my oba jsme sebou plácli na gauč vedle sebe, ale tím jak se to zhouplo jsem se omylem posunula k Jamesovi až jsem byla ramenem skoro na něm.
"Uh promiň." Usmála jsem se na něj a on jen máchl rukou a usmál se taky.
"Na vás mluví opičáci." Ozval se Brad a my se rozesmáli. Opičáci? Vážně Brade?
"Já jsem Charlie nabral cestou...jako že jsme se potkali po cestě sem." Odpověděl ještě s rozesmátou tváří a já přikývla, abych to potvrdila.
"A kde si spal?" Začal se ptát i Joe.
"V hotelu." Řekl nevýrazně.
"Jdu si do automatu pro čokoládu, chce někdo taky?" Pomalu odcházel ke dveřím Con.
"Promiň Condore, ale s tebou ne." Založil si ruce na hrudi James a oba jsem se zase šíleně rozesmáli.
"Jde jen o čokoládu." Protočil očima v rozpacích Connor. "ČOKOLÁDA."
"Panebože kolikrát to hodláš ještě opakovat." Nadechla jsem se ze smíchu.
"Přemýšlím, jestli bych se neměl začít bát." Přeskakoval očima po nás Tris. "To jste se museli zdrogovat nebo co? Přemýšlím, kdy naposledy jsem viděl vás dva se smát jen spolu...nikdy!" Naklonil hlavu a jakoby si nás prověřoval.
"Jasně Trisi, abych neměla vůči Jamesovi vražedný sklony, musela jsem se zdrogovat." Protočila jsem očima.
"Už ti aspoň James řekl, co dělal, jak jsme ho hledali?" Zasmál se Tris.
"No-" Začal James.
"-pššt!" Sekl ho Joe. "O tom mluvit už nebudeme, nic se nesmí nahoře dozvědět."
"Tak to bych tu neměla sedět." Ušklíbla jsem se.
"Proč?" Sedl si naproti mě Joe.
"Protože to tvoje 'nahoře' mě má strašně moc v lásce." Usmála jsem se ironicky. "Trisi, napiš mi a sejdeme se pak někde." Začala jsem se zvedat, ale James mě přitáhl prudce za ruku.
"Co o čem to mluvíš?" Tris rozhodil rukama a Joe pohled sklopil dolů.
"To je jedno." Máchla jsem rukou.
"No to teda není, chtěl bych vědět, proč moje nejlepší kamarádka nemůže být ve stejný místnosti jako já, ještě k tomu když si tu furt někoho zveme, není to žádný tajný místo." Zvýšil hlas Tris.
"Dal jsem jim Charliino číslo." Zamumlal Joe. "Kdyby se něco stalo, kdyby jeden z vás nebral telefony a byla tu ta možnost, že je Charlie s váma, takhle mi to aspoň řekli." Koukl na mě a kývl.
"Volali mi, že si na ně mám dát pozor, jestli skončím s jedním z vás, zruinují mě i toho člena a bude jim všechno jedno...bylo toho víc, ale nechce se mi to řešit." Zavřela jsem na chvíli oči. "Jen teda hlavní důvod je, že jsem náctiletá a že jsem prý dítě a kdo ví, co bych mohla ve svým 'nevyvinutým mozku' vymyslet." V tu chvíli sebou James vedle mě škubl.
"Asi nemají moc smysl pro originalitu, čokoláda byl dobrej nápad." Odkašlal si James a já se spíš málem udusila vlastní slinou a sedačka začala vibrovat. "Pardon, někdo mi volá, půjdu to vyřídit ven, nikdy tu není signál." Zvedl se James a odešel pryč se šklebem na mě.
"Jak to? Co to myslel?" Vykoktal Tris.
"Neřeš to." Zasmála jsem se krátce s červenými tvářemi.
Ještě s Joem jsme si povídali trochu o tom managementu, ale nemohli jsme moc, někdo z nich byl většinou v téhle budově. Tris mezitím vypil Conovi asi půlku čokolády a Brad se přidal do rozhovoru s námi s obavami. A mě bylo jasný proč se tak obával.
"Co je to venku za hluk?" Svraštil obočí Tris a zvedl se tak rychle, že se židle zatřepotala.
"Já jsem na twitter nepsal, že tady budeme." Docházel za Trisem k oknu Brad a snažili se poprat s roletami.
"Ještě aby si něco psal zrovna ty." Zasmála jsem se a přiběhla k nim vesele. To jsem ještě nevěděla, co uvidím. Kluci odšoupli rolety a já viděla obarvenou blonďatou hlavu a Jamese...Jamese řvát na Drewa. "Oh do prdele." Cukla jsem sebou a rozběhla se ven. Málem jsem srazila někoho na chodbě a málem se rozplácla na schodech, jak jsem je brala po dvou. Strčila jsem do silných dveří a ofoukl mě vítr. Nestihla jsem si vzít bundu.
"No a jak si to jako představuješ? Tohle se snad dělá?" Strčil James do Drewa.
"Takže je to pravda! Ty jsi takovej čůrák, vyfouknout mi holku do postele." Dal facku Drew Jamesovi. No to snad ne.
"Takhle o ní sakra mluvit nebudeš ty kokote vyjebanej." Odstrčil ho od sebe a já v šoku stála u dveří a ani jeden si mě zatím za zítkou nevšimli.
"Pravě že nevyjebanej." Zaksichtil se Drew. "Jaká je co? Stejně si nebyl první a nebudeš ani poslední." Dorážel na něj.
"Myslíš si, že znásilnit někoho, když je opilej je nějaká výhra? Se mnou by nemusela být nalitá. To bych já nikdy nikomu neudělal...Ty jseš tak neuvěřitelnej kokot! Jak si jí to mohl udělat?" Chytl ho za mikinu a přitáhl k sobě. Nikdy jsem to nebrala jako znásilnění. Měla bych?
"A na co si hraješ ty? To že jsi celebrita neznamená, že budeš šukat každou z Londýna."
"Tak tohle si přehnal, na tom jestli jsem nebo nejsem celebrita fakt nezáleží. To že jsi prostě kretén je už věc druhá." Pustil ho James a já mohla vidět jak se na něj sarkasticky usmál.
"Kdo tady komu bude říkat, že je kretén. Jediný co chci, je ona. Ty seš mi úplně někde namachrovanej debile." Odfrkl si Drew a James jen nasraně kroutil hlavou.
"Ale ji nikdy nedostaneš." To máš pravdu Jamesi.
"A ty snad jo?" Strčil do něj agresivně Drew.
"To jsem neřekl, každopádně si zaslouží mnohem víc, než dostává, víc než by dostala třeba i ode mě." James vypadal zamyšleně.
"Prosim tě je to jen malá kurvička." Cože? V tu chvíli se Jamesova pěst přesunula pod Drewův nos a praštila ho silně. Drew se zapotácel dozadu a já si údivem zakryla pusu rukou. Musím něco udělat, takhle to nejde. "Přehnal si to!" Drew se vrhnul na Jamese a chytl ho pod krkem. James máchal ruce po něm, aby ho praštil.
"Nikdy jí nedostaneš." Zasmál se na něj přiškrceně James a odstrčil ho rychle od sebe a já slyšela jak se hlasitě nadechl. "Nikdy." Vyplázl na něj jazyk a dával tak najevo, že se ho vůbec nebojí.
"Hajzle!" Drew do něj strčil a pak se tam začali pořádně mydlit. Musím to zastavit. Z poza rohu jsem se odvážila ukázat, ale oni si mě stejně nevšímali.
"Přestaňte!" Vletěla jsem rychle k nim, ani jeden se na mě nepodíval a dál ve vzduchu lítaly nadávky. "Dost už." Šťouhla jsem do Drewa, ale mě nevnímal.
Ve chvíli kdy se od sebe trošku vzdálili jsem mezi ně vběhla a ani nevím, co jsem chtěla udělat, ale Drew se rozpřáhl a praštil tak, že se div moje hlava neobrátila o 180 stupňů s já jsem prudce kecla na chodník. "Oh shit." Slyšela jsem Drewa.
"Panebože Charlie!" Z druhé strany James a poté jsem cítila jak se mě dotkl.
"Nedotýkej se jí." Skočil na něj Drew a už zase se prali. Sice mě bolela tvář a viděla jsem trochu rozmazaně, ale tohle jsem musela zastavit, můžou dopadnout ještě hůř.
"Nechte toho kurva!" Tahala jsem už na nohách za Jamesovu mikinu. Ale oni to měli jak na střídačku, jeden měl převahu, za chvílí ji měl ten druhý. Obcházela jsem je jako debil a snažila se je rozdělit, zatímco oni už nenadávali jen na sebe, ale i na mě, že mám jít pryč. James udeřil Drewa tak, že zacouval dozadu a i s Jamesem se svalili na zem. "Prosím." Nevěděla jsem, co dělat.
"JAMESI IHNED SE ZVEDNI A PŘESTAŇ!" Ozval se Joe od dveří a já se tam ani nepodívala a klekala si na zem k nim, abych je měla možnost odtrhnout. James na jeho výzvu jen zamručel a dál se tam mydlil s Drewem a já se snažila je zastavit, místo toho jsem ještě několikrát schytala rány od jejich rozhazujících rukou. Ale bylo mi to jedno. Bála jsem se, že Drew něco udělá Jamesovi a vzhledem k tomu, že James měl větší sílu, jsem se bála i o Drewa.
"Joe prosím pomož mi." Zakňourala jsem i když jsem takhle znít vůbec nechtěla. "Jamesi nech toho, nemá to cenu, nestojí ti to za to." Trhla jsem ho za rameno, ale dostala jsem šlehu po čele.
"Charlie BĚŽ PRYČ." Koukl na mě James se zaťatýma zubama.
"Nikam nejdu." Zamračila jsem se na něj a Drew mu vrazil pěstí do tváře, tak jsem do něj strčila, ale James si ho otočil pod sebe a byl v převaze. Do celého toho hluku jejich nadávek a křičícího Joea, začalo houkat auto. Policejní auto.
"No super máte, co jste chtěli!" Pleskl rukama Joe. Oni dva se od sebe odvalili a oba prudce dýchali v leže na silnici a oba měli obličeje do červena a Jamesovi se z nosu řinula krev, Drew nevypadal o nic líp.
"Ještě jsem s tebou neskončil." Zamumlal Drew. James nic neřekl, jen ležel se zavřenýma očima.
"Tak pánové." Objevil se nad náma -já stále v šoku seděla na zemi u nich- policajt. "Jdete s námi." Popadl nejdřív Drewa za rameno, který se na něj málem svalil, zatímco James se pomalu zvedal sám a sykal bolestí. "Bruci prvně to bereme do nemocnice!" Zakřičel na druhého policistu ten u nás v tu chvíli kdy se mu pod rukama podlomil James.
Ahoj!
Co si tom myslíte?
Co James? Drew?
Ještě bych se chtěla zeptat, co si myslíte například o Mich? (I když v tady teď nebyla)
Hrozně moc se omlouvám. Řekněme to jednoduše, život není lehký a předchozí prokrastinace byly vážně moje chyba, ale tentokrát to jinak nešlo, pokud by jste nechtěli, aby kapitoly vypadali vážně špatně.
Lots of love, DwarfDreamy♥