V minulém díle jste četli:
Z pohledu Louise:
Zkoušel jsem jí několikrát volan, psát. Seděl jsem doma na sedačce jako tělo bez duše. Právě tohle jsem nechtěl. Nechtěl jsem o ni přijít. A teď se mi všechno hroutí. Debilní paparazzi. Proč se musí pořád do všeho motat? Jako by nestačilo, že mi zničili všechny vztahy, teď musí i tenhle s Maggie.
Nová zpráva. Od Maggie!?
Můžeme se sejít za půl hodiny ve Starbucks, kde jsme se potkali poprvé?
Jako by mi znovu začalo být srdce. Rychle jsem jí odepsal jednoduché Budu tam a vyrazil ven. Sice se máme sejít až za půl hodiny, ale něco si musím zařídit.
Šla jsem po ulici, lidi se na mě znovu otáčeli. Snažila jsem se nevšímat si jich. Už jsem stála před dveřmi do Starbucks a chtěla je otevřít, ale někdo mě chytil za druhou ruku.
''Maggie'', slyšela jsem ten tichý známý hlas. Byl v něm slyšet strach. Zavřela jsem oči a nadechla se. Otočila jsem se a uviděla toho kluka, do kterého jsem se zamilovala. Rozhrabané vlasy, tričko, riflová bunda a černé kalhoty. V ruce držel růže. Musela jsem se usmát. Viděla jsem, že po mém úsměvu se Loui uvolnil a oddechl si. Růže mi podal a já si k ním přičichla. Voněly úžasně.
''Děkuju'', pošeptala jsem.
''Nepůjdeme se raději projít do parku?'', zeptala jsem se. Myslím, že je to dobrý nápad. Alespoň budeme sami. Kývla jsem. Šli jsme směrem k parku. Ze začátku bylo ticho. Trapné ticho. Bála jsem se něco říct, ale musela jsem.
''Vysvětlíš mi to všechno prosím? Od začátku'', řekla jsem a na konci se mi zlomil hlas. Sakra. Loui ukázal na lavičku, která byla kousek od nás. Kývla jsem a oba jsme šli k ní. Sedli jsme si a Louis se nadechl. Podíval se mi přímo do očí.
''Během posledních dvou let jsem potkal několik dívek, do kterých jsem se zamiloval. Bylo mi s nimi skvěle. Bohužel, se do nich pokaždé začali navážet paparazzi. Dokonce i některé Directioners. Nezvládli to, a už byl konec. Každý vztah mi po měsíci skončil. Byl jsme z toho vždycky špatný. Záleželo mi na nich. A tak jsem si vyhledával dívky, se kterými jsem neměl vážný vztah. Noviny měli pravdu, tenhle měsíc jsem se na veřejnosti objevil se 3 holkama. Ty jsi 4. Ale to jen všechno kvůli slávě. Nikdy mi vztah nevyšel. Proto jsem ti neřekl, že jsem ten Louis z One Direction. Bál jsem se, že ani ty by jsi tohle nezvládla'', řekl. Poslouchala jsem každé jeho slovo.
''Bál jsem se, že by to nevyšlo. Já, já jsem se do tebe vážně zamiloval. Ten večer, co jsme se potkali, jsem seděl doma u mobilu a čekal, jestli zavoláš. Nemohl jsem tě dostat z hlavy Maggie. A bál jsem se, co by jsi řekla na to, že jsem členem nejslavnějšího boybandu na světě. Nechtěl jsem o tebe přijít'', pokračoval.
''S tebou, jsem se necítil jako ten Louis z One Direction. Před tebou jsem si na nich nemusel hrát. Měl jsem pocit, že mě někdo má rád ne proto, kdo jsem, ale proto, jaký jsem'', dokončil svůj proslov.
Nevím, co na tohle říct. Už mi to konečně dávalo smysl.
''Omlouvám se Maggie. Vím, že jsem ti to měl měl říct, ale j-''
Přisunula jsem se k němu a svoje rty přitiskla na ty jeho. Nečekal to, poznala jsem, že to nečekal. Cítila jsem, jak se jeho tělo uvolnilo. Po chvíli se naše jazyky sešli. Jeho horký dech. Jo, možná mi to měl říct. Ale svým způsobem ho chápu. Musí to být hrozné, když ho paparazzi pořád sledují, vědí o každém jeho kroku.
''Už tě znovu nenechám odejít. Nechci o tebe přijít'', pošeptal mi. Už je mi jedno, co si noviny budou psát. Teď už jsme jen on a já.
''Je ještě něco, co bych měla vědět?'', zeptala jsem se. Seděli jsme blízko sobě.
''Všechno ostatní už víš'', řekl. Doufám že je to pravda. Jsem ráda, že už o něm vím konečně všechno.
''Maggie, já.. hrozně rád bych byl tady s tebou, ale musím do studia. Měl jsem tam být už před půl hodinou, ale tuhle naši schůzku jsem nechtěl rušit'', řekl Louis smutně. Usmála jsem se. Místo povinností sedí se mnou na lavičce v parku. To je pěkný.
''To je v pohodě Loui'', ujistila jsem ho. Stoupl si a já s ním taky.
''Večer ti zavolám'', řekl a věnoval mi polibek na tvář.
''Pa'', řekl.
''Pa Tommo'', řekla jsem. Usmál se a po chvíli vyšel z parku. Sedla jsem si na lavičku a v hlavě si opakovala všechno, co mi řekl. Nakonec jsem se zvedla a šla domů.
Z pohledu Andyho:
Z práce mě pustili dřív, protože šéf potřeboval zavřít. Seděl jsem v obýváku a díval se na telku. Lissa byla v práci a Maggie? Vlastně nevím. Možná si šla provětrat hlavu.
Po dvou dílech Teorie velkého třesku jsem slyšel bouchnutí vchodových dveří. Po chvíli se Maggie objevila v obýváku.
''Ahoj'', pozdravila mě s úsměvem.
''Ahoj, kde jsi byla?'', zeptal jsem se hned. Převrátila oči. No tak jsem se zepal no.
''S Louisem'', řekla. Cože? S Louisem?
''S Louisem?'', řekl jsem udivenně.
''Ano, s Louisem. Všechno jsme si vyjasnili'', řekla a šla do kuchyně. Hned jsem ji následoval.
''Takže, vy jste jako spolu?'', zeptal jsem se. Vytahovala si plechovku vanilkové coca coly.
''Asi, asi jo'', řekla. Oh bože. Proč ji nemohl nechat na pokoji.
''Nějaký problém?'', řekla hnusně. Jo, a velkej. Je to kretén.
''Ne, žádný'', zalhal jsem. Po pravdě, Louise úplně nesnáším. Patří mezi ty hvězdiky co si myslí, že když mají peníze, můžou mít všechno a dělat si co chtějí. Namyšlený šampónek. Oni spolu prostě být nemůžou.
''To je dobře'', řekla a šla do pokoje. Vrátil jsem se k telce a a přemýšlel, jak Louise od Maggie dostanu.
Děkuju za více než 1 000 přečtení! :) Jste skvělí! A co říkáte na postavu Andyho? Myslíte, že Maggie a Louisovi vztah zničí?